Expozice bludných balvanů ve Velké Kraši: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Chybně vložené reference bohužel na žádné zdroje neukazují značka: editace z Vizuálního editoru |
Převod ref z technicky chybných odkazů na sekci Literatura značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 5:
== Popis ==
Expozice je instalována v obci Velká Kraš, 150 m severně od soutoku [[Vidnavka|Vidnávky]] a Černého potoka (50.3642178N, 17.1654333E). Obsahuje 72 bludných balvanů, nasbíraných v okolí obcí [[Vidnava]], Velká Kraš a [[Stará Červená Voda]]. Největší exponát má vážením zjištěnou hmotnost 2,02 t.<ref>
| příjmení = Hanáček
| jméno = Martin
| příjmení2 = Gába
| jméno2 = Zdeněk
| příjmení3 = Nývlt
| jméno3 = Daniel
| titul = Der Findlingsgarten in Velká Kraš im Jeseník-Gebiet (Tschechien). , 23, .
| periodikum = Geschiebekunde aktuell
| datum vydání = 2007
| ročník =
| číslo = 23
| strany = 69–77
| url =
}}</ref> Délka balvanů se pohybuje v rozmezí 45 až 170 cm. Expozice byla postupně sestavena mezi lety 2000 a 2005. Exponáty jsou očíslovány a popsány na informační tabuli.
== Geologie ==
Ve středním pleistocénu bylo podhůří Rychlebských hor ([[Vidnavská nížina]] a [[Žulovská pahorkatina]]) pokryto pevninským [[Ledovec|ledovcem]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Nývlt
| jméno = Daniel
| příjmení2 = Engel
| jméno2 = Zbyněk
| příjmení3 = Tyráček
| jméno3 = Jaroslav
| titul = Pleistocene Glaciations of Czechia
| url = https://web.natur.cuni.cz/~kfggsekr/rggg/pdf/Nyvlt_Engel_Tyracek_11.pdf
| vydavatel = Elsevier
| místo = Amsterdam, Nizozemí
| datum vydání = 2011
| datum přístupu = 2020-05-22
| strany = 37–46
}}</ref> Tento tzv. Severoevropský ledovcový štít se v ledových dobách ([[glaciál]]ech) rozrostl ze Skandinávského pohoří po celé severní polovině Evropy. V elsterské ledové době zasáhl okraj ledovcového štítu i do podhůří Rychlebských hor a do Zlatohorské vrchoviny. Na Vidnavsku ledovec erodoval plastické [[Kaolin|kaolínové]] i tvrdé žulové skalní podloží i starší říční uloženiny Vidnávky. Uvedený horninový úlomkovitý materiál pak ledovec uložil na své spodině.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hanáček
| jméno = Martin
| příjmení2 = Engel
| jméno2 = Zbyněk
| příjmení3 = Procházková
| jméno3 = Barbora
| titul = Vývoj ledovcových sedimentů na kontaktu s žulovským masivem ve Štachlovicích u Vidnavy
| periodikum = Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku
| datum vydání = 2016
| ročník =
| číslo = 23
| strany = 13–23
| url =
| stran =
}}</ref> Roztátím ledovce vznikly [[Divočení vodního toku|divočící řeky]] tavné vody, které uložily vrstevní sled [[Štěrk|štěrků]] a písků. Místy vznikla menší jezera, na jejichž dně se usazoval prach a jemný písek.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gába
| jméno = Zdeněk
| titul = Profil ledovcovými uloženinami u Vidnavy ve Slezsku
| periodikum = Časopis Slezského muzea (A)
| datum vydání = 1992
| ročník =
| číslo = 41
| strany = 167–172
| url =
}}</ref> Sedimenty související s přítomností ledovce se vyskytují hlavně mezi Vidnavou, Starou Červenou Vodou a Malou Kraší a dále pak budují ploché temeno vrchu Hrouda (289 m n. m.) mezi Vidnavou a Horními Heřmanicemi. Typickou složkou uvedených sedimentů jsou bludné balvany hornin, které pevninský ledovec erodoval ze skalního podloží ve švédsko-baltsko-finské oblasti. Vidnavsko představuje jedno z nejbohatších nalezišť bludných balvanů v České republice. Nejvíce jich nalezneme v okolí kaolínových jam jižně od Vidnavy a na již zmíněném návrší Hrouda.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Urban
| jméno = K.
| titul = O bludných balvanech v Opavském Slezsku a na Hlučínsku
| periodikum = Časopis vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci
| datum vydání = 1937
| ročník =
| číslo = 50
| strany = 40–45
| url =
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kiegler
| jméno = Franz
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Erdgeschichte des Weidenauer Ländchens
| vydání = 1938
| vydavatel =
| místo = Weidenau
| rok vydání =
| počet stran = 94
| strany =
| isbn =
| jazyk = de
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hanáček
| jméno = Martin
| titul = Vztah mezi výskytem balvanů v ledovcových sedimentech a charakterem preglaciálního podloží v předpolí Rychlebských hor a ve Zlatohorské vrchovině
| periodikum = Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 24 (1–2)
| datum vydání = 2017
| ročník =
| číslo =
| strany = 13–20
| url =
}}</ref>
== Složení a původ bludných balvanů ==
Bludné balvany tvoří nejčastěji [[Žula|žuly]] a jím příbuzné hlubinné vyvřeliny, dále pak [[Rula (hornina)|ruly]], [[Migmatit|migmatity]], [[Kvarcit|kvarcity]], [[Pískovec|pískovce]], vzácně [[Vápenec|vápence]]. Bludné balvany na území České republiky pocházejí ze Švédska, ostrovů a dna Baltského moře a z jihozápadního Finska<ref>
| příjmení = Gába
| jméno = Zdeněk
| příjmení2 = Pek
| jméno2 = I.
| titul = Ledovcové souvky moravskoslezské oblasti
| periodikum = Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku
| datum vydání = 1999
| ročník =
| číslo =
| strany = 111
| url =
}}</ref> Uvedené oblasti jsou součástí Baltského štítu neboli [[Baltský štít|Fenoskandie]]. Mnohé z hornin tvořících bludné balvany jsou svými minerály, strukturou a texturou natolik typické, že podle speciálních určovacích atlasů<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zandstra, J.G. (Jaap G.), 1927-
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Platenatlas van noordelijke kristallijne gidsgesteenten : foto's in kleur met toelichting van gesteentetypen van Fennoscandinavië
| url = https://www.worldcat.org/oclc/905485095
| vydání =
| vydavatel = Backhuys Publishers
| místo = Leiden
| rok vydání =
| počet stran = XI, 412 p.
| strany =
| isbn = 90-5782-014-5
| isbn2 = 978-90-5782-014-4
| oclc = 905485095
| jazyk = nl
}}</ref> lze přesně vymezit jejich původ.
V expozici jsou zastoupeny následující provenienčně přesně určené bludné balvany:
| |||