Adolf Kosárek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Externí odkazy: AbART do šablony za použití AWB
m WPCleaner v2.02 - Opraveno pomocí WP:WCW (Opakovaná reference - Kouzelný odkaz na ISBN - Chybějící koncové značky)
Řádek 11:
Od dětství jej zajímalo malování, ale otec si přál, aby syn byl také úředníkem. Proto jej poslal ve čtrnácti letech na hospodářskou praxi ke kmotru Antonínu Schubertovi, který se stal vrchním úředníkem na [[arcibiskup]]ském statku v [[Dobřejovice|Dobřejovicích]]. Zde Kosárek upozorňoval lesní i polní dělníky na tvary mračen, proměny osvětlení, tvářnost listnatých a jehličnatých stromů, a také všechna pozorování pilně [[skica|skicoval]]. Horlivý samouk kaplan Böttcher ze sousední vsi [[Čestlice]] si povšiml jeho počínání a zasvětil ho do užívání barev.
 
Mladý písař důchodového úřadu pokračoval ve své zálibě i po přemístění do [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitálu]] i od roku 1849 na správě arcibiskupského statku v [[Dolní Břežany|Dolních Břežanech]]. Pravděpodobně ředitel arcibiskupské kanceláře Pollach nalezl pod úředními akty množství kreseb a barevných skic a doporučil Kosárkovu žádost o stipendium adresovanou tehdy novému pražskému arcibiskupovi [[Bedřich Schwarzenbergze (arcibiskup)Schwarzenbergu|Bedřichu Schwarzenbergovi]]. Uměnímilovný arcibiskup skutečně poskytl Kosárkovi roční podporu 120 zlatých a umožnil mu ve dvaceti letech absolvovat přijímací zkoušky na [[Praha|pražskou]] [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii]]. V listopadu 1850 Kosárek nastoupil do elementární třídy, ale díky píli a nadání záhy přešel do krajinářské školy [[Max Haushofer|Maxe Haushofera]]. Ten jej považoval za svého vůbec nejnadanějšího studenta.
 
Již v roce 1853 vystoupil Adolf Kosárek na veřejnosti na jarní výstavě [[Krasoumná jednota|Krasoumné jednoty]] hned se třemi obrazy, které sklidily úspěch – šlo o ''Krajinu v bouři'', ''Podzimní jitro'' a zejména ''Stmívání''. Následujícího roku 1854 vystavil opět tři krajiny, z nichž nejvyspělejší byl Motiv od Pardubic, dále menší ''V lese'' a ''Letní den'' (''Krajina od Hradce Králové'').
 
V únoru 1855 si našel byt v Praze na [[Malá Strana|Malé Straně]], v domě čp. 150/III U černého beránka ([[Valdštejnská (Praha)|Valdštejnská ulice]] 4).<ref name="nacr">[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=291&folium=85 Národní archiv ČR, Konskripční přihlášky pražského obyvatelstva z let 1850–1914]</ref> V roce 1855 vystavil romantickou ''Ideální krajinu'' většího formátu, ale také, kritikou tehdy nepříliš pochopenou, ''Krajinu ze středních Čech'', druhou, vytříbenou a oproštěnou verzi téhož námětu, k němuž se vrátil ještě o dva roky později. V té době jeho příjmy tvořily jen obrazy. Od roku 1854 již Adolf Kosárek nedostával podporu a musel se živit pouze malováním. Přestože maloval pilně, nedokázal těžit z kvality svého díla a prodával své obrazy obvykle za nízké sumy. Vyčerpání a hmotný nedostatek pravděpodobně přispěly k propuknutí [[Tuberkulóza|tuberkulózy]] plic v umělcových osmadvaceti letech.
 
Následujícího roku 1856 vytvořil rozměrnou ''Lesní krajinu'', která sklidila skutečný úspěch a stržil za ni 560 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]]. Proto podnikl ještě v roce 1856 samostatnou studijní cestu na [[Rujána|Rujánu]]. S touto cestou souvisí obrazy ''Studie krajiny pod mrakem'', ''Krajina s větrným mlýnem'', ''Hřbitov u moře'', ''Měsíčná noc'' a pravděpodobně na objednávku malovaný ''Stubbenkammer na Rujáně''. Podle svědectví přítele a souputníka [[Viktor Barvitius|Viktora Barvitia]] Kosárek tuto svou cestu steskem po domově značně zkrátil.
Řádek 29:
Adolf Kosárek patřil k nejnadanějším studentům své generace a do současnosti je pokládán za zakladatele novodobé české [[krajinomalba|krajinomalby]]. Poznal jak českou krajinářskou školu, tak tehdy proslulou mnichovskou malbu. Dále cestoval po [[Bavorsko|Bavorsku]], [[Alpy|Alpách]], díky penězům za své prodané obrazy se v roce [[1856]] dostal i na [[Rujána|Rujánu]].
 
Po absolutoriu školy a studijních cestách si našel byt v Praze na Malé Straně, v domě čp. 150/III U černého beránka (Valdštejnská ulice 4). Oženil se s dcerou své bytné, švadlenou Františkou Pokornou.<ref>[http://digi. name="nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=291&folium=85 Národní archiv ČR, Konskripční přihlášky pražského obyvatelstva z let" 1850–1914]</ref> Zemřel brzy po svatbě a po narození dcery Františky, ve věku 29 let na tuberkulózu. Jeho nevěstu, která se o smrtelné nemoci svého ženicha dověděla při šití svých svatebních šatů, namaloval [[Josef Mánes]] (''Švadlenka'').
 
== Dílo ==
Řádek 59:
Soubor:Adolf Kosarek 6. 1. 1830-3. 10. 1859 - Bezdez.jpg|Adolf Kosárek – ''Bezděz'' (1856)
Soubor:Kosarek - Horska krajina.jpg|Adolf Kosárek – ''Horská krajina''
Soubor:Adolf Kosárek - Lonely Landscape (Peasants´ Wedding) - Google Art Project.jpg|Adolf Kosárek – ''Selská svatba'' – studie (1858), [[Národní galerie v PrazePraha]]''
Soubor:Adolf Kosarek 6. 1. 1830-3. 10. 1859 - Krajina strednich Cech II..jpg|Adolf Kosárek – ''Krajina středních Čech II.'' (1855)
Soubor:Adolf Kosarek 6. 1. 1830-3. 10. 1859 - Zimni noc.jpg|Adolf Kosárek – ''Zimní noc'' (1857)
Soubor:Kosarek, Adolf - Pred bouri.jpg|Adolf Kosárek – ''Před bouří''"
</gallery>
 
Řádek 72:
* Libuše Halasová, V. V. Štech: Adolf Kosárek, SNKL 1959
* Jan Loriš: ''Adolf Kosárek'', výbor obrazů, Praha, [[Melantrich]], [[1939]]
* ''Adolf Kosárek'', 1830–1859, katalog souborné výstavy díla k stému výročí úmrtí, sestavila Olga Macková, Praha, [[Národní galerie v PrazePraha|Národní galerie]], [[1959]]
* Eva Reitharová: ''Adolf Kosárek'', monografie s ukázkami z výtvarného díla, Praha, Odeon, [[1984]]
* ''Adolf Kosárek, 1830–1859'', katalog výstavy, úvodní stať: Naděžda Blažíčková-Horová, Praha, [[Národní galerie v PrazePraha|Národní galerie]], [[1990]], {{ISBN |80-7035-014-8}}
 
=== Externí odkazy ===