Páni z Hradce: Porovnání verzí

[[Oldřich III. z Hradce]] stál proti [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]], nakonec se usmířili a Oldřich se účastnil korunovace [[Karel IV.|Karla IV.]] Také Oldřichovi potomci si rodové jmění rozdělili. [[Jindřich II. z Hradce]] vedl sváry se svými sousedy. [[Menhart II. z Hradce|Menhart]] nejprve bojoval proti [[Husitství|husitům]], poté jim však velel při [[Bitva u Tachova|bitvě u Tachova]]. Patřil mezi čelné představitele [[Panská jednota|panské jednoty]], vykonával funkci nejvyššího [[purkrabí]]ho, avšak stál na straně [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]] proti [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]], který jej zajal a věznil, po onemocnění jej však propustil, přesto Menhart záhy zemřel. Další syn Oldřich se hlásil k umírněnému křídlu husitů, působil ve sboru správců království. Jan oponoval husitům a podporoval [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]], [[Kostnický koncil|Kostnickým koncilem]] byl označen jako nejkřesťanštější pán v Čechách. Roku 1505 velel jiný Jindřich jako nejvyšší purkrabí zemskou výpravu proti [[Šlikové|Šlikům]]. [[Adam I. z Hradce]] byl vojenským poradcem krále [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka]] při jeho výpravě do [[Uhersko|Uher]], za což byl při korunovaci nezletilého krále roku 1519 jmenován nejvyšším kancléřem a zastupoval krále. Asistoval při korunovaci [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]] českým králem, byl pověřen nesením [[Královské jablko|říšského jablka]]. Účastnil se i křtu králova syna [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána]]. Zemřel roku 1531 ve svém pražském paláci. [[Jáchym z Hradce]] od roku 1554 působil jako [[nejvyšší kancléř]], přikoupil [[Vimperk]] a [[Hluboká (zámek)|Hlubokou]]. Jako zbohatlík přestavěl rodinné sídlo a zahynul v [[Dunaj]]i při návratu domů. Hlava moravské větve a Jindřichův bratr [[Zachariáš z Hradce]] daroval značnou část majetku [[Telč (zámek)|zámku v Telči]]. Jeho synovec [[Adam II. z Hradce]] zastával funkci [[Nejvyšší kancléř|nejvyššího kancléře]] v letech 1585–1593 a [[Nejvyšší purkrabí|nejvyššího purkrabího]] v letech 1593–1596. Pokračoval v přestavbě rodinného sídla. Zemřel v roce 1596. Roku 1604 zemřel poslední mužský potomek rodu [[Jáchym Oldřich z Hradce]], který byl [[Karlštejnský purkrabí|karlštejnským purkrabím]] a jímž rod po meči vymřel. Sňatkem jeho sestry [[Lucie Otýlie z Hradce|Lucie Otýlie]] s [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka|Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka]] celý majetek přešel na rod [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Slavatů]].

 

Páni z Hradce drželi na jihozápadní Moravě statky již ve 13. století ([[Slavonice]], [[Řečice (Volfířov)|Řečice]], [[Bačkovice]]), které rozšířili výměnou o zeměpanské [[Telč|telecké panství]] a ještě v 1. polovině 14. století sňatkem Oldřicha z Hradce o [[Bílkov (hrad)|bílkovské panství]]. V 2. polovině 14. století se pánům z Hradce podařilo získat opět výměnou panství [[Šternberk (hrad)|hradu Šternberk]], [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|křížovnické]] [[Dačice]], majetky [[Landštejnové|pánů z Landštejna]], zeměpanské léno [[Janštejn]] a na počátku 15. století [[Želetava|Želetavu]], zeměpanské léna s věnem Elišky z Hradce. Páni z Hradce skupovali i drobné statky nižší šlechty, které v případě potřeby hotovosti obratem prodávali.<ref name="Vohryzek" /> Takové transakce s deskovými statky ve službách pánů z Hradce podnikali například měšťané Mikuláš ze Slavonic a jeho syn Martin a jejich společníci.<ref>Stanislav Vohryzek: Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek, s. 163.</ref>