Státní dluh: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
aktualizace |
V rámci práce do školy. Přidány informace o státních dluhopisech a dluhové krizi v eurozóně s krátkým popisem průběhu v některých státech. značky: první editace možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 503:
|8,1
|}
== Státní dluhopisy ==
Státní dluhopis je dluhopis emitovaný státem, v případě České republiky je vydavatelem [[Ministerstvo financí České republiky|Ministerstvo financí]]. Emisi má na starost [[Česká národní banka]], která se také stará o vyplácení úroků.
Stát má možnost vydat dluhopisy buď ve vlastní nebo v cizí měně. Většina vyspělých zemí nejčastěji vydává dluhopisy ve vlastní měně, případně v eurech, pokud se jedná o státy [[Evropská unie|Evropské unie]]. Nicméně státní dluh rozvojových zemí je zejména v cizích stabilních měnách. To vyplývá za vzorku rozvojových zemí mezi lety 1979 a 2006, kdy téměř 70% jejich dluhu je v amerických dolarech.<ref>https://www.econstor.eu/bitstream/10419/70557/1/730869520.pdf</ref>
Státní dluhopisy v cizí měně s sebou nesou riziko spojené se směnným kurzem mezi měnami. Dluhopis se pro investora stane méně výhodným, pokud cizí se měna znehodnocuje vůči té domácí. Může také nastat situace, ve které by vláda nebyla schopná pro plnění dluhu sehnat potřebné množství cizí měny.
Státní dluhopisy s sebou obecně nesou nízkou míru rizika. Stát má možnost vydat nové dluhopisy pro zaplacení starších. Státní dluhopisy vydávané v zemích, které jsou považované za rizikovější, nabízejí vyšší úrok, aby přilákaly investory i přes vyšší riziko plynoucí z takové investice.
=== Riziko ===
Kupování dluhopisů vydaných v národní měně se většinou považuje za bezrizikovou investici, ačkoliv v některých případech může dojít k tomu, že vláda není schopná závazek dodržet. Velká bezrizikovost vychází z toho, že dluh i s úroky může být splacen za využití různých nástrojů jako zvýšení výnosů z daní (v případě hospodářského růstu), snížení nákladů nebo vytvořením dalších peněz (v takovém případě se ale stát vystavuje riziku vysoké inflace až hyperinflace). V historii se objevily i země, které dluh nesplatily, přestože měly možnost „jednoduše vytisknout“ další peníze, ale kvůli inflačnímu riziku tak neučinily. Nejbližším příkladem je nedávná hospodářská krize v Řecku, která vedla k tomu, že Řecko nebylo schopno dostát svým závazkům a dluh splatit.<ref>https://money.cnn.com/2015/06/30/news/economy/greece-imf-default/index.html</ref>
V běžné praxi se úroky ze státních dluhopisů liší v různých zemí. Stabilní ekonomiky obvykle nabízí výnos do 5%. Zajímavým příkladem je Evropská unie, kde několik zemí nabízí dluhopisy v eurech, ale liší se jejich úrok. <ref>https://www.investujeme.cz/tiskove-zpravy/jak-si-stoji-dluhopisy-sousednich-statu-vyplati-se-do-nich-investovat/</ref>
Velkým rizikem jsou politicky nestabilní země, ve kterých značně hrozí, že dluh nesplatí. Nejznámějšími příklady jsou Španělsko v 16. a 17. století, které ''vynulovalo'' svůj státní dluh sedmkrát během jednoho století, v revoluci v roce 1917 Rusko odmítlo nést zodpovědnost za dluhy Ruského impéria. <ref>CHAMBERLIN, William Henry. The Russian revolution, 1917-1918: from the overthrow of the czar to the assumption of power by the bolsheviks</ref>
== Dluhová krize v eurozóně ==
{{Viz též|Dluhová krize v eurozóně}}
=== Řecko ===
{{Viz též|Dluhová krize v Řecku}}
Řecko se s finanční krizí podílelo od roku 2010, ačkoliv již v roce 2009 oznámilo rozpočtový schodek třikrát vyšší, než kolik povoloval limit Evropské unie.<ref>https://www.thenation.com/article/should-greece-leave-the-euro/</ref> Kvůli neschopnosti splácet dluh hrozil Řecku státní bankrot, aby bylo takové situaci zabráněno Trojka (Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond) poskytla Řecku úvěr ve výši 110 miliard eur. Řecko se také zavázalo zásadně snížit schodek v rozpočtu a přijmout řadu reforem.
Dluhovou krizi se ale nedařilo dostat pod kontrolu ani v následujících letech. Tato situace vedla ke druhému záchrannému úvěru schválenému v roce 2012. Oba programy, které činily dohromady 240 miliard eur, byly podmíněny úspornými patřeními, strukturálními reformami a privatizací vládních aktiv. Tyto úvěry byly ale použity hlavně ke splacení mezinárodních půjček a udržení kapitalizace bank.<ref>https://www.nytimes.com/interactive/2016/business/international/greece-debt-crisis-euro.html</ref>
Vzhledem k tomu, že platnost druhého záchranného programu měla vypršet 30. června 2015,<ref>Helena Sheehan, ''Syriza Wave: Surging and Crashing with the Greek Left'', NYU Press</ref> navrhla Trojka třetí program. Ten vyžadoval významná úsporná opatření, mezi které patřil převod řeckých aktiv, zlepšení dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému, daňová reforma vedoucí k vyšším daním, úplná právní nezávislost ELSTATu (řecký statistický úřad, kvůli zamezení možnosti narušit ekonomická data), usnadnění podnikání v Řecku.
Řecký premiér [[Alexis Tsipras]] oznámil, že o přijetí či zamítnutí tohoto návrhu bude rozhodnuto 5. července v celostátním referendu.<ref>https://www.theguardian.com/business/2015/jul/13/greece-bailout-agreement-key-points-grexit</ref> Velká většina občanů hlasovala pro odmítnutí podmínek Trojky (61% pro odmítnutí, 39% pro přijetí, 62,5% volební účast). Po hlasování posílili názory, že Řecku bude muset dokonce opustit eurozónu (tzv. [[Grexit]]).<ref>https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/referendum-zkomplikuje-dalsi-jednani-recko-asi-euro-opusti-311607</ref> Následující den (6. července) rezignoval řecký ministr financí [[Yanis Varoufakis]] a byl nahrazen [[Euklidis Tsakalotos|Euclidem Tsakalotosem]].
Nicméně, i přes výsledek referenda, dosáhli 13. července vůdci eurozóny dohody o třetím záchranném programu přibližně ve stejném znění jako v červnu.
=== Itálie ===
V roce 2011 dosahoval veřejný dluh v poměru k HDP v Itálii 122%, což z Itálie činilo druhou (po Řecku) nejzadluženější zemi eurozóny. Italská vláda se pokoušela snižovat dluh zvýšením daní a omezováním státních výdajů.<ref><nowiki>https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/italsky-dluh-prekonal-rekord-prekrocil-dva-biliony-eur.A121214_123316_eko-zahranicni_spi</nowiki></ref> Tato situace částečně vedla k pádě vlády ([[Silvio Berlusconi]]) a v následujícím roce i protestům v ulicích, protestující požadovali zmírnění reforem a efektivnější boj s nastalou nezaměstnaností.<ref><nowiki>https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/v-rime-demonstruje-sto-tisic-odboraru-proti-reformam.A120616_133945_eko_euro_fih</nowiki></ref> Nespokojenost a protesty pokračovaly i v roce 2013, odborový svaz také vyhlásil stávky, které ochromily největší italská města. K protestům se postupně přidávali studenti, obchodníci či sedláci.<ref>https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/italii-otrasaji-socialni-protesty-rim-ceka-demonstrace-hnuti-vidli-213201</ref>
=== Portugalsko ===
Podobně jako Řecko, i Portugalsko bylo v roce 2012 v takové hospodářské situaci, která vyžadovala zásah ze strany Evropy. První záchranný program ve výši 78 miliard eur nebyl pro zemi dostačující.<ref>https://byznys.ihned.cz/c1-55443120-evropske-dluhove-domino-pokracuje-po-recku-je-na-rade-portugalsko-tvrdi-ekonomove</ref> Na konci téhož roku bylo rozhodnuto, že Portugalsko postupně obdrží dalších 78 miliard eur. To vedlo Portugalsko ke zvýšení daní, škrtům v rozpočtu a snížení důchodů.<ref>https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1166904-portugalsko-plni-zachranny-plan-dostane-dalsi-cast-uveru</ref> Opatření vlády vedla k tisícovým demonstracím v Lisabonu.<ref><nowiki>https://byznys.ihned.cz/c1-59430490-portugalci-protestovali-proti-usporam</nowiki></ref>
V roce 2013 portugalská vláda pokračovala ve státních opatřeních, mimo jiné se zvyšoval věk odchodu do důchodu a prodlužovaly pracovní hodiny státních úředníků. To vedlo k dalším protestům a také stávkám, které ochromily zejména infrastrukturu. <ref>https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1089670-portugalsko-ochromila-dalsi-stavka-proti-usporam</ref>
=== Španělsko ===
V polovině roku 2012 se úrok ze španělských dluhopisů dostal nad kritických 6%. Vláda byla nucena přistoupit ke značným úsporným opatřením.<ref>https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/spanelske-dluhopisy-vynos.A120612_174652_eko-zahranicni_neh</ref> Španělsko se stejně jako Řecko a Portugalsko nacházelo v nepříznivé situaci (statisícové stávky, téměř 25% nezaměstnanost) a bylo nuceno požádat Eurozónu o úvěr ve výši 412 miliard eur.<ref>https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/spanelske-banky-si-v-srpnu-vypujcily-rekordnich-412-miliard-eur-166496</ref> To s sebou neslo další ekonomické škrty proti kterým se zejména v Madridu zvedla vlna protestů a následovala generální stávka.
Situace vedla k žádostem o španělského premiéra [[Mariana Rajoy]], který byl mimo jiné zapleten do korupční kauzy Gürtel. To vedlo k dalším protestům v ulicích Madridu, protestující žádali rezignaci Rajoye. Protesty se změnily ve střet s policií.<ref><nowiki>https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/protest-proti-korupci-se-v-madridu-zmenil-v-bitku-s-policii-197521</nowiki></ref> Protesty proti úsporným opatřením pokračovaly i v následujících letech.<ref>https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/protesty-proti-uspornym-opatrenim-ve-spanelsku.A140323_082001_zahranicni_jw</ref>
== Odkazy ==
| |||