Hodov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace infoboxu; kosmetické úpravy |
m rozsireni historie, ozdrojovani, cistka zbytného textu, ... značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 28:
| starosta aktuální k = 2019
}}
'''Hodov''' (dříve Hodaw, Hola, možná i Hoda,<ref name=":0">{{Citace monografie
'''Hodov''' (dříve Hodaw, Hola, [Hoda?], niem, ''Hodau'') je [[obec (Česko)|obec]] ležící v jihovýchodní části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]], severně od města [[Třebíč]]e (12 km) a jihojihozápadně od [[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]] (8 km) na okresní silnici z [[Budišov]]a do [[Oslavička|Oslavičky]]. Průměrná nadmořská výška obce je 500 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] Třebíč. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Typická moravská „dědina“ je podle místních zvyklostí rozdělena na několik částí: ''Na Dědině'' (střed), ''V Hodůvku'', ''Pustý'' (u cesty k Rohům), ''V Chalupách'', ''Na Véhoně'', ''Na Lóčkách'', ''Za Kravínem'', ''Za Pekařovéma''.▼
| příjmení = Kratochvíl
| jméno = Augustin
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl IV. místopisu, Jihlavský kraj. Vel.-Meziříčský okres
| url = https://www.worldcat.org/oclc/761168402
| vydání = V nakl. GARN 1. vyd
| vydavatel = GARN
| místo = Brno
| rok vydání =
| počet stran = 472
| strany = 173-178
| isbn = 978-80-86347-71-4
| isbn2 = 80-86347-71-0
| oclc = 761168402
}}</ref> něm. ''Hodau<ref name="mistopis">{{Citace monografie
| příjmení = Bartoš
| jméno = Josef
| příjmení2 = Schulz
| jméno2 = Jindřich
| příjmení3 = Trapl
| jméno3 = Miloš
| titul = Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960
| redaktoři = Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček
| další = Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka
| vydání = 1
| vydavatel = Profil
| místo = Ostrava
| počet stran = 321
| přílohy = 7 map
| kapitola = Politický okres Třebíč
| strany = 91
| svazek = XII
| typ svazku = svazek
| isbn = 80-7034-038-X
| rok = 1990
▲
{{Sousední obce}}
== Historie ==
[[Soubor:Hodov-pecet.jpg|náhled|vlevo|upright|
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Kraj Vysočina : města a obce kraje Vysočina : tradice, historie, památky, turistika, současnost.
| url = https://www.worldcat.org/oclc/879563331
| vydání =
| vydavatel = Proxima Bohemia
| místo = Rožnov pod Radhoštěm
| rok vydání =
| počet stran = 413
| strany = 313
| isbn = 978-80-904275-2-5
| isbn2 = 80-904275-2-9
| oclc = 879563331
}}</ref> Do té doby Hodov náležel tasovskému panství, ale v roce 1349 se Jan z Tasova zřekl větší části vsi a předal ji do majetku Beneše z Meziříčí a menší část pak prodal Ondřeji z Okarce. Meziříčský díl s lesem „Hodovská odchozí“ v roce 1371 prodal Jan ml. z Meziříčí Janovi staršímu z Meziříčí a jeho dědicům. V roce 1416 [[Lacek z Kravař]] prodal Anně z Meziříčí všechny meziříčské statky, tj. Hodov, [[Hrbov (Velké Meziříčí)|Hrbov]] a [[Olší nad Oslavou|Olší]] s příslušenstvím jako její věno. V roce 1447 pak Jiří z Kravař převedl Hodov na [[Jan z Lomnice|Jana staršího z Lomnice]]. Po Janově smrti připadl Hodov jeho synu Jindřichovi, od něhož jej koupil Jan z Pernštejna. Páni z Pernštejna v roce 1552 ves prodali [[Zikmund Heldt z Kementu|Zikmundu Heldtovi z Kementu]]. V době, kdy majitelem Budišova byl rod Berků z Dubé a Lipého spadl správně Hodov pod Budišov. V roce 1775 byl snížen Hodovu robotní závazek.<ref name=":0" /> V roce 1715 převzala majetky budišovského panství Anna Františka z Valdštejna, která si později vzala Ignáce z Paaru. V roce 1794 pak dcery Jana Paara prodaly panství Jáchymu Stettenhofenovi z Vídně.<ref>http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a11-nejstarsi-historie-vlastnici-hodova-do-svobodnych-panu-z-</ref> Rytíř Stettenhofen zemřel v Budišově v roce 1813 a panství převzala jeho dcera, ta si pak roku 1817 vzala Jana M. Václava Pötting-Persinga, po její smrti pak panství roku 1854 převzal bratr jejího prvního manžela Karel Baratta-Dragono a od roku 1880 pak panství spravoval jeho syn Norbert Baratta-Dragono a následně pak připadlo panství Richardovi Baratta-Dragonovi.<ref>http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a12-jachym-stettenhofen-jeho-nastupci</ref>
V roce 1817 byla ve vsi postavena školní budova, která pak byla v roce 1888 rozšířena. V roce 1895 pak obec zachvátil velký požár, kdy shořelo 12 domů a 13 stodol.<ref name=":0" /> V roce 1818 byla na návsi postavena kaplička.<ref name=":1" /> Roku 1848 a roku 1863 byly postaveny u cest nedaleko obce kříže.<ref name=":2">http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/d-kronika-obce-hodova-do-roku-1957, s. 34, s. 39, s. 55, s 57, s. 58, s. 59, s. 63, s. 74, s. 75, s. 77, s. 95, s. 100, s. 106</ref> Mezi lety 1850 a 1884 pod Hodov spadala Studnice, mezi lety 1850 a 1910 pak také Rohy. V roce 1897 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů a roku 1911 Národní jednota a Omladina.<ref name="mistopis" /> V roce 1911 byl postaven nový kříž u cesty a také hasičská zbrojnice. Roku 1917 byl rekvírován zvon z kapličky, do první světové války bylo odvedeno 115 občanů z Hodova, z nichž na bojištích války zemřelo 16.<ref>http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a13-hodov-v-1-sv-valce</ref> V roce 1921 obdržel úřad ve Velkém Meziříčí anonymní udání, že starosta správně neodvádí dávky státu a také byl téhož roku v obci postaven pomník obětem první světové války a byl nalezen poklad stříbrných mincí. V roce 1923 byla založena obecní knihovna. V roce 1925 byl jmenován čestným občanem učitel Bedřich Hodyc. V roce 1927 byl vysvěcen nový zvon do kaple.<ref name=":2" /> V roce 1890 bylo v obci 84 domů s 533 obyvateli, později v roce 1900 v obci žilo 520 obyvatel a stálo 83 domů.<ref name=":0" />
Po roce 1945 byl majetek rodiny Baratta-Dragono zkonfiskován.<ref>http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a14-hodov-ve-2-sv-valce</ref> Mezi lety 1948 a 1950 byl v obci postaven kulturní dům.<ref name=":1" /> V roce 1952 bylo v obci založeno JZD a v roce 1955 byl postaven kravín. Roku 1957 byla v obci založena sokolská jednota.<ref name=":2" /> Od roku 1960 patřil Hodov do okresu Třebíč.<ref name=":3">{{Citace monografie
Do roku 2014 byl starostou obce Pavel Klíma, od roku 2014 vykonává funkci starosty Ing. Stanislav Jaša.▼
| příjmení = Štarha
| jméno = Ivan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy : 1850-2009
| url = https://www.worldcat.org/oclc/741403440
| vydání =
| vydavatel = Moravský zemský archiv v Brně
| místo = Brno
| rok vydání =
| počet stran = 383
| strany = 79
| isbn = 978-80-86931-59-3
| isbn2 = 80-86931-59-5
| oclc = 741403440
}}</ref> V roce 1965 pak byly na pozemcích obce vybudovány rybníky Obecník I a Obecník II, roku 1976 pak bylo místní JZD začleněno pod JZD Budišov a roku 1979 byla zrušena místní škola.<ref name=":4">http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a14-dulezita-data-v-zivote-obce-po-roce-1900</ref> Mezi lety 1980 a 1990 byl Hodov správně začleněn pod Budišov.<ref name=":3" /> Roku 1989 pak započala stavba multifunkční budovy a v roce 1992 byla obnovena činnost mateřské školy<ref name=":4" /> a v roce 1995 byla v obci opět otevřena škola.<ref name=":1" /> V roce 2002 pak byla obec plynofikována a rozveden obecní vodovod, následně pak roku 2004 byl rozveden i internet. V roce 2008 pak byla opět zrušena škola. Roku 2008 byla opravena silnice do Kundelova a o rok později byl rekonstruován park u pomníku padlým.<ref name=":4" />
▲Do roku 2014 byl starostou obce Pavel Klíma,<ref>http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/c-prilohy/c13-seznam-rychtaru-predsedu-starostu</ref> od roku 2014 vykonává funkci starosty Ing. Stanislav Jaša.
{| class="wikitable" style="text-align:right"
Řádek 91 ⟶ 161:
„Začaly sbírky na kapličku nebo zvonici po vsi 190 zl, a tyto peníze byly dány rychtáři, aby vše zařídil. On a stavební mistr jeli do města a nakoupili za tyto peníze kořalku, maso, mouku, koření a jiné potřebné věci k hostině. Rychtář a stavitel dali doma připravit hostinu a pozvali některé sousedy a svobodnou mládež a všechny peníze prožrali. Jsme nyní bez zvonice a náš zvon visí na zpuchřelém laně.“<ref>Z obecní kroniky</ref>
=== Svatý Jan Nepomucký ===
Řádek 99 ⟶ 169:
Dle dokladů místní kroniky má škola v Hodově dávnou tradici. Již v roce 1817 zde prokazatelně existuje jednotřídní škola, která je později – v roce 1888, nárůstem dětí i z blízké obce [[Rohy (okres Třebíč)|Rohy]], rozšířena na školu dvoutřídní. Škola se nacházela ve středu obce, v místě dnešní budovy pohostinství.
Se stavbou nové školy se začalo v zimě roku 1947, otevřena byla k 1. září 1949. Učilo se zde až do roku 1979, kdy byla škola tehdejšími předpisy zrušena a děti musely dojíždět do školy v [[Budišov]]ě. Svoji činnost si
K obnově školy v obci dochází znovu k 1. září 1995,<ref name=":1" /> již jako jednoho zařízení základní školy, školní družiny a mateřské školy s celodenním provozem
== Služby ==
Hodov nabízí, stejně jako mnoho dalších vesnic této velikosti, poměrně velké množství služeb. Mezi ty základní patří obchod se smíšeným zbožím. V stejné budově naleznete také pobočku [[Česká pošta|České pošty]], Česká pošta v rámci programu Pošta Partner jedná v roce 2016 o zrušení pošty a jejím provozování třetí osobou.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Černý|jméno = Kamil|titul = Pošta se chce zbavit dalších poboček. Starostové jsou proti|url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/posta-se-chce-zbavit-dalsich-pobocek-starostove-jsou-proti-20160131.html|vydavatel = Třebíčský deník|datum vydání = 2016-01-31|datum přístupu = 2016-02-29}}</ref> Kulturním účelům v obci pak slouží také kulturní dům vybudovaný v letech 1948–1950
== Zajímavosti ==
Řádek 127 ⟶ 197:
* [[Jan Kudrna (pedagog)|Jan Kudrna]] (1887–?), pedagog
* [[Josef Mezlík]] (* 1961), fotbalista
*Bedřich Hodyc, učitel, čestný občan Hodova<ref name=":2" />
== Odkazy ==
| |||