Oliver E. Williamson: Porovnání verzí

}}</ref> byl [[Spojené státy americké|americký]] [[ekonom]] pracující na [[University of California, Berkeley|Kalifornské univerzitě v Berkeley]], jehož specializací jsou [[transakční náklady]]. V roce 1955 získal [[B.S.]] na [[Massachusettský technologický institut|Massachusettském technologickém institutu]], v roce 1960 [[Master of Business Administration|M.B.A.]] na [[Stanfordova univerzita|Stanfordově univerzitě]] a v roce 1963 [[Ph.D.]] na [[Carnegie Mellon University]]. Mezi lety 1965 a 1983 byl profesorem na [[Pensylvánská univerzita|Pensylvánské univerzitě]] a mezi lety 1983 a 1988 na [[Yaleova univerzita|Yaleově univerzitě]]. Od roku 1988 působí na Kalifornské univerzitauniverzitě v Berkeley.<ref>{{cite web |title=Curriculum Vitae of Oliver E. Williamson |url=http://groups.haas.berkeley.edu/bpp/oew/williamsonvita.doc |work= |publisher=University of California, Berkeley |date= |accessdate=2009-10-17}}</ref> V roce [[2009]] spolu s [[Elinor Ostrom]] získal [[Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela|Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela]] za „analýzu ekonomického řízení, zejména hranice firmy“.<ref>{{Cite book | title = Sveriges Riksbank's Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel 2009 | url = http://www.riksbank.com/templates/Page.aspx?id=20286 | publisher = Sveriges Riksbank | date = 12 October 2009 | accessdate = 2009-10-12 }} {{Wayback|url=http://www.riksbank.com/templates/Page.aspx?id=20286 |date=20091017212331 }}.</ref>

Williamson ve svém díle spojuje [[Mikroekonomie|mikroekonomii]], organizační teorii a teorie smluvního práva. Jeho práce zabývající se ekvivalenty a rozdíly mezi tržním a netržním rozhodováním vytvářelaovlivnila v druhé polovině 20. století debatu nao pomezíhranicích veřejnéhomezi veřejným a soukroméhosoukromým sektorusektorem.

Dále se zabýval [[Transakční náklady|transakčními na transakcenáklady]], což ho vedlo k rozdělenírozdělování na opakované vyjednávání případ od případu a na specifické smlouvy vspecifické konkrétníchpro případechkonkrétní vztahy. Například opakovaný nákup uhlí pro denní spotřebu by zařadil do první kategorie, tvrdí však zároveň, že tento nástroj pravděpodobně povede k trvalým vztahům ks dodavatelidodavatelem, a proto se ekonomikaekonomie transakcí specifickáspecifických pro jednotlivé vztahy bude lišit. Jeho teorie byly dále testovány jinými vědci v empirické rovině. Jeden z nejvýznamnějších příkladů je článek „Trvání smlouvy a investice specifické pro vztahy: Empirické důkazy z uhelných trhů“ od [[Paul J. Joskow]]a, napsaný v roce 1987 pro American Economic Review.

Další jeho teorie se zabývají tím, jak mohou organizace zaplňovat trhliny na trhu, neboť jsou „jejich konflikty jednoduché a jejejich řešení levnější je řešit.“<ref>https://www.nobelprize.org/prizes/economic-sciences/2009/williamson/facts/</ref>{{Opravit}}