Dějiny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
port. + typo
Řádek 44:
Moderní [[historické vědy]] na Západě mají svoje počátky v úsilí [[Humanismus|humanistitů]] o návrat k pramenům ([[Ad fontes|''ad fontes'']]), jež znamená počátek systematického a kritického shromažďování antických textů. Metodologie psaní a výkladu dějin byla tehdy ovšem promýšlena i mimo Evropu, třeba v díle arabského dějepisce [[Ibn Chaldún|Ibn Chaldúna]]. Na novou úroveň vědeckosti se dějepisectví dostalo v 19. století pracemi historiků jako byl [[Leopold von Ranke]], kteří se snažili detailní analytickou a syntetickou prací s dostupnými prameny co nejpřesněji zjistit průběh historických události (Rankeovými slovy „jak to opravdu bylo" – ''„wie es eigentlich gewesen ist"'').
 
Dvacáté století pak rozšířilo záběr historický děl mimo události a osobnosti „velké historie" – bitev, panovníků a revolucí – k více sociologicky, strukturálně pojímanému popisu společností. Směr v tom udali francouzští historikové ve [[Škola Annales|škole Annales]], k jejímž přínosům také patří zkoumání dějinných procesů trvajících velmi dlouhou dobu: ''la [[longue durée]]''. Další vývoj historické metodologie zahrnuje například na školu Annales navazující [[Nová historie|novou historii]] (nouvelle histoire) vzniklou v 70. letech 20. století kladoucí důraz na [[dějiny mentalit]] a [[dějiny idejí]], dále přístup [[mikrohistorie]] zaměřuje na podrobné zkoumání osudů jednotlivců a malých jednotek, anebo hnutí a metodologii [[orální historie]], zaznamenávající a analyzující vzpomínky pamětníků.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kořínková
| jméno = Veronika
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Malé velké dějiny : mikrohistorická variabilita dějin 20. století v osudu Vincence Hodka
| url = https://www.worldcat.org/oclc/842344272
| vydání = 1. vyd
| vydavatel = AntropoWeb
| místo = Praha
| rok vydání =
| počet stran = 143
| strany = 13
| isbn = 978-80-905098-3-2
| isbn2 = 80-905098-3-5
| oclc = 842344272
}}</ref>
 
== Kultura paměti a politika dějin ==