Johana z Rožmitálu: Porovnání verzí

Přidáno 5 192 bajtů ,  před 1 rokem
Doplnění a opravy textu, doplnění modrých odkazů.
(kat. + port.)
(Doplnění a opravy textu, doplnění modrých odkazů.)
značky: editace z Vizuálního editoru možné problémové formulace
'''Johana z Rožmitálu''' (* kolem [[1430]]{{Nejisté datum|narození}} – [[12. listopad]] [[1475]], [[Mělník]]) byla [[česko|česká]] [[panovník|královna]] a manželka [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Stejně jako její manžel i Johana byla jedinou českou královnou pocházející ze stavu domácí šlechty.
 
== Život ==
== Sňatek s Jiřím z Poděbrad ==
Johana se za Jiřího z Poděbrad vdala roku [[1450]], rok po smrti jeho první manželky [[Kunhuta ze Šternberka|Kunhuty]] (iniciátorem tohoto sňatku byl pravděpodobně Johanin bratr [[Jaroslav Lev z Rožmitálu]], protože otec jí zemřel už v jejím dětství). Manželství katoličky s husitským magnátem bylo příkladem náboženské snášenlivosti, snad i to byl jeden z důvodů sňatku. Mladá Johana se tak stala druhou manželkou vdovce se šesti dětmi.
 
=== Sňatek s Jiřím z Poděbrad ===
Nedlouho po sňatku, v roce [[1452]], se obratný Jiří stal českým zemským správcem krále [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]]. Když Ladislav Pohrobek zemřel v roce [[1457]] na leukémii, vyvstala otázka, kdo bude po bezdětném Ladislavovi králem. V Čechách a Uhersku se jeho nástupci stali představitelé domácí šlechty - [[Matyáš Korvín]] v Uhersku a Jiří z Poděbrad v Českém království. Po boku Jiřího se tak Johana stala v roce [[1458]] korunovanou královnou.
Johana se za třicetiletého Jiřího z Poděbrad vdala rokuve svých dvaceti letech v roce [[1450]], rok po smrti jeho první manželky [[Kunhuta ze Šternberka|Kunhuty]]. Mladá Johana se tak stala druhou manželkou vdovce se sedmi dětmi. (iniciátoremIniciátorem tohoto sňatku byl pravděpodobně Johanin bratr [[Jaroslav Lev z Rožmitálu]], protože otec jí zemřel už v jejím dětství). Manželství katoličky s husitským magnátem bylo příkladem náboženské snášenlivosti, snad i to byl jeden z důvodů sňatku.<ref>{{Citace Mladá Johana se tak stala druhou manželkou vdovce se šesti dětmi.monografie
| příjmení = Liška
| jméno = Vladimír
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Ženy českých vládců
| vydání =
| vydavatel = Nakladatelství XYZ
| místo = Praha
| rok vydání = 2015
| počet stran = 225
| strany =
| isbn = 978-80-7505-156-1
}}</ref>
 
Johan byla žena velmi energická a inteligentní. Byla zcela oddána svému manželovi a jeho politickým ambicím. Stala se mu oporou v soukromí, ale především v jeho politickém snažení a vladařských povinnostech. Tato dvojice předčila své soupeře svými schopnostmi, soudržností a vytrvalostí. Symbolizovali náboženskou toleranci a snažili se sjednotit českou společnost, která byla stále rozdělena na [[Katolicismus|katolíky]] a [[Utrakvismus|utrakvisty]]. Pokoušeli se o obnovu [[České království|českého království]] rozvráceného [[Husitství|husitskou revolucí]].<ref>{{Citace monografie
== Královna Johana ==
| příjmení = Čechura
Johanna byla velkou Jiřího oporou také v politice, kdy mu byla nejen rádcem, ale sama se na ní aktivně podílela – účastnila se jeho politických jednání. Získala si ovšem uznání i jako manželka a matka. Ke svým vlastním i nevlastním dětem do [[Králův dvůr (Praha)|králova sídla]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] v Praze přijala i mladičkého [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] a saskou princeznu.
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Královny a kněžny české
| vydání =
| vydavatel = X-EGEM
| místo = Praha
| rok vydání = 1996
| počet stran =
| strany = 254
| isbn = 80-7199-010-8
}}</ref>
 
Jiří z Poděbrad byl původně [[Krajský hejtman|hejtmanem]] [[Boleslavský kraj|Boleslavského kraje]] a zaujímal vůdčí postavení v kališnickém táboře. Katolickou opozici porazil v roce [[1448]], kdy přepadl Prahu a zmocnil se jí. V roce [[1452]] vystoupil proti radikálním husitům, dobyl jejich centrum [[Tábor]] a velmi tak oslabil jejich vliv. V témže roce byl Zemským sněmem zvolen zemským správcem krále [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]]. Když Ladislav Pohrobek zemřel v roce [[1457]] na [[Leukemie|leukémii]], vyvstala otázka, kdo bude po bezdětném Ladislavovi [[Král|králem]]. V [[Čechy|Čechách]] a [[Uhersko|Uhersku]] se jeho nástupci stali představitelé domácí šlechty - Jiří z Poděbrad v Českém království a [[Matyáš Korvín]] v Uhersku.
Johana svému bratrovi Lvovi propůjčila svůj průvodní list na cestu po západní Evropě v letech 1465-7 a prosadila svého synovce Zdeňka Lva za člena zemské rady. Pro manžela dala zhotovit tzv. Modlitební knihu krále Jiřího s krásnými ilustracemi. Když roku 1464 papež Pavel II. prohlásil Jiřího za kacíře a uvrhl Čechy do klatby, vztahovalo se to i na jeho ženu a děti.
 
=== Manželství a potomci ===
V srpnu [[1470]] svolala královna zemskou hotovost a v jejím čele se vydala proti vojsku Matyáše Korvína. Jako královně-vdově (Jiří zemřel v roce [[1471]]) se jí podařilo prosadit Jiřího záměr, aby se českým králem stal [[Vladislav Jagellonský]]. Nový král si byl dobře vědom významu osobnosti královny-vdovy a Johana mu byla velkým pomocníkem.
Jolana se po svatbě stala nejenom manželkou Jiřího z Poděbrad, ale i [[Seznam členů rodiny|macechou]] jeho sedmi dětí, které mu porodila první žena Kunhuta. Johana byla ženou velmi tolerantní a nekonfliktní, o vyženěné děti se vzorně starala. Sama měla s Jiřím pět dětí, všechny se však narodily ještě před tím, než se stala [[Královna|královnou]]. Žádné z nich tedy nemělo dědický nárok na trůn. O dítě po své volbě královnou se velmi snažila, dokonce podstoupila i léčbu. Je velmi pravděpodobné, že [[Neplodnost|neplodností]] netrpěla ona, ale její manžel kvůli tloušťce a dalším chorobám. O její dobrosrdečnosti svědčí i to, že ke svým vlastním i nevlastním dětem do [[Králův dvůr (Praha)|králova sídla]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] v Praze přijala i mladičkého [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] a saskou princeznu.
 
=== Korunovace ===
Roku [[1473]] Johana zahájila zemský sněm v [[Benešov|Benešově]], kde stavům připomněla politický odkaz svého manžela a jeho snahu o kompromis mezi katolicismem a utrakvismem. Asi od roku 1473 Johana přesídlila do sídla českých královských vdov, věnného města [[Mělník]]a. Zdejší královské [[kolegiátní kapitula v Mělníku|kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla]] odkázala šest tisíc hřiven stříbrných.
[[Korunovace]] Jiřího z Poděbrad proběhla 7. května 1458 a Johana se stala korunovanou královnou o den později. Stalo se tak poprvé v českých dějinách, že byl korunován králem český [[Šlechta|šlechtic]], který na trůn neměl žádná dědická práva. Ještě před korunovací museli oba manželé učinit tajnou přísahu papežské stolici, že budou chránit katolickou víru ve své zemi.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čechura
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Královská trilogie - Ženy a milenky českých králů
| vydání =
| vydavatel = Ottovo nakladatelství
| místo = Praha
| rok vydání = 2016
| počet stran = 584
| strany =
| isbn = 978-80-7451-505-7
}}</ref>
 
=== Královna Johana ===
Královna Johana zemřela [[12. listopad]]u [[1475]]. Podle své poslední vůle měla spočinout v mělnickém kostele, jiné prameny však uvádějí, že byla pohřbena v [[chrám sv. Víta|chrámu sv. Víta]] vedle Jiřího z Poděbrad a pohřbu se zúčastnil i Vladislav Jagellonský.
Johanna byla velkou Jiřího oporou nejenom v rodině ale také v politice, kdy mu byla nejen rádcem, ale sama se na ní aktivně podílela – účastnila se jeho politických jednání. Přestože si získala respekt katolíků i utrakvistů, musela během svého života čelit mnoha nepřátelům. Krátce po smrti Ladislava Pohrobka se rozšířily pomluvy, že jej otrávila Johana. Tato pomluva nabourávala celá léta vztah královny i krále Jiřího se zahraničím a církví.
 
Byla také iniciátorkou sňatku nevlastní dcery Kateřiny s Matyášem Korvínem. Tento svazek měl zajistit přátelské vztahy s Uhrami. Po smrti Kateřiny se však Matyáš Korvín postavil proti Jiřímu z Poděbrad a v jeho nepřítomnosti vyrazil v srpnu 1470 s [[Armáda|vojskem]] do [[Čechy|Čech]]. Tehdy prokázala Johana rozhodnost a sama se postavila do čela vojska, které se jí podařilo v krátké době svolat, a Matyáše z Čech vyhnala.
Zřejmě nejvýznamnější z jejích pěti potomků je [[Hynek z Poděbrad]], představitel literární [[renesance]] v českých zemích.
 
Johana i Jiří měli po celou dobu své vlády problémy s vládnoucími [[Papež|papeži]]. Na Jiřího byla dokonce jako na kacíře uvalena klatba a i Johana byla opakovaně kritizována za to, že chodila na utrakvistická kázání. Jiří se proto snažil zmenšit vliv papeže na dění v [[Evropa|Evropě]] a chtěl to provést pomocí spojení evropských králů v jakousi [[Aliance|alianci]], která by společně rozhodovala o nadnárodních záležitostech. Vyslal výpravu českých pánů s výzvou ke spolupráci k evropským [[Panovník|panovníkům]]. Jejich vůdcem byl bratr Johany Jaroslav Lev z Rožmitálu. Johana mu propůjčila svůj průvodní list na cestu po západní Evropě v letech 1465-7. Bohužel tato iniciativa nebyla vyslyšena a výprava se vrátila s mnoha přísliby bez následné realizace. Johana podporovala i své další příbuzné a podařilo se jí prosadit svého synovce Zdeňka Lva za člena zemské rady.
 
Johana svémuměla bratrovihluboké Lvovi[[Náboženství|náboženské]] propůjčilacítění, svůjkteré průvodníbylo listtolerantní nake cestukatolíkům po západní Evropě v letechi 1465-7 a prosadila svého synovce Zdeňka Lva za člena zemské radyutrakvistům. Pro manžela dala zhotovit tzv. [[Modlitba|Modlitební]] knihu krále Jiřího s krásnými ilustracemi. Když roku 1464 papež Pavel II. prohlásil Jiřího za kacíře a uvrhl Čechy do [[Interdikt|klatby]], vztahovalo se to i na jeho ženu a děti. Bylo to oprávněné, neboť i v náboženských otázkách podporovala Johana svého muže bezvýhradně.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fidler
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = České královny
| vydání =
| vydavatel = Fragment
| místo = Praha
| rok vydání = 2011
| počet stran = 64
| strany =
| isbn = 978-80-253-1272-8
}}</ref>
 
==== Vdova Johana ====
VManžel srpnuJohany [[1470]]Jiří svolalaz královnaPoděbrad zemskou hotovost azemřel v jejímroce čele se vydala proti vojsku Matyáše Korvína1471. Jako královně-vdově (Jiří zemřel v roce [[1471]]) se jí podařilo prosadit Jiřího záměr, aby se českým králem stal [[Vladislav Jagellonský]]. Nový král si byl dobře vědom významu osobnostizásluh královny-vdovy a Johana mu byla zpočátku jeho vlády velkým pomocníkem. Ona ho nazývala svým synem a on ji svou matkou.
 
RokuPosledním politickým činem Johany bylo roku [[1473]] Johana zahájilazahájení zemskýzemského sněmsněmu v [[Benešov|Benešově]], kde stavům připomněla politický odkaz svého manžela a jeho snahu o kompromis mezi katolicismem a utrakvismem. Asi odKolem roku 1473 Johana přesídlila do sídla českých královských vdov, věnného města [[Mělník|Mělníka]]a. Zdejší královské [[kolegiátníKolegiátní kapitula v Mělníku|kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla]] odkázala šest tisíc hřiven stříbrných.
 
Královna Johana zemřela [[12. listopad|12. listopadu]]u [[1475]]. Podle své poslední vůle měla spočinout v mělnickém kostele, jiné prameny však uvádějí, že byla pohřbena v [[chrámChrám sv. Víta|chrámu sv. Víta]] vedle Jiřího z Poděbrad. Úctu k ní projevil a pohřbu se zúčastnil i Vladislav Jagellonský.
 
Zřejmě nejvýznamnější z jejích pěti potomků jebyl [[Hynek z Poděbrad]], představitel literární [[renesance]] v českých zemích.
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
 
=== Literatura ===
 
== Literatura ==
* BENEŠ, František. ''Johana z Rožmitálu a královna Johana''. Vlastivědný sborník Podbrdska 7, Příbram 1978, s. 157–255.
* MACEK, Josef. ''Jiří z Poděbrad''. Praha, 1967.