Lukov (hrad): Porovnání verzí

| typ = hrad

| obrázek = Castle Lukov2.JPG

| popisek = Hrad Lukov

| zeměpisná šířka = 49.3030556

| zeměpisná délka = 17.7402778

| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Lukov | position = top | lat = 49.3030556 | lon = 17.7402778 | float = center | relief = 1
| caption =}}

| výstavba = 13. století

| rejstřík památek = 11907/7-1985

| web = [http://www.hradlukov.cz www.hradlukov.cz]

| nadmořská výška = 504

'''Lukov''' je [[hrad]] v &nbsp;[[Česko|ČRČesku]], který leží asi tři kilometry od obce [[Lukov (okres Zlín)|Lukov]] na [[Region Zlínsko|Zlínsku]]. Hrad je ve stavu [[Zřícenina|zříceniny]], ale je soustavně opravován Spolkem přátel hradu Lukova{{#tag:ref|Zjara roku 2020 se Spolek, pod vedením předsedy Jiřího Holíka, zaměřil především na památkovou obnovu západní obvodové hradby dolního hradu, těsně se dotýkající předbraní<ref name="haló" />|group="pozn."}} a [[Hnutí Brontosaurus|Hnutím Brontosaurus]]. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad sname="m.net" předhradím, zřícenina a archeologické stopy|ID=151910|datum=2019-06-19}}</ref>

Doba vzniku hradu ani jeho zakladatel nejsou známy, použitá technika zdění však naznačuje, že nejstarší části hradu byly postaveny ve druhé čtvrtině [[13. století]]. Hrad byl postaven jako zeměpanský, o &nbsp;čemž mluvíse zmiňuje [[Karel &nbsp;IV.]] ve svém životopise, který tento hrad vykoupil ze zástavy zpět do korunního majetku.<ref>[[Jiří Kuthan|KUTHAN,name="jik" Jiří]]. ''Česká architektura v době posledních Přemyslovců. ''1.&nbsp;vyd. Vimperk: TINA, 1994. ISBN&nbsp;80-85618-14-1. Str. 231-233.</ref>

První věrohodná písemná zmínka pochází z &nbsp;roku 1332, kdy vdova Markéta po zemřelém [[Zdeslav starší ze Šternberka|Zdeslavu ze Šternberka]] nechala sepsat listinu, která určila olomouckému klášteru sv. Kláry ves [[Štarnov]] na [[Šternberk|šternberském]] panství. Hrad sice král [[Karel &nbsp;IV.]] ze zástavy vykoupil, ale po roce 1342 ho prodal Zdeslavovu synovi [[Matouš ze Šternberka|Matoušovi ze Šternberka]]. Po otcově smrti připadl hrad jeho synům [[Zdeněk ze Šternberka na Lukově|Zdenkovi]] a [[Ješek ze Šternberka na Lukově|Ješkovi]]. Zdeňkův syn [[Albrecht ze Šternberka a Lukova]] si musel roku 1409 vydobýt právo na užívání poloviny Lukova na svém strýci vojenskou silou. Po roce 1425 získali Lukov bratři [[Jiřík ze Šternberka a Lukova|Jiřík]] a [[Lacek ze Šternberka a Lukova]], kteří postoupili svému příbuznému [[Albrecht ze Šternberka a Holešova|Albrechtovi ze Šternberka a Holešova]] polovinu [[Holešov]]a. Lackův syn [[Albrecht starší ze Šternberka a Lukova]] udělal opak a vyměnil Lukov se svým prastrýcem [[Matouš ze Šternberka a Holešova|Matoušem ze Šternberka a Holešova]] za [[Holešov]]. Matoušův syn [[Albrecht mladší ze Šternberka a Lukova]] opravoval hrad poničený za [[česko-uherské války|česko-uherských válek]]. Protože Albrecht mladší zemřel bez mužského potomka, dědila ho jeho dcera Ludmila. Ta se zasnoubila se Smilem Kunou z &nbsp;Kunštátu, zásnuby sice časem zrušila, ale majetek připadl roku [[1510|1511]] rodu [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů z &nbsp;Kunštátu]].<ref>POKLUDA, Zdeněk.name="zdp" Moravští Šternberkové : panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012 354 s. ISBN 978-80-7422-181-1.</ref>

Majetkovými převody uvnitř rodu se Lukov dostal do rukou [[Jan Kuna II. z Kunštátu|Jana Kuny z &nbsp;Kunštátu]]. Jeho synové však majetek prodali již roku 1547 rodu [[Nekšové z Landeka|Nekšů z &nbsp;Landeka]]. Poslední členka tohoto rodu [[Lukrécie Nekšovna z &nbsp;Landeka]] si po ovdovění vzala roku 1609 za druhého manžela [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z &nbsp;Valdštejna]], který panství vyženil.

V roce 1724 koupil [[Lukov (okres Zlín)|panství Lukov]] hrabě Jan Fridrich ze Seilern-Aspangu, který nechal přemístit vrchnostenské kanceláře z &nbsp;chátrajícího hradu Lukov do vsi. Od roku 1793 pak byl starý hrad neobydlen a už v &nbsp;roce 1804 je uváděn jako zřícenina.

<references group="pozn." />