Álvar Núñez Cabeza de Vaca: Porovnání verzí

V roce 1541 byl španělským králem jmenován [[Guvernér|místodržícím]] v [[La Plata]]. Přistál s loďstvem u ostrova ''Santa Catarina'' na [[Brazílie|brazilském]] pobřeží u 27°30´ jižní šířky. Tam se setkal s indiány z kmene [[Tupinambové|Tupinambu]], k nímž se choval laskavě, ale jménem španělského krále jim zakázal rituální [[kanibalismus]]. Odtud se 400 muži táhl přes jižní část [[Brazilská vysočina|Brazilské vysočiny]] po řece [[Iguaçu (řeka)|Iguaçu]], kde objevil proslulé [[vodopád]]y [[Iguaçu (vodopády)|Iguaçu]]. Poté se výprava dostala k řece [[Paraná (řeka)|Paraná]] a na vorech doplula v roce 1542 do [[Asunción]]u. Toto tažení neznámým územím, kde vycházel s indiánskými kmeny v míru a při výpravě neztratil ani jednoho muže, patří k úctyhodným výkonům conquistadorů. V roce 1542 se vypravil proti proudu [[Paraguay (řeka)|Paraguaye]] pátraje po „''Stříbrných horách''“, poté se obrátil, aby došel přes ''Gran Chaco'' k [[Andy|Andám]], avšak z pralesní oblasti se musel pro vyčerpání vrátit. Po návratu do [[Asunción]]u v roce 1543 se proti němu vzbouřil jeho podřízený důstojník [[Domingo Martínez de Irala]], který ho nechal zatknout pro údajně nekompetentní správu, zvláště proto, že Cabeza de Vaca vůči indiánům vystupoval korektně a tím nová kolonie pod jeho vedením neměla požadované výnosy. O rok později jej Irala poslal jako vězně do [[Španělsko|Španělska]]. Tyto události Cabeza de Vaca popsal v ''„Comentarios y succesosde su gobierno en El Rio de la Plata“''. Soud jej sice osvobodil, ale Cabeza de Vaca se do Ameriky již nevrátil. Zemřel v chudobě v [[Sevilla|Seville]].