Nof ha-Galil: Porovnání verzí

| jméno = NazaretNof Ilitha-Galil

| originální jméno = נצרת{{Cizojazyčně|he|נוף עיליתהגליל}}

| loc-map = {{LocMap |Izrael |label=NazaretNof Ilitha-Galil|position=left|width=150 |lat=32.7076 |long=35.3225 |float=center |caption=}}

[[Soubor:Green Stadium05.jpg|náhled|vlevo|Sportovní stadion v NazaretNof Ilitha-Galil]]

Leží v nadmořské výšce 430 metrů m v [[Dolní Galilea|Dolní Galileji]], v pohoří [[Harej Nacrat]] (''Nazaretské hory''), které na severním okraji města graduje vrcholem [[Har Jona]], na severozápadním okraji vrchem [[Har Nadav]] a na jižním prudce spadá u vrcholků [[Har Dvora]] a [[Har Ksulot]] do [[Jizre'elské údolí|Jizre'elského údolí]], respektive do jeho severovýchodní části nazývané [[Bik'at Ksulot]]. Tam také hluboce zaříznutými soutěskami směřují [[vádí]] [[Nachal Tavor]] a [[Nachal Barak Ben Avino'am]].

Město je situováno ccapřibližně 87 kilometrů km severovýchodně od centra [[Tel Aviv]]u a cca 32 kilometrů km jihovýchodně od centra [[Haifa|Haify]], v hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní NazaretNof Ilitha-Galil je převážně židovský, ale je součástí aglomerace [[Nazaret]]u, který je osídlen [[Izraelští Arabové|Araby]], stejně jako mnohá další města a vesnice v okolí. NazeretNof Ilitha-Galil lemuje tuto aglomeraci na jihovýchodní a východní straně, přičemž na většině katastru obce je územně zcela propojen s okolními součástmi aglomerace.

NazaretNof Ilitha-Galil je na dopravní síť napojen pomocí [[Dálnice 75 (Izrael)|Dálnice číslo 75]], která odtud vede do Haify. Spojení k východu, do města [[Tiberias]], zajišťuje [[Dálnice 77 (Izrael)|Dálnice číslo 77]], jež se na severním okraji dotýká aglomerace Nazaretu.

NazaretNof Ilitha-Galil byl založen roku [[1957]].<ref name="bycode2009"/> K oficiálnímu slavnostnímu ceremoniálu založení nového města došlo 29. &nbsp;listopadu [[1956]].<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Nazaret Ilit vzniklVznikl jako židovské předměstí, ovšem administrativně samostatné, arabského města Nazaret, které bylo [[Izraelské obranné síly|izraelskou armádou]] dobyto v červenci [[1948]] během [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelské války]] stejně jako celá oblast centrální GalilejiGalileje.<ref>{{Citace monografie

[[Soubor:Nazareth Illit view.jpg|náhled|vlevo|200px|Vládní budova v NazaretNof Ilitha-Galil]]

Tento region byl osídlen téměř výlučně Araby a stát Izrael zde proto přikročil k plánovitému zřízení nového židovského sídla, které mělo posílit demograficky židovský prvek v aglomeraci Nazaretu. NazaretNof Ilitha-Galil byl založen coby [[Rozvojové město (Izrael)|rozvojové město]]. O vznik města se zasloužil především [[Mordechaj Alon]] (narozen roku [[1923]], zemřel roku [[1993]]), který byl roku 1956 pověřen tehdejším funkcionářem izraelského ministerstva obrany [[Šimon Peres|Šimonem Peresem]] vedením výboru, jehož úkolem bylo připravit rozvoj osídlení v oblasti Nazaretu. O potřebě založit u Nazaretu židovské osídlení hovořil už roku [[1953]] izraelský premiér [[David benBen Gurion]]. Po vzniku města se pak Mordechaj Alon stal jeho prvním starostou. Zpočátku šlo o [[Místní rada (Izrael)|místní radu]] (malé město). Status většího města ([[Městská rada (Izrael)|městská rada]]) získal NazaretNof Ilitha-Galil roku [[1974]].<ref name="Nazareth Illit">{{Citace elektronické monografie

Pro účel zřízení obce byly konfiskovány pozemky vlastněné Araby 7500 &nbsp;[[dunam]]ů (7,5 kilometru čtverečního). Zpočátku se obec nazývala '''Kirjat Nazaret''' ({{Cizojazyčně|he|קרית נצרת}}). Na severovýchodním okraji se v lokalitě Har Jona rozkládá velká průmyslová zóna. Na jižní straně lemuje město pás uměle vysazených lesů, které pokrývají svahy nad Jizre'elským údolím.<ref name="Alon Nazaret Illit">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> V roce [[2009]] ohlásil starosta NazaretNof Ilitha-Galil záměr výstavby nové čtvrti určené pro [[Charedim|ultraortodoxní židy]], která má vyrůst při stávající čtvrti Har Jona a má mít kapacitu 3050 &nbsp;bytových jednotek. Har Jona leží na území, které bylo v roce [[1967]] odděleno od správních hranic arabských měst [[Ejn Mahil]], [[Kafr Kanna]] a [[Mašhad (Izrael)|Mašhad]], což představitelé těchto arabských obcí trvale kritizují.<ref>{{Citace elektronické monografie

V rámci kategorie rozvojových měst patří NazaretNof Ilitha-Galil mezi úspěšné obce, které překonaly počáteční ekonomické a sociální obtíže.<ref>{{Citace monografie

[[Soubor:NazeratIllitCourthouse.jpg|náhled|vlevo|200px|Soudní budova v NazaretNof Ilitha-Galil]]

NazaretNof Ilitha-Galil je město se smíšenou, tedy sekulární i náboženskou populací.<ref name="NBN Nazaret"/> Podle údajů z&nbsp;roku [[2009]] tvořili většinu obyvatel Židé -– cca 29 500přibližně {{formatnum:29500}}&nbsp;osob (včetně statistické kategorie "ostatní"„ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k&nbsp;židovskému náboženství, cca 34 500přibližně {{formatnum:34500}}&nbsp;osob). Etnicky jde sice o většinově židovské sídlo, ale stěhují se sem i [[izraelští Arabové]]. Ti zde v roce 2009 tvořili komunitu o počtu cca 6 300 {{formatnum:6300}}&nbsp;osob. Město zakládané jako čistě židovské se tak fakticky mění na smíšené.<ref name="bycode2009"/> V roce 2015 bylo z 40&nbsp;200 {{formatnum:40200}}&nbsp;obyvatel jen 25{{formatnum:25200}}&nbsp;200 Židů.<ref name="CBS2015"/>

Jde o&nbsp;středně velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující či spíše mírně klesající populací. K&nbsp;31. prosinci [[2015]] zde žilo 40{{formatnum:40200}}&nbsp;200 lidí.<ref name="CBS2015"/> Zejména počátkem 90. &nbsp;let 20. &nbsp;století zaznamenala obec skokový nárůst v souvislosti s přílivem přistěhovalců z bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]]. Například roku [[1991]] zde kromě 21{{formatnum:21800}}&nbsp;800 starousedlíků žilo už 5056 těchto nových přistěhovalců.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Už koncem 90. &nbsp;let 20. &nbsp;století se ale přírůstek obyvatelstva zastavil a od počátku 21. &nbsp;století město zaznamenává mírný populační pokles.

<references />

* {{he}} {{en}} [httphttps://www.nazarethnof-illithagalil.muni.il/ Oficiální stránky města]