Prezident Spojených států amerických: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m reference
HeruGil (diskuse | příspěvky)
m Oprava interpunkce. Změna přítomného času na minulý. Změna formulace (náhrada číslovky slovem). Oprava textu (podle Seznam prezidentů Spojených států amerických). Oprava gramatiky (mluvnická shoda).
Řádek 13:
| nominuje = [[Volba prezidenta Spojených států amerických|kolegium volitelů]]
| jmenuje =
| funkční období = 4 roky, (nejvíce) 2 funkční období
| první = [[George Washington]]<br />30. dubna 1789
| vytvoření = [[Ústava Spojených států amerických|Ústava USA]]<br />4. března 1789
Řádek 26:
{{Podrobně|Volba prezidenta Spojených států amerických}}Volby prezidenta USA jsou nepřímé, tzn. že prezident není volen přímo občany, ale kolegiem volitelů, které tvoří volitelé (zástupci) jednotlivých států Unie. Prezidentem se může stát jen ten, kdo získá nadpoloviční většinu z 538 volitelů, tedy alespoň 270.
 
Jedno [[funkční období]] trvá 4 roky a nikdo nesmí být zvolen na víc, než dvě volební období. Toto ustanovení bylo [[ratifikace|ratifikováno]] v roce 1951 jako [[Dvacátý druhý dodatek Ústavy Spojených států amerických|XXII.&nbsp;dodatek Ústavy]]. Do té doby šlo pouze o tradici nastolenou prvním prezidentem [[George Washington|Georgem Washingtonem]], proto mohl být [[Franklin Delano Roosevelt]] zvolen prezidentem čtyřikrát (1932, 1936, 1940 a 1944). Důvodem vícenásobného zvolení byla [[Druhá světová válka|2. světová válka]].
 
Podmínky pro zvolení za prezidenta upravuje [[Ústava Spojených států amerických]], konkrétně: „Volitelnou na úřad prezidenta může být jen osoba, která získala občanství Spojených států zrozením či měla toto občanství v době přijetí ústavy, dosáhla věku třiceti pěti let a bydlí alespoň čtrnáct let ve Spojených státech“.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
Řádek 39:
}}</ref>
 
Prezident se funkce ujímá složením [[Přísaha prezidenta Spojených států amerických|přísahy]], kterýkterá zní: „''Slavnostně přísahám, že budu čestně vykonávat funkci prezidenta Spojených států a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit ústavu Spojených států.“.'' <ref name=":1" />
 
 
Řádek 121:
* [[1800]] – dva kandidáti Demokratické republikánské strany (předchůdkyně Demokratické strany) [[Thomas Jefferson]] a [[Aaron Burr]] získali stejný počet volitelů. Sněmovna reprezentantů zvolila až při 36. hlasování (17. 2. 1801) prezidentem Jeffersona, Burr se stal viceprezidentem. Bouřlivák Burr po celou dobu v tomto úřadu vyzýval prvního amerického ministra financí [[Alexander Hamilton|Alexandra Hamiltona]] na souboj, který se odehrál 11. 7. 1804 a smrtelně ho postřelil. Hamilton druhý den zemřel.
* [[1824]] – ve volbách žádný ze 4 kandidátů Demokratické republikánské strany nezískal většinu všech volitelů. Sněmovna reprezentantů zvolila [[John Quincy Adams|Johna Quincy Adamse]] za prezidenta, i když získal o 45 000 hlasů voličů méně než [[Andrew Jackson]].
* [[1825]] – se stávástal [[John Quincy Adams]] prvním prezidentem, jehož otec byl také prezident ([[John Adams]]). Oba dva byli v prvních padesáti letech jedinými opětovně nezvolenými prezidenty. Druhou dvojici otce a syna v úřadu představují [[George H. W. Bush|George Herbert Walker Bush]] (1989–93) a syn [[George W. Bush|George Walker Bush]] (2001–2009).
* [[1829]] – 1. demokratický prezident [[Andrew Jackson]].
* [[1837]] – [[Martin Van Buren]] se stal prvním prezidentem, který se narodil již jako americký občan. Všichni před ním přišli na svět jako britští kolonisté.
Řádek 127:
* [[1841]] – dlouholetý člen Demokratické strany [[John Tyler]] nastoupil do úřadu jako [[whigové|Whig]], poté co předtím přijal nominaci této strany na viceprezidenta. Několik měsíců poté se však i s whigy rozešel a zůstal „bezpartijní“.
* [[1849]] – Prezident [[Zachary Taylor]] použil poprvé termín „první dáma“ v pohřební řeči [[Dolley Madisonová|Dolley Madisonové]], manželky exprezidenta [[James Madison|Jamese Madisona]].
* [[1861]] – prvním republikánským prezidentem se stal [[Abraham Lincoln]], který byl v roce 1865 zavražděn hercem [[John Wilkes Booth|Johnem Wilkesem Boothem]] (14. 4. atentát, 15. 4. umírázemřel).
* [[1865]] – po zavraždění Lincolna nastoupil do úřadu viceprezident [[Andrew Johnson]]. Oba se stali jedinými [[Strana národní unie (USA)|unionistickými prezidenty]] v historii USA. Johnson byl prvním, kdož podstoupil proces odvolání tzv. [[Prezident Spojených států amerických#Impeachment|impeachmentu]]. 5. března 1868 o jediný hlas nebyl odvolán. Za jeho prezidenství nebyl jmenován žádný viceprezident.
* [[1876]] – většinu hlasů ve volbách získal demokrat [[Samuel Tilden]], ale v některých státech udávaly volební komise soupeřících stran odlišné výsledky, což vedlo k ustavení zvláštní volební komise. Ta prohlásila za vítěze rozdílem jednoho hlasu republikána [[Rutherford B. Hayes|Rutherforda Hayese]], kterého ovšem volilo o 250 000 voličů méně.
Řádek 133:
* [[1885]] – jediný člověk [[Grover Cleveland]] se stal prezidentem dvakrát, ale nikoli po sobě. Byl tedy 22. a 24. v pořadí. Proto je rozdíl mezi počtem prezidentů (n = 45) a počtem fyzických osob v tomto úřadě (n&nbsp;–&nbsp;1 = 44). Viceprezident umřel v roce 1885 a do roku 1889 nebyl jmenován nový.
* [[1886]] – se vůbec nejmladší první dámou v dějinách USA stala druhá žena prezidenta Grovera Clevelanda [[Frances Clevelandová]], které tehdy bylo 21 let.<
* [[1901]] – 14. září umírázemřel poslední veterán [[Americká občanská válka|Americké občanské války]] zvolený prezidentem USA [[William McKinley]] na následky atentátu střelnou zbraní a novým 26. prezidentem se stávástal vůbec nejmladší muž v úřadě 42letý [[Theodore Roosevelt]].<ref name="věk" />
* [[1933]] – nejdéle sloužícím prezidentem byl čtyřikrát zvolený [[Franklin Delano Roosevelt]] od 4. 3. 1933 do 12. 4. 1945.
* [[1961]] – nejmladším zvoleným a jediným římskokatolickým prezidentem se stávástal ve věku 43 let [[John Fitzgerald Kennedy]],<ref name="věk" /> který jebyl zavražděn 22. listopadu 1963 v Dallasu.
* [[1974]] – 9. srpna odstoupil prezident [[Richard Nixon]], aby se vyhnul procesu impeachmentu.
* [[1981]] – [[Ronald Reagan]] se rozhodl porušit tradici inauguračních ceremoniálů a přenesl slavnostní uvedení z východní části [[Kapitol]]u na západní schody. Jednak chtěl uctít svůj stát Kalifornii, ale také chtěl zvýšit počet diváků na několik desítek tisíc. Do úřadu byl Reagan uveden v 69 letech a po 69 dnech v Bílém domě (31. 3. 1981) se stal terčem [[Atentát na Ronalda Reagana|neúspěšného atentátu]]. Střelcem byl [[John Hinckley]], fanoušek a obdivovatel herečky [[Jodie Fosterová|Jodie Fosterové]], která ho zaujala ve filmu [[Taxikář (film)|''Taxikář'']]. Nedařilo se mu vzbudit její pozornost, a tak se rozhodl k velkému činu – atentátu na prezidenta. Jedna kulka minula srdce o méně než palec a s průstřelem hrudníku byl Reagan odvezen do nemocnice.
* [[1998]] – započal impeachment s [[Bill Clinton|Billem Clintonem]], kterému nebyla prokázána vina.
* [[2005]] – [[George W. Bush]] jebyl 1.prvním prezidentem v historii jehož znovuzvolení se dožili oba rodiče.
* [[2005]] – Kongresu USA byly podány dva návrhy ve formě dalšího dodatku Ústavy. Jejich obsahem je zrušení podmínky narození kandidáta ucházejícího se o mandát prezidenta či viceprezidenta USA na území Spojených států. Oba tedy připouští, aby se do těchto pozic dostali naturalizovaní Američané. První návrh počítá s minimální délkou amerického občanství 20 let, druhý s délkou 35 let. Zatím ovšem nedošlo v této věci k žádné akci Kongresu.
* [[2008]] – [[Barack Obama]] byl zvolen prvním prezidentem [[Afroameričané|afroamerického]] původu a obdržel absolutně největší počet hlasů voličů v dějinách země od roku 1789 – přesně 69 456 897 hlasů voličů. Při inauguraci přísahal na stejnou [[bible|bibli]] jako [[Abraham Lincoln]], který zrušil [[otrokářství]]. Pro nedoslovnou formulaci slibu přísahu opakoval [[21. leden|21. ledna]] v [[Bílý dům|Bílém domě]].
Řádek 163:
| jazyk = en
}}</ref>
* ''Stranická příslušnost prezidentů:'' 21 federalisténestraník, 1 federalista, 4 starorepublikáni (členové Demokratické republikánské strany), 4 whigové, 12 unionistazvolení za unionisty ([[Abraham Lincoln]] byl republikán, [[Andrew Johnson]] byl demokrat), 1615 demokratů, 1918 republikánů.
* ''Celková délka mandátu'' u republikánských a demokratických prezidentů byla při nástupu Donalda Trumpa v roce 2017 shodná – 88 let (nepočítaje prezidenty Tylera a A. Johnsona, bývalou stranickou příslušností demokraty, zvolené na kandidátkách jiných stran, kteří v době mandátu nebyli demokraty)
* Od prezidentů J. Madisona a J. Monroea, jejichž výměna proběhla v roce 1817, byli ''oba ze dvou po sobě jdoucích prezidentů znovuzvoleni'' až po 184 letech W. J. Clinton a G. W. Bush, jejichž výměna se uskutečnila roku 2001.
* Dosud ''8 prezidentů zemřelo v úřadě, z toho 4 byli zavražděni'' (zemřeli: W. Harrison–1841, Z. Taylor–1850, W. Harding–1923, F.D. Roosevelt–1945), z toho 4 byli (zavražděni: (Lincoln–1865, Garfield–1881, McKinley–1901, Kennedy–1963).
* ''90.6 roku života''prezidentů se následně dožilo 6věku prezidentů90 nebo více roků: [[John Adams|John Q. Adams, st.]] (1735–1826, ve funkci 1787–1801); [[Herbert Hoover|Herbert C. Hoover]] (1874–1964, ve funkci 1929–1933); [[Ronald Reagan|Ronald W. Reagan]] (1911–2004, ve funkci 1981–1989), [[Gerald Ford|Gerald R. Ford]] (1913–2006, ve funkci 1974–1977) [[George H. W. Bush]] (1924–2018, ve funkci 1989–1993) a [[Jimmy Carter|James E. Carter]] (nar. 1924, ve funkci 1977–1981)
* Doposud jediným ''[[manželství|svobodným]]'' prezidentem USA byl [[James Buchanan]] ([[1857]]–[[1861]]). Roli první dámy plnila jeho neteř [[Harriet Laneová]].
* Žádný z prezidentů nebyl jedináček.<ref>https://phoenicianboat.com</ref><ref>http://www.qatarmark.com/</ref>