Olšany (Praha): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Historie: úprava popisku (Olšany jako obec neexistují) |
m Robot: infobox přepracován; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - české sídlo
| commonscat = Olšany (Prague)
}}
'''Olšany''' jsou [[Seznam zaniklých vesnic na území Prahy|zaniklá ves]] na území dnešního [[Žižkov]]a (Olšanská ulice, [[Olšanské náměstí]], [[Olšanské hřbitovy]]), [[Vinohrady (Praha)|Vinohrad]] a [[Strašnice|Strašnic]]. Poprvé jsou zmiňovány k roku [[1306]].<ref>Císařské povinné otisky map stabilního katastru. CPO evid. č. 3498-1, mapové listy č. III, V. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. [http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/main/cio_query_01.html?mapno_cm=c3498-1 Dostupné z WWW].</ref>
Název vsi pochází od dřeva ''olše'' ''(Alnus Glutinosa).'' V českých zemích a okolních slovanských zemích (např. [[Polsko]], [[Bělorusko]]) jde o poměrně časté pojmenování.
== Historie ==
[[Soubor:Praha Olšanská ulice 1.jpg|alt=|vlevo|náhled|[[Olšanská (Praha)|Olšanská ulice]]]]
Jeden z olšanských dvorů (s pozemky začínajícími u [[Městské opevnění (Praha)|novoměstských hradeb]]) dostal se do majetku nově založeného (1355) [[Klášter svatého Ambrože|kláštera sv. Ambrože]] na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]].
Druhý olšanský dvůr byl vlastněn v polovině 14. století staroměstským měšťanem Štěpánem Pušem a později patřil Mikulášovi z Olšan a od roku 1391 jeho synu Štěpánovi nazývanému také Počernický. Tehdy k tomuto dvoru patřily tři poddanské chalupy, pole, rybníky a vinice.
Na počátku [[Husitské války|husitských nepokojů]] tento „klášterní“ olšanský dvůr zabrali [[Pražský svaz|Pražané]] a v roce 1421 jej zapsali staroměstskému [[Jan ze Žatce|Janovi ze Žatce]], Mezitím však byl roku 1422 byl (Henricův) poplužní dvůr vypálen a již roku 1428 přešel do rukou novoměstského [[Pavel Dětřich|Pavla Dětřicha]] (později [[purkmistr]]a), avšak zdá se, že [[Jiří z Poděbrad|Jiří Poděbradský]] Pavlovi právo ke dvoru odňal a postoupil jej nejvyššímu [[mincmistr]]ovi [[Zdeněk Kostka z Postupic|Zdeňku]] [[Kostkové z Postupic|Kostkovi z Postupic]].
Eliška z Olšan prodala koncem listopadu roku 1457 své zápisné věno na Olšanském majetku místopísaři [[Zemské desky|desk zemských]] Janovi z Plané. Součástí tohoto prodeje byla i zdejší tvrz: ''„dědictví své věnné zástavní... v Olšanech, tvrz, dvuor poplužní s poplužím vysazenými v plat..“''.<ref name="Holec">František Holec. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. S. 55.</ref> Jan z Plané tento majetek koncem roku prodal [[Zdeněk Kostka z Postupic|Zdeňku]] [[Kostkové z Postupic|Kostkovi z Postupic]], který jej prodal roku 1495 staroměstskému měšťanu Jakubovi kotláři a po jeho smrti majetek získal jeho syn Pavel střelec. Na počátku 16. století se stal majitelem dvora Jakub střelec. Svého dědického práva na Olšanech ze začali roku 1539 domáhat Jan a Vilém z Hradešína a zemský soud jejich právo potvrdil (při následném prodeji roku 1544 se již tvrz nezmiňuje).<ref name="Holec" />
V roce 1544 pražské [[Staré Město (Praha)|Staré]] a [[Nové Město (Praha)|Nové Město]] vykoupila společně tento olšanský majetek za 2250 kop [[Pražský groš|grošů českých]] a tyto peníze získávala zpět rozprodejem pozemků, přičemž jim ještě zůstal dvůr se 136 ha pozemků. Ten v letech 1557–1565 přešel do výhradního vlastnictví Starého Města. Tento „staroměstský“ dvůr olšanský byl během dvojího [[Švédské obléhání Prahy|švédského obléhání]] za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] zničen a po roce 1662 byl připojen [[libeň]]skému dvoru, který tehdy koupilo Staré Město od [[Jan Hartvík z Nostic|Jana Hertvíka z Nostic]].
Po vypuknutí [[Morové epidemie v českých zemích|moru v Praze]] v roce 1680 zřídila pražská města v Olšanech tři morové hřbitovy: [[Olšanské hřbitovy|staroměstský]] (s [[Kostel svatého Rocha (Žižkov)|kostelem sv. Rocha]] z roku 1682), novoměstský (s barokním kostelem sv. Kříže postaveným v letech 1717–1719 po další morové epidemii v Praze) a [[Židovský hřbitov v Praze-Žižkově|židovský]].
V roce 1781, kdy byl [[raabizace|raabizován]] staroměstský olšanský dvůr, bylo v Olšanech 17 popisných čísel. V roce 1788 byla uměle vytvořena katastrální obec [[Viničné Hory]], k níž byla připojena západní část Olšan, zatímco zbývající část byla začleněna do katastrálního území [[Strašnice]].
| |||