Frederik Ludvík Hannoverský: Porovnání verzí

Často reprezentoval zemi i dynastii při různých příležitostech. [[26. červenec|26. července]] roku [[1726]] mu Jiří I. udělil britské [[pairpeer (titul)|peerovské]]ovské tituly: vévoda z Edinburghu, markýz Isle of Ely, hrabě Eltham, vikomt Launceston a baron Snowdon. Po dědově smrti v roce [[1727]] a potažmo nástupu svého otce na trůn se stal Frederik následníkem britského trůnu. V roce [[1728]] přibyl poprvé do Velké Británie. Dne [[8. leden|8. ledna]] roku [[1729]] získal oficiální jmenování princem z Walesu.

Frederikovy vztahy s rodiči byly velmi bouřlivé a třenice především matkou setrvalé a projevovaly se různými způsoby. Princ waleský se stavěl do opozice k politice svého otce, podobně jako to činil on vůči svému otci Jiřímu I. Leicester House, londýnské sídlo následníka trůnu, se rychle stal místem setkávání [[opozice|opozičních]] politiků. Toto synovo chování se králi Jiřímu pramálo líbilo a po nějakém čase zvažoval vyslání Frederika do kolonií. Konflikt v rodině narůstal po celá 30. léta. Rodiče svého prvorozeného zavrhovali a favorizovali jeho mladšího bratra [[Vilém August Hannoverský|Viléma Augusta]], vévodu z Cumberlandu; král dokonce zvažoval možnost zbavit Frederika Ludvíka následnictví trůnu. Když v roce [[1737]] královna Karolina umírala, Frederik odmítl se s matkou rozloučit. Nedlouho poté byl vzdálen dvora; od té doby žil na venkově, v [[Cliveden]]u v [[hrabství]] [[Buckinghamshire]] na jihovýchodě Anglie.