Otevřít hlavní menu
Rozdělení Protektorátu Čechy a Morava na oberlandráty po roce 1942

Oberlandrat (česky vrchní zemský rada, také počeštěle oberlandrát, zkratkou OLR) byl úřad německé okupační správy v Protektorátu Čechy a Morava. Vznikl už při okupaci, ve své územní působnosti měl vždy několik politických okresů, v roce 1942 prošel rozsáhlou reformou a zanikl spolu s protektorátem na jaře 1945. V čele úřadu stál oberlandrát (vrchní zemský rada), zpravidla zkušený říšskoněmecký úředník, spolehlivý člen nacistické strany nebo SS.

Vznik, vývoj a pravomoci oberlandrátůEditovat

Jednotliví radové byli do svých funkcí jmenováni už před 15. březnem 1939,[1] ačkoli právně byli ustanoveni až 1. září téhož roku.[2] Úřad oberlandráta podléhal přímo říšskému protektorovi a měl dvojí působnost: pro německé státní příslušníky na území protektorátu působil jako nejnižší správní úřad a zároveň byl řídícím a kontrolním úřadem vůči protektorátním obecním i okresním úřadům.[1]

Na počátku okupace bylo zřízeno 35 oberlandrátů, 23 v Čechách a 12 na Moravě. Jejich pravomoci se postupně rozšiřovaly, až se z nich staly velké úřady s početným personálem. Postupně, jak okupační správa prorůstala do zpočátku zdánlivě autonomní protektorátní správy, tj. do vedení zejména okresních úřadů a velkých měst byli dosazováni Němci nebo prověření čeští kolaboranti, nebyl nutný tak častý a přímý dozor nad jejich administrativní činností ze strany oberlandrátů. Úřady oberlandrátů se postupně slučovaly, měly na starosti stále větší území a méně úkolů. Například v roce 1941 už existovalo pouze 15 oberlandrátů: v Praze, Kladně, Kolíně, Táboře, Českých Budějovicích, Klatovech, Plzni, Jičíně, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Zlíně, Olomouci a Moravské Ostravě.[1]

Nejradikálnější změna proběhla v červnu 1942, kdy v rámci Heydrichovy správní reformy byla značná část správní agendy přenesena na autonomní protektorátní orgány (tzv. správa z příkazu Říše) a tím pádem oberlandrátům zůstala jen politická a kontrolní funkce. Nebyly ovšem výjimkou situace, že oberlandrát současně vykonával funkci hejtmana v jednom nebo několika podřízených okresech. Počet oberlandrátů byl opět (a naposledy) snížen na 7. Nadále působily jen v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Hradci Králové, Jihlavě, Brně a Moravské Ostravě. Vrchní zemští radové se pak označovali jako inspektoři říšského protektora, později německého státního ministra.[1]

Územní rozloha oberlandrátůEditovat

Následující tabulka ukazuje územní rozlohu a počet obyvatelstva jednotlivých oberlandrátů a jim podřízených okresů na příkladu územního rozdělení platného od října 1940 do roku 1942 (kdy došlo ke změně jak u rozlohy OLR, tak u rozlohy okresů). Rozloha a počet obyvatel jednotlivých okresů u předcházejících fází rozdělení protektorátu na oberlandráty byly víceméně stejné, takže s drobnými korekturami lze uvedená data použít pro zjištění rozlohy a počty obyvatel v oberlandrátech v celém období 1939–1942.

Sídlo oberlandrátu Oblast působení
(autonomní okresní úřady)
Plocha
km2
Počet obyvatel
(odhad k 1.1.1940)
A) ČECHY
 
1) České Budějovice 1. České Budějovice 1.136,98 139.100
2. Týn nad Vltavou 254,62 16.400
3. Vodňany 590,68 48.000
4. Třeboň 892,90 53.500
celkem 2.875,18 257.000
 
2) Jičín
(později Mladá Boleslav)
1. Brandýs nad Labem 308,46 59.200
2. Jičín 620,89 67.300
3. Mladá Boleslav 568,26 91.100
4. Mělník 413,37 50.300
5. Mnichovo Hradiště 326,42 38.400
6. Nová Paka 138,42 24.200
7. Semily 298,97 56.800
8. Jilemnice 147,28 21.600
9. Turnov 266,94 42.100
celkem 3.089,01 451.000
 
3) Kladno 1. Beroun 234,27 41.800
2. Kladno 286,35 91.900
3. Kralupy nad Vltavou 216,86 39.200
4. Louny 356,58 50.200
5. Roudnice nad Labem 530,18 76.000
6. Rakovník 632,05 58.400
7. Slaný 549,02 92.100
celkem 2.805,31 449.600
 
4) Klatovy 1. Blatná 680,68 42.600
2. Klatovy 612,00 57.000
3. Písek 693,10 53.500
4. Přeštice 517,71 45.500
5. Sušice 293,70 28.200
6. Strakonice 357,92 82.300
7. Domažlice 404,34 44.600
celkem 4.159,45 353.700
 
5) Kolín 1. Český Brod 470,83 57.400
2. Humpolec 525,82 55.050
3. Kolín 489,07 80.200
4. Kutná Hora 550,81 59.800
5. Ledeč nad Sázavou 651,67 46.850
6. Nový Bydžov 490,99 53.950
7. Nymburk 239,54 36.500
8. Poděbrady 454,30 57.700
9. Čáslav 604,35 61.300
celkem 4.477,38 508.750
 
6) Hradec Králové 1. Hořice 195,07 25.300
2. Hradec Králové 459,50 98.500
3. Dvůr Králové 266,14 57.200
4. Náchod 361,85 87.500
5. Nové Město nad Metují 377,27 40.300
6. Rychnov nad Kněžnou 425,90 55.200
7. Žamberk 290,18 33.200
celkem 2.375,91 397.200
 
7) Pardubice 1. Chotěboř 325,51 27.800
2. Chrudim 706,18 92.600
3. Vysoké Mýto 553,30 68.600
4. Litomyšl 513,68 77.200
5. Pardubice 785,79 120.300
celkem 2.884,46 386.500
 
8) Plzeň 1. Hořovice 347,56 39.500
2. Kralovice 527,35 31.100
3. Plzeň 661,33 206.600
4. Rokycany 710,94 62.900
celkem 2.247,18 340.100
 
9) Praha 1. Jílové u Prahy 269,13 25.200
2. Hlavní město Praha 172,11 990.500
3. Praha-venkov 620,57 165.500
4. Říčany 233,84 54.400
celkem 1.295,65 1.235.600
 
10) Tábor 1. Benešov 531,29 45.900
2. Kamenice nad Lipou 478,04 34.050
3. Milevsko 609,96 36.000
4. Příbram 707,97 59.300
5. Pelhřimov 729,40 47.500
6. Sedlčany 743,51 48.900
7. Tábor 978,47 81.400
8. Vlašim 352,30 27.300
celkem 5.130,94 380.350
B) MORAVA
 
1) Brno 1. Boskovice 1.033,14 119.200
2. Brno-město 123,76 295.500
3. Brno-venkov 1.242,11 187.400
4. Tišnov 431,21 41.700
5. Vyškov 866,68 107.600
celkem 3.696,90 751.400
 
2) Jihlava 1. Velké Meziříčí 617,97 42.600
2. Jihlava 755,18 82.200
3. Moravské Budějovice 1.167,38 83.700
4. Nové Město na Moravě 1.054,96 73.050
5. Telč 924,54 72.850
6. Třebíč 719,89 64.500
celkem 5.239,92 418.900
 
3) Moravská Ostrava 1. Místek 480,44 65.250
2. Frýdek 411,05 120.600
3. Moravská Ostrava 99,45 142.500
4. Valašské Meziříčí 526,36 66.500
5. Vsetín 552,70 51.900
celkem 2.070,00 446.750
 
4) Olomouc 1. Kroměříž 464,40 69.200
2. Litovel 475,53 55.600
3. Hranice 412,00 54.450
4. Olomouc-město 40,56 64.900
5. Olomouc-venkov 418,69 68.000
6. Přerov 449,94 88.700
7. Prostějov 471,67 92.200
celkem 2.732,79 493.050
 
5) Zlín 1. Kyjov 461,69 57.000
2. Hodonín 724,91 95.700
3. Holešov 491,47 55.900
4. Uherský Brod 945,82 89.100
5. Uherské Hradiště 740,48 114.900
6. Zlín 457,03 97.500
celkem 3.821,40 510.100

ReferenceEditovat

  1. a b c d HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-906-5. S. 406-408. 
  2. Nařízení Ministerské rady pro obranu Říše č. RP26/39, o vybudování správy a Německé bezpečnostní policie v Protektorátu Čechy a Morava. Dostupné online.

Externí odkazyEditovat

  •   Slovníkové heslo Oberlandrat ve Wikislovníku
  • Uebersicht über die Bezirke der Oberlanräte in Böhmen und Mähren (nach der Neugliederung vom 1.10.1940) [online]. Badatelna.eu [cit. 2019-01-26]. S. 140–143. Dostupné online. (německy)