Verze z 14. 4. 2020, 21:21 editovat Lenka Lyalikoff (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 14 900 editací →‎Rodové majetky: majetek synů Oldřicha značka: editor wikitextu 2017 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 4. 2020, 00:44 editovat zrušit editaci Lenka Lyalikoff (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 14 900 editací →‎Středověká rodová držba: klientela Hradeckých, zdroj značka: editor wikitextu 2017 Přejít na další porovnání →
Řádek 28: == Středověká rodová držba == Páni z Hradce drželi na jihozápadní Moravě statky již ve 13. století ([[Slavonice]], [[Řečice (Volfířov)\|Řečice]], [[Bačkovice]]), které rozšířili výměnou o zeměpanské [[Telč\|telecké panství]] a ještě v 1. polovině 14. století sňatkem Oldřicha z Hradce o [[Bílkov (hrad)\|bílkovské panství]]. V 2. polovině 14. století se pánům z Hradce podařilo získat opět výměnou panství [[Šternberk (hrad)\|hradu Šternberk]], [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou\|křížovnické]] [[Dačice]], majetky [[Landštejnové\|pánů z Landštejna]], zeměpanské léno [[Janštejn]] a na počátku 15. století [[Želetava\|Želetavu]], zeměpanské léna s věnem Elišky z Hradce. Páni z Hradce skupovali i drobné statky nižší šlechty, které v případě potřeby hotovosti obratem prodávali.<ref name="Vohryzek" /> Takové transakce s deskovými statky ve službách pánů z Hradce podnikali například měšťané Mikuláš ze Slavonic a jeho syn Martin a jejich společníci.<ref>Stanislav Vohryzek: Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek, s. 163.</ref> [[Oldřich III. z Hradce\|Oldřich z Hradce]] († 1348) zanechal svým synům [[Jindřich II. z Hradce\|Jindřichovi]], [[Menhart I. z Hradce\|Menhartovi]], [[Oldřich IV. z Hradce\|Oldřichovi]] a [[Heřman I. z Hradce\|Heřmanovi]] [[Telč (zámek)\|telecké panství]] a [[Slavonice]]. Jindřich II. z Hradce získal na Moravě [[Mladoňovice (okres Třebíč)\|Mladoňovice]], které mu potvrdil v roce 1349 [[Karel IV.]] Později ale zeměpanské [[léno]] Mladoňovice ve spojení s pány z Hradce zmíněno není. V polovině 14. století vedli páni z Hradce také spor o [[Cornštejn\|hrad Cornštejn]] s [[Lichtenburkové\|Lichtenburky z Bítova]].<ref name="Vohryzek">{{Citace kvalifikační práce \| titul = Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek, s. 135-138. Řádek 52 ⟶ 54: Oldřich ([[Oldřich IV. z Hradce]]) v roce 1358 uzavřel s bratrem Heřmanem spolek na [[Bílkov (hrad)\|hrad Bílkov]] a část [[Slavonice\|Slavonic]], kterou v roce 1366 vyměnil s markrabětem [[Jan Jindřich\|Janem Jindřichem]] za [[Červený Hrádek (tvrz)\|hrad Červený Hrádek]]. I ten nakonec prodal. Na Moravě znovu spravovali majetek až jeho synové.<ref name="Vohryzek" /> ~~Oldřichov~~Syn Oldřich ([[Oldřich Vavák z Hradce]]) odkoupil od své sestřenice Elišky z Hradce [[Bílkov (hrad)\|bílkovské]] a [[Šternberk (hrad)\|šternberské panství]] (mimo věna Heřmanovy snachy Anny [[Páni z Velhartic\|z Velhartic]] na vsích Strmilov a Kunžak). V roce 1407 prodal v Heršicích třetinu rybníka, v roce 1415 bylo do [[Zemské desky\|desek]] zaneseno rozdělení bílkovského a šternberského, o které se podělil se svým bratrem [[Jan starší z Hradce\|Janem starším z Hradce]]. Oldřichovi zůstal hrad Bílkov se dvory a 30 kopami ročního úroku a ještě některé další statky, přičemž společně prodali polovinu Německé Olešné. V roce 1417 byl proveden zápis věna jeho manželce, kde je uveden Bílkov, Dobrohošť, Manešovice, Hříšice, Veleš, Chlumec, Tužín, Lipolec, Němčice a Vydří. Snad přikoupil ještě v roce 1420 Volféřov.<ref name="Vohryzek" /> Středověká država pánů z Hradce mohla být ještě o něco větší, jelikož v [[Zemské desky\|zemských desek]] chybí zápisy z některých lokalit jako třeba zboží [[Roštejn\|hradu Roštejna]] nebo k farám na panství příslušné vsi.<ref name="Vohryzek" /> == Erb ==

Páni z Hradce: Porovnání verzí