Učitelský ústav: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
doplnění a úprava, fotografie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
Jako '''učitelský ústav''' (někdy hovorově označovaný '''''učitelák''''') byla označována [[střední škola]] určená k výchově [[učitel]]ů [[Obecná škola|obecných]] a měšťanských škol; její [[studium]] bylo zakončeno [[Maturita|maturitní zkouškou]].
== Historie ==
[[Soubor:Piaristé Panská 1.jpg|náhled|[[Piaristická kolej a gymnázium (Praha)|Piaristické gymnázium a kolej]] v [[Panská (Praha)|Panské ulici]], Praha]]
Prvním českým učitelským ústavem byla [[škola]] vzniklá přeměnou první hlavní školy s českým vyučovacím jazykem, která byla zřízena u piaristů na [[Praha|Novém Městě pražském]] v Panské ulici roku [[1848]], jejím prvním [[ředitel]]em se stal [[Karel Slavoj Amerling]]. Sloužila k vyučování chlapců.
První český učitelský ústav pro dívky byl zřízen roku [[1863]] [[Kongregace Školských sester de Notre Dame|Kongregací školských sester de Notre Dame]] na [[Praha|Novém Městě pražském]] u sv. Anny v Ječné ulici 27.
Většího rozšíření se učitelské ústavy dočkaly po roce [[1869]], kdy byl vydán [[zákon]] o [[vzdělání]] [[učitel]]stva. Učitelské ústavy byly tříleté, později čtyřleté.
=== Učitelské ústavy v českých zemích ===
*
* před rokem 1853 – [[Hradec Králové]]
*
*
*
*
*
*
*
* před rokem 1896 – [[Olomouc]], [[Brno]]
*
*
*
*
*
*
=== Protektorát Čechy a Morava ===
Od ledna roku 1939 připravovalo ministerstvo školství a národ. osvěty reorganizaci školství: vládní návrh zákona o národní výchově mimo školu, návrh zákona o postátnění učitelstva, vybudování školství živnostenského a rodinného, úpravu výchovy učitele a profesora, reformu učitelského studia i studia vysokoškolského, reformu škol středních a odborných, postátnění zemských škol zemědělských na Moravě, jednotný učební řád. Prováděla se revize učebnic a knihoven. „''Problém židovský neměl být podle ministra školství [[Jan Kapras|dr. Jana Kaprase]] řešen nějakými zákony rasovými, nýbrž podle zásady, že při zmenšeném krajíci chleba nutno pamatovati především na vlastní lidi.''”<ref>Vídeňské noviny, 9. ledna 1939, ročník VI., titulní strana</ref> Vláda přijala usnesení, podle kterého měly být ve školních učebnách sňaty s čelního místa obrazy obou bývalých presidentů republiky a nahrazeny státním znakem.<ref>Vídeňské noviny, 12. ledna 1939, č. 8, s. 2</ref>
Řádek 32 ⟶ 35:
Připravované změny v učebních osnovách se týkaly zkrácení vyučovacích hodin na obecných a měšťanských školách na 45 minut. Od druhé třídy obecných škol přibyla ve všech ročnících hodina tělesné výchovy. V první, třetí a páté třídě přibylo po jedné hodině českého jazyka, v třetí, čtvrté a šesté třídě hodina kreslení. Na hlavních školách přibyla v druhém a třetím ročníku jedna hodina češtiny, v třetím ročníku přibyla jedna hodina přírodopisu a fyziky. Ve všech ročnících pak přibyly dvě hodiny tělesné výchovy. První a třetí ročník měl o hodinu více domácích nauk, prvnímu ročníku byla přidána další hodina geometrie, třetímu ročníku hodina zpěvu a odpadla hodina kreslení. Na hlavních a vyšších školách se vyučovala němčina jako povinný předmět. V žákovských, učitelských a veřejných knihovnách byla provedena revize.<ref>Vídeňské Noviny, 12. června 1939, s. 3</ref>
Od ledna 1942 se ministrem školství a národní osvěty stal [[Emanuel Moravec]]. Začátkem školního roku 1942/1943 vstoupilo po celé [[Nacistické Německo|Třetí říši]] v platnost nejen jednotné školství, ale také vzdělávání učitelů. Reorganizace, která probíhala nejprve od školního roku 1938/1939 v [[Sudety|sudetských oblastech]], byla postupně uplatňována i v Protektorátu Čechy a Morava. Základní školství po celém říšském území sestávalo ze čtyř tříd obecné školy (Volksschule), na kterou navazovaly čtyři třídy hlavní školy (Hauptschule) nebo osmitřídní vyšší školy (Oberschule). Hlavní školy měly žáky připravovat na praktický život, vyšší školy ke studiu na vysokých školách (Hochschulen). [[Adolf Hitler]] zároveň rozhodl o jednotném učitelském studiu, které začalo probíhat na pětiletých učitelských ústavech (Lehrerbildungsanstalten), kam budoucí studenti přecházeli na základě přísného výběru po dosažení 14. roku z hlavních škol (Hauptschule), obzvláště nadaní žáci i z obecné školy. Učitelské ústavy získaly charakter internátních škol (''Internats-Charakter'').<ref> Frontzeitung. Kreiswaltung Nikolsburg des N.S.-Lehrerbundes, Heft 10, s. 13-17</ref><ref>Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), 07.11.1943, Seite 5. Reichsminister Rust an die Lehrer</ref>
== Odkazy ==
| |||