Slonim: Porovnání verzí

První zmínka o městě pochází z roku 1252, středověká kronika tehdy zaznamenala název Uslonim a hovořila o dřevěné pevnosti na levém břehu Ščary. Ve středověku město střídavě patřilo [[Polsko-litevská unie|litevsko-polskému státu]] a [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. Po dělení Polska připadlo [[Ruská říše|Rusku]]. V 18. století se o rozvoj města přičinil šlechtic [[Michał Kazimierz Ogiński]], především vybudováním kanálu, který oblast napojil na řeku [[Dněpr]]. Rusové město ztratili roku 1915, když ho dobyli Němci. Po první světové válce o město bojovali [[Sovětský svaz|Sověti]] a Poláci, nakonec dle mírové smlouvy z Rigy připadlo Polsku. Roku 1939 Sověti uzavřeli s Němci [[Molotov-Ribbentrop|smlouvu Molotov–Ribbentrop]], podle níž si rozdělili poražené Polsko a Slonim spadl do sovětské zóny. Sověti ho učinili součástí [[Běloruská sovětská socialistická republika|Běloruské sovětské socialistické republiky]]. Ovšem roku 1941 Němci Sovětský svaz přepadli a město dobyli. To bylo tragické zejména pro velkou [[Židé|židovskou]] komunitu ve městě, kde se Židé usazovali už od roku 1388 na pozvání litevské vlády, která tak chtěla oživit obchod v oblasti. Němci zde v jediný den, 14. listopadu 1941, povraždili 9000 Židů a další masová vražda (8000 Židů) se odehrála roku 1942. Sověti město dobyli zpět roku 1944 a již zůstalo součástí Běloruska.