Maoismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: {{Komunistická strana Číny}} |
Heslo jsem doplnila o zajímavé informace, jež jsem čerpala ze zdrojů v anglické wikipedii značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11:
V poslední době se maoismus vyskytuje v nové formě tzv. [[Maoism-Third Worldism]], považující se za ''revoluční vědu dneška''. Od května 2008 jsou stoupenci maoismu ([[Komunistická strana Nepálu (maoisté)|Komunistická strana Nepálu]]) většinovou vládní stranou [[Nepál]]u.
== Vývoj Mao Ce-tungova myšlení ==
Myšlení [[Mao Ce-tung|Mao Ce-tunga]] lze rozdělit do pěti hlavních období: počáteční marxistické období od roku 1920 do 1926; formativní maoistické období mezi lety 1927–1935; pozdní maoistické období v letech 1935–1940; období [[Čínská občanská válka|občanské války]] z let 1940–1949; a období po roce 1949 po revolučním vítězství.
V počátečním marxistickém období (1920-1926) [[Mao Ce-tung]] nevěřil, že by nástrojem k odklonu od [[Kapitalismus|kapitalismu]] a přechodu na [[komunismus]] bylo samotné vzdělání, a to hned z několika důvodů: vládci by měli být svrženi prostým lidem; poptávka po komunismu ze strany [[Proletariát|proletářské třídy]] stále stoupá; a kapitalisté by se sami z vlastní vůle měli přiklonit ke komunismu. Tyto důvody nepředkládají socioekonomická vysvětlení, na nichž je vystavěno jádro marxistické ideologie.<ref>{{Citace periodika
| titul = The Function of “China” in Marx, Lenin, and Mao. By <italic>Donald M. Lowe</italic>. (Berkeley and Los Angeles: University of California Press. 1966. Pp. xiv, 200. $5.00.)
| periodikum = The American Historical Review
| datum vydání = 1967-04
| issn = 1937-5239
| doi = 10.1086/ahr/72.3.1052
| url = http://dx.doi.org/10.1086/ahr/72.3.1052
| datum přístupu = 2020-05-24
}}</ref>
V následujícím formativním maoistickém období (1927-1935) se Mao Ce-tung straní marxistickým myšlenkám a ve své literatuře je používá už jen minimálně. Ve svých spisech nedokázal zcela objasnit, co myslel „marxistickou metodou politické a třídní analýzy“.<ref>{{Citace periodika
| titul = The Function of “China” in Marx, Lenin, and Mao. By <italic>Donald M. Lowe</italic>. (Berkeley and Los Angeles: University of California Press. 1966. Pp. xiv, 200. $5.00.)
| periodikum = The American Historical Review
| datum vydání = 1967-04
| issn = 1937-5239
| doi = 10.1086/ahr/72.3.1052
| url = http://dx.doi.org/10.1086/ahr/72.3.1052
| datum přístupu = 2020-05-24
}}</ref>
Starší maoistické období (1935-1940) bylo pomyslným [[Mao Ce-tung|Mao Ce-tungovým]] intelektuálním vrcholem. Jeho myšlenkový posun je zmapován v jeho brožuře ''Strategic Problems of China's Revolutionary War'' (prosinec roku 1936). Mao se postupně odklání od sovětského modelu, neboť nebyl automaticky použitelný pro Čínu. Ta kvůli spletitým historickým okolnostem vyžadovala svou jedinečnou a odpovídající aplikaci marxistické teorie, která by se tak musela odklonit od sovětského přístupu.<ref>{{Citace periodika
| titul = The Function of “China” in Marx, Lenin, and Mao. By <italic>Donald M. Lowe</italic>. (Berkeley and Los Angeles: University of California Press. 1966. Pp. xiv, 200. $5.00.)
| periodikum = The American Historical Review
| datum vydání = 1967-04
| issn = 1937-5239
| doi = 10.1086/ahr/72.3.1052
| url = http://dx.doi.org/10.1086/ahr/72.3.1052
| datum přístupu = 2020-05-24
}}</ref>
Mezi lety 1940-1949, tedy během probíhající [[Čínská občanská válka|občanské války]], se [[Mao Ce-tung]] plně soustředil na revoluci a marxistickým myšlenkám věnoval jen malou pozornost. V jádru své teorie, souvisejícím s hnutím ''Cheng Feng'' z roku 1942, shrnuje vztah mezi marxistickou teorií a čínskou praxí: „Cílem je čínská revoluce, šípem je [[Marxismus-leninismus|marxismus - leninismus]]. Čínští komunisté hledají tento šíp pouze k zasažení cíle čínské revoluce a revoluce východu.“<ref>{{Citace periodika
| titul = The Function of “China” in Marx, Lenin, and Mao. By <italic>Donald M. Lowe</italic>. (Berkeley and Los Angeles: University of California Press. 1966. Pp. xiv, 200. $5.00.)
| periodikum = The American Historical Review
| datum vydání = 1967-04
| issn = 1937-5239
| doi = 10.1086/ahr/72.3.1052
| url = http://dx.doi.org/10.1086/ahr/72.3.1052
| datum přístupu = 2020-05-24
}}</ref> Mao se dříve zajímal o dichotomii mezi znalostmi a činy, do popředí jeho zájmu se nyní dostává [[dogmatismus]] (lpění na abstraktní teorii) a [[empiricismus]] (získávání poznání díky zkušenostem).
Po vítězství v roce 1949 Mao v eseji ''On Contradiction'' z roku 1951 revidoval teorii, aby ji spojil s novou praxí dle socialistické konstrukce.
== Související články ==
| |||