Páni z Hradce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
lf |
|||
Řádek 7:
| mateřská dynastie = [[Vítkovci]]
| tituly =
| zakladatel = [[Jindřich I. z Hradce]]
| mýtický zakladatel = [[Vítek I. z Prčice]]
| rok založení = [[12. století]]
Řádek 22:
[[Soubor:Wappen Johann von Newhauß aus einem unbekanntem Wappenbuch.jpg|náhled|upright|Erb [[Jan z Hradce|Jana z Hradce]] z neznámé erbovní knihy. Jde o jednu z pozdějších variant úplného erbu pánů z Hradce.]]
Jedná se o starý český rod založený prostřednictvím [[Vítek I. z Prčice|Vítka z Prčice]], který daroval svému synovi [[Jindřich I. z Hradce|Jindřichovi I. z Hradce]] (1205–1237) opevnění (později [[Jindřichův Hradec (zámek)|Jindřichohradecký hrad a zámek]]), které pak Jindřich přestavil a to se stalo hlavním sídlem rodu. Okolo této stavby poté začalo vznikat město, jež se dnes nazývá [[Jindřichův Hradec]] a Hrad (později v renesanci zámek) se stal jeho centrem. Rodové statky měli tito pánové především okolo jižní českomoravské hranice s „hlavními“ městy [[Jindřichův Hradec]] a [[Telč]], kolonizovali také pomezní hvozdy na Moravě a v Rakousích. Většina příslušníků rodu působila ve významných funkcích v království, rovněž bojovali o moc a majetek se sousedními rody i samotným králem. Ve 13. století si Vítek s Oldřichem rozdělili majetek a vytvořili dvě linie - strážskou a ústeckou.
[[Oldřich III. z Hradce]] stál proti [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]], nakonec se usmířili a Oldřich se účastnil korunovace [[Karel IV.|Karla IV.]] Také Oldřichovi potomci si rodové jmění rozdělili. [[Jindřich II. z Hradce]] vedl sváry se svými sousedy. [[Menhart II. z Hradce|Menhart]] nejprve bojoval proti [[Husitství|husitům]], poté jim však velel při [[Bitva u Tachova|bitvě u Tachova]]. Patřil mezi čelné představitele [[Panská jednota|panské jednoty]], vykonával funkci nejvyššího [[purkrabí]]ho, avšak stál na straně [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]] proti [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]], který jej zajal a věznil, po onemocnění jej však propustil, přesto Menhart záhy zemřel. Další syn Oldřich se hlásil k umírněnému křídlu husitů, působil ve sboru správců království. Jan oponoval husitům a podporoval [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]], [[Kostnický koncil|Kostnickým koncilem]] byl označen jako nejkřesťanštější pán v Čechách. Roku 1505 velel jiný Jindřich jako nejvyšší purkrabí zemskou výpravu proti [[Šlikové|Šlikům]]. [[Adam I. z Hradce]] byl vojenským poradcem krále [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka]] při jeho výpravě do [[Uhersko|Uher]], za což byl při korunovaci nezletilého krále roku 1519 jmenován nejvyšším kancléřem a zastupoval krále. Asistoval při korunovaci [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]] českým králem, byl pověřen nesením [[Královské jablko|říšského jablka]]. Účastnil se i křtu králova syna [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána]]. Zemřel roku 1531 ve svém pražském paláci. [[Jáchym z Hradce]] od roku 1554 působil jako [[nejvyšší kancléř]], přikoupil [[Vimperk]] a [[Hluboká (zámek)|Hlubokou]]. Jako zbohatlík přestavěl rodinné sídlo a zahynul v [[Dunaj]]i při návratu domů. Hlava moravské větve a Jindřichův bratr [[Zachariáš z Hradce]] daroval značnou část majetku [[Telč (zámek)|zámku v Telči]]. Jeho synovec [[Adam II. z Hradce]] zastával funkci [[Nejvyšší kancléř|nejvyššího kancléře]] v letech 1585–1593 a [[Nejvyšší purkrabí|nejvyššího purkrabího]] v letech 1593–1596. Pokračoval v přestavbě rodinného sídla. Zemřel v roce 1596. Roku 1604 zemřel poslední mužský potomek rodu [[Jáchym Oldřich z Hradce]], který byl [[Karlštejnský purkrabí|karlštejnským purkrabím]] a jímž rod po meči vymřel. Sňatkem jeho sestry [[Lucie Otýlie z Hradce|Lucie Otýlie]] s [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka|Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka]] celý majetek přešel na rod [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Slavatů]].
Řádek 34:
== Příbuzenstvo ==
Rod byl spřízněný s
== Odkazy ==
| |||