Letecký útok na Plzeň 21. října 1940: Porovnání verzí

[[První exilová vláda Jana Šrámka|Československá exilová vláda v Londýně]] žádala {{cizojazyčně|en|RAF}} o rychlé provedení bombardovací operace nad územím [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]].{{rf|jr-pokusy|p=22}}<ref name="md-osmy"/> Pro zmíněný význam byly vybrány Škodovy závody v západočeské metropoli.{{rf|kohout-1943|p=5}} Pro britské velitelství {{cizojazyčně|en|Bomber Command}} byla Plzeň nejvzdálenějším cílem – vzdálenost minimálně 860 km<ref name="mapy.cz-2"/> od [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]] byla na samé hranici doletu tehdejších britských letadel.{{rf|jr-pokusy|p=22}} Provedením prvního náletu na Plzeň,{{rf|zhs5-me-skody|p=270}} byla pověřena 4. bombardovací skupina,<ref name="md-osmy"/> která byla vybrána pro největší zkušenosti s dálkovými nočními lety.{{rf|jr-pokusy|p=22}} Zásadní bylo také její vybavení dvoumotorovými bombardéry {{cizojazyčně|en|[[Armstrong Whitworth Whitley|Armstrong Whitworth Whitley Mk.V]]}}, které byly schopné doletět nad cíl a zpět bez nutnosti přídavných nádrží (dolet 2462 km).{{rf|jr-pokusy|p=22}} 4. bombardovací skupina měla své domovské základny v hrabství {{cizojazyčně|en|[[Yorkshire]]}} na severu Anglie.{{rf|jr-pokusy|p=22}}

Nálet měla provést 58. peruť 4. bombardovací skupiny. Plánován byl na dřívější datum, pro nepřízeň počasí byl opakovaně<ref name="md-osmy"/> odložen, až proběhl nav nocnoci z 20. na 21. října 1940.{{rf|zhs5-me-skody|p=270}}{{rf|jr-pokusy|p=22}} Posádky byly instruovány, že bomby mohou shazovat jen po jasné identifikaci Škodových závodů, aby bombardováním naslepo neohrozily české [[Civilista|civilisty]].{{rf|jr-pokusy|p=23}}

Domovskou základnou 58. perutě byla {{cizojazyčně|en|[[RAF Linton-on-Ouse]]}}, která leží severozápadně od {{cizojazyčně|en|[[York]]u}} a je vzdálená od Plzně 1108 km.<ref name="mapy.cz"/> K útoku na Plzeň xz ní odstartovalo mezi 18.00 a 19.10 postupně jedenáct letadel.<ref name="t4171"/>{{rf|zhs5-me-skody|p=270}}<ref name="aviation-safety"/>{{rf|jr-pokusy|p=23}}<ref name="md-osmy"/> Noční let nad Plzeň a zpět měl trvat 11 hodin.{{rf|jr-pokusy|p=23}} Dvě posádky se pro technickou poruchu musely brzo vrátit – kapitán {{cizojazyčně|en|Sgt Boothby}} v letadle P5028 (GE-R) se vrátil pro závadu zadní střelecké věže a přistál již v 19.15, kapitán {{cizojazyčně|en|P/O Forth}} v letadle T4211 (GE-B) nechal po zjištění závady odhodit bomby do moře a přistál v 21.00.{{rf|jr-pokusy|p=23}}<ref name="md-osmy"/>

Po pětihodinovém letu se letka devíti zbývajících letadel dostala po půlnoci do cílového prostoru na Plzeň, která ale byla ukrytá pod hustou oblačností.{{rf|jr-pokusy|p=23}}<ref name="md-osmy"/> Kapitál letadla P5058 (GE-F) {{cizojazyčně|en|F/O Brooke}} klesl do riskantní nadmořské výšky 530 metrů (blízký kopec [[Krkavec (Plaská pahorkatina)|Krkavec]] vystupuje do výšky 504 m, [[Radyně (Švihovská vrchovina)|Radyně]] do 569 m), oblačnost však neřídla.{{rf|jr-pokusy|p=23}} Cíl nebyl nalezen a z trojice letadel byly proto shozeny jen svazky propagačních letáků.{{rf|zhs5-me-skody|p=270}}