Svatební smlouva: Porovnání verzí

'''Svatební smlouva''', vznámá minulostitaké '''předmanželská smlouva''', představovalapředstavuje výsledek jednání mezi ženou a mužem. Upravovalaa upravuje majetkovou základnu manželského páru a dědické nároky v případě smrti jednoho z manželů nebo [[Rozvod|rozvodu]]. Smlouvy taktéž pomýšlelypomýšlejí na děti z předchozích manželství, jelikož přeživší z páru se zavazovalzavazuje pečovat o děti zemřelého partnera. Svatební smlouvy bývalybývají povětšinou sepsány několik dní nebo týdnů před svatbou.

== Historie ==
=== Obsah svatebních smluv ===

SvatebníV minulosti byly svatební smlouvy byly většinou formulovány podle jednotného [[Formulář|formuláře]], tudíž měly svou pevnou a ustálenou formu. V úvodu svatební smlouvy nalezneme jména snoubenců, jejich [[rodinný stav]] a jména členů rodiny, popřípadě jejich zástupců. Svého zástupce musela mít nevyhnutelně panna i mládenec. Zástupci byli vybíráni z řad rodiny. Nejčastěji své dítě zastupoval otec, bratr, strýc nebo nevlastní otec.<ref>NÁCOVSKÁ, Pavla, Svatební smlouvy jako pramen sociálně-dějinného a historicko-demografického poznání (Kutná Hora 1550-1600), Historická demografie, 21, 1997, s. 46.</ref> Jestliže žena neměla mužského zástupce mohli ji také zastupovat úředníci městské samosprávy.<ref>PROCHÁZKA, Vladimír, Česká poddanská nemovitost v pozemkových knihách 16. a 17. století, Praha 1963, s. 390.</ref> Odlišná situace nastala u vdov, které mohly jednat samy za sebe.<ref>NÁCOVSKÁ, Pavla, Svatební smlouvy jako pramen sociálně-dějinného a historicko-demografického poznání (Kutná Hora 1550-1600), Historická demografie, 21, 1997, s. 46.</ref> Nejdůležitější informace obsažené ve smlouvách se týkaly majetkového vypořádání budoucích novomanželů. Mezi ně řadíme [[věno]], [[jitřní dar]], [[s:Ottův_slovník_naučný/Obvěnění|obvěnění]] neboli nadvěno, ženskou výbavu, výminky, [[Výměnek|výměnky]] nebo pomoc otce synovi při zakládání nového hospodářství. Smlouvy byly většinou vyhotoveny ve dvou provedeních, jedna pro zúčastněné strany a druhá pro vrchnost. Neodmyslitelnou součástí svatební smlouvy byla svědečná řada. Svědci ve smlouvách vystupovali ve dvou řadách, tedy na straně nevěsty a na straně ženicha. Určitým pravidlem bývalo, že čím zámožnější snoubenci uzavírali svatební smlouvu, tím rostl počet jejich svědků.{{Doplňte zdroj}}

=== Vliv sezónnosti na uzavírání svatebních smluv ===

V minulostiSnoubenci se museliv snoubenciminulosti museli řídit církevními regulemi, dle kterých se nesměly konat žádné slavnosti v [[Advent|adventním]] období a v období šestitýdenního půstu před Velikonocemi. Svatební smlouvy se proto méně často uzavíraly v březnu, dubnu a v prosinci. V letních měsících můžeme také vysledovat pokles uzavírání smluv, neboť v tomto období byli lidé zaměstnáni na polích a neměli čas na svatbu a radovánky s ní spojené. Naopak nejvíce smluv bylo uzavřeno v [[Masopust|masopustním]] období. Taktéž podzimní měsíce byly pro uzavírání smluv více příhodné, neboť v podzimních měsících již končily práce, které zaměstnávaly obyvatele přes léto na poli.<ref>KIRSCHNEROVÁ, Kristýna, Kniha svatebních smluv měst Svitavy z let 1573-1606. Regestář, Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, 2019, s. 27 (bakalářská práce).</ref>