Oberlandrat: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Územní rozloha oberlandrátů: +letopočty do podnadpisu a přesnější data/čísla do textu |
→Vznik, vývoj a pravomoci oberlandrátů: redukce počtu ORL byla ještě v září 1944 |
||
Řádek 20:
Na počátku okupace bylo zřízeno 35 oberlandrátů, 23 v Čechách a 12 na Moravě. Jejich pravomoci se postupně rozšiřovaly, až se z nich staly velké úřady s početným personálem. Postupně, jak okupační správa prorůstala do zpočátku zdánlivě autonomní protektorátní správy, tj. do vedení zejména [[Okresní úřad|okresních úřadů]] a velkých měst byli dosazováni Němci nebo prověření čeští kolaboranti, nebyl nutný tak častý a přímý dozor nad jejich administrativní činností ze strany oberlandrátů. Úřady oberlandrátů se postupně slučovaly, měly na starosti stále větší území a méně úkolů. Například v roce 1941 už existovalo pouze 15 oberlandrátů: v Praze, Kladně, Kolíně, Táboře, Českých Budějovicích, Klatovech, Plzni, Jičíně, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Zlíně, Olomouci a Moravské Ostravě.<ref name="Hledíková" />
Nejradikálnější změna proběhla v červnu 1942, kdy v rámci [[Reinhard Heydrich|Heydrichovy]] správní reformy byla značná část správní agendy přenesena na autonomní protektorátní orgány (tzv. správa z příkazu [[Nacistické Německo|Říše]]) a tím pádem oberlandrátům zůstala jen politická a kontrolní funkce. Nebyly ovšem výjimkou situace, že oberlandrát současně vykonával funkci [[Okresní hejtmanství|hejtmana]] v jednom nebo několika podřízených okresech. Počet oberlandrátů byl opět
== Územní rozloha oberlandrátů (1940–42)==
| |||