Sandmeyerova reakce: Porovnání verzí

Kyselina dusitá použitá při reakci se obvykle připravuje těsně před použitím z&nbsp;[[dusitan sodný|dusitanu sodného]] a kyseliny. Při reakci nejprve dojde k&nbsp;dvojnásobné [[deprotonace|deprotonaci]] a k&nbsp;odštěpení vody za vzniku [[nitrosoniový ion|nitrosoniového iontu]], který následně při reakci s&nbsp;[[aromaticita|aromatickým]] nebo [[heterocyklické sloučeniny|heterocyklickým]] aminem, například [[anilin]]em, slouží jako [[elektrofil]]. Při tomto druhém kroku se vytvoří [[nitrosamin]].<ref name=Zerong2010 /> Reakce nečastějinejčastěji probíhají za takovýchto podmínek:<ref>{{Cite book|title=Principles of organic synthesis|last=Chandler)|first=Norman, R. O. C. (Richard Oswald|date=1993|publisher=Blackie Academic & Professional|others=Coxon, J. M. (James Morriss), 1941-|isbn=978-0751401264|edition= 3rd.|location=London|oclc=27813843}}</ref><ref name=:0>{{Citace periodika | autor1 = Theodore Cohen | autor2 = Albert G. Dietz | autor3 = Jane R. Miser | titul = A simple preparation of phenols from diazonium ions via the generation and oxidation of aryl radicals by copper salts | periodikum = The Journal of Organic Chemistry | datum vydání = 1977-06-01 | strany = 2053–2058 | issn = 0022-3263 | DOI = 10.1021/jo00432a003}}</ref>

Sandmayerova reakce patří mezi radikálově-nukleofilní substituce. Radikálový průběh dokládá detekce biarylových meziproduktů.<ref name=Galli1988 /> Substituce aromaticéaromatické diazoskupiny halogenem nebo [[pseudohalogenidy|pseudohalogenidem]] je iniciována přenosem jednoho elektronu, který je katalyzován měďnou solí, a vzniká při něm za odštěpení dusíku [[aryl]]ový [[radikál]].<ref>{{Citace periodika | autor = J. K. Kochi | titul = The Mechanism of the Sandmeyer and Meerwein Reactions | periodikum = [[Journal of the American Chemical Society]] | rok vydání = 1957 | strany = 2942–2948 | DOI = 10.1021/ja01568a066}}</ref><ref>{{Citace periodika | autor = H. H. Hodgson | titul = The Sandmeyer Reaction | periodikum = Chemical Reviews | rok vydání = 1947 | strany = 251–277 | DOI = 10.1021/cr60126a003}}</ref><ref>{{Citace periodika | autor1 = D. C. Nonhebel | autor2 = W. A. Waters | titul = A Study of the Mechanism of the Sandmeyer Reaction | periodikum = Proceedings of the Royal Society A: Mathematical, Physical and Engineering Sciences | datum vydání = 1957-10-08 | strany = 16–27 | DOI = 10.1098/rspa.1957.0150 | bibcode=1957RSPSA.242...16N}}</ref><ref name = Galli1988>{{Citace periodika | autor1 = Carlo Galli | autor2 = W. A. Waters | titul = Radical reactions of arenediazonium ions: An easy entry into the chemistry of the aryl radical | periodikum = Chemical Reviews | rok vydání = 1988 | strany = 765–792 | DOI = 10.1021/cr00087a004}}</ref> Poté se vytvoří substituovaný aren přenosem Cl, Br, CN nebo OH z&nbsp;měďnaté sloučeniny na arylový radikál a současně dojde k&nbsp;obnovení katalyzátoru. Jinou možností je vznik měditého meziproduktu spojením arylového radikálu s&nbsp;měďnatou sloučeninou a rychlá redukční eliminace za tvorby konečného produktu a obnovení katalyzátoru.<ref>{{Citace monografie | autor1 = Eric V. Anslyn | autor2 = Dennis A. Dougherty | titul = Modern physical organic chemistry | rok vydání = 2006 | vydavatel = University Science | místo = Sausalito, CA | | isbn = 978-1891389313 | oclc = 55600610}}</ref><ref>{{Citace monografie | autor1 = K. Peter Vollhardt | autor2 = Neil Eric Schore | titul = Organic chemistry : structure and function | datum vydání = 2018-01-29 | místo = New York | isbn = 9781319079451 | oclc = 1007924903}}</ref><ref>{{Citace monografie | autor1 = Francis A. Carey | autor2 = Richard J. Sundberg | titul = Advanced organic chemistry. Part B, Reactions and synthesis | rok vydání = 2007 | vydavatel = Springer | místo = New York | isbn = 9781601195494 | oclc = 223941000}}</ref> Důkazy o vzniku organockéorganické sloučeniny mědi v&nbsp;průběhu reakce jsou však slabé<ref>{{Citace periodika | autor1 = Allan W. Timms | autor2 = Paul H. Walton | autor3 = Simon C. Rowell | autor4 = Peter Hanson | titul = Promotion of Sandmeyer hydroxylation (homolytic hydroxydediazoniation) and hydrodediazoniation by chelation of the copper catalyst: bidentate ligands | periodikum = Organic & Biomolecular Chemistry | datum vydání = 2004-06-28 | strany = 1838–1855 | issn = 1477-0539 | pmid = 15227536 | DOI = 10.1039/B404699D}}</ref><ref>{{Citace periodika | autor1 = Allan W. Timms | autor2 = Paul H. Walton | autor3 = Alec B. Taylor | autor4 = Simon C. Rowell | autor5 = Peter Hanson | titul = Sandmeyer reactions. Part 6. A mechanistic investigation into the reduction and ligand transfer steps of Sandmeyer cyanation | periodikum = Journal of the Chemical Society, Perkin Transactions 2 | datum vydání = 2002-05-22 | strany = 1126–1134 | issn = 1364-5471 | DOI = 10.1039/B200747A}}</ref> a přesnáýpřesný průběh může záviset na volbě substrátu a reakčních podmínkách.