Ruggero Leoncavallo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění životopisu, zdroje značka: editace z Vizuálního editoru |
árie z opery značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11:
== Život ==
Narodil se v Neapoli jako syn soudce. Hudební vzdělání získal na neapolské konservatoři (''Conservatorio San Pietro a Majella'')
Opera Komedianti byla provedena v [[Milán]]ě v roce [[1892]], měla okamžitý úspěch a stala se trvalou součástí světového operního repertoáru.
▲Opera Komedianti byla provedena v [[Milán]]ě v roce [[1892]], měla okamžitý úspěch a stala se trvalou součástí světového operního repertoáru.<ref name=":0" /> Nahrávka árie ''Vesti la giubba'' v podání [[Enrico Caruso|Enrica Carusa]] se stala první gramofonovou deskou na světě, která přesáhla milion prodaných výlisků. Opera dala vzniknout novému uměleckému směru - [[Verismus|verismu]].
▲O rok později byla provedena v Miláně opera ''I Medici'' a v roce 1986 revidovaná verze jeho prvotiny ''Tommaso Chatterton.'' Obecenstvu se líbily, ale nijak se neprosadily a kritika k nim měla řadu výhrad.<ref name=":1" /> Na srovnatelný úspěch musel počkat až do roku [[1897]].
Ve francouzském časopise s přitažlivým názvem ''Satanův korzár (Le Corsaire de Satan)'' vycházela na pokračování novela ze života [[paříž]]ské bohémy spisovatele [[Henri Murger|Henriho Murgera]]. V roce [[1872]] byla přeložena do italštiny a ve stejné době si ji jako základ libreta zvolili dva přední italští skladatelé [[Giacomo Puccini]] a Ruggero Leoncavallo. Oba skladatelé si byli vědomi, že vstupují do jakési veřejné soutěže - ostatně tehdejší doba si na soupeřivé srovnávání potrpěla. Soutěžení rozdmýchávali také oba nakladatelé Ricordi a Sonzongo, neboť si slibovali finanční úspěch vítězného díla. Puccini, jenž spolupracoval s libretisty, měl náskok před Leoncavallem, který si libreto psal sám. Obě díla se nakonec dávala ve stejnou dobu a ve stejném městě, v [[Benátky|Benátkách]]. Leoncavallova opera se hrála ve slavném [[Teatro La Fenice]], zatímco Puccini uvedl Bohému jen pár metrů vedle v Teatro San Benedetto. Obě opery jsou si po hudební stránce velmi podobné, krásný italský zpěv, velká gesta a zjitřené emoce. Nicméně, zatím co Leoncavallo akcentoval psychologickou stránku příběhu, Pucciniho opera je spíše sociologickou studií života pařížských umělců. Okamžitý úspěch měl tenkrát Leoncavallo, zejména poté co jeho operu uvedl [[Gustav Mahler]] ve [[Vídeň|Vídni]]. S postupem času se však do diváckého povědomí dostala opera Pucciniho a postupně se stala jedním z jeho nejoblíbenějších děl.
Leoncavallo napsal ještě řadu oper a operet, ale snad s výjimkou opery „''Zaza''“ se žádná nedočkala výraznějšího úspěchu a v současné době se provádějí sporadicky spíše jako historická kuriozita.
Pozoruhodné je, že Leoncavallo si psal libreta ke svým operám sám a nejen to, psal je i na zakázku pro jiné skladatele. Někteří znalci tvrdí, že byl ve své době nejlepším italským libretistou po [[Arrigo Boito]]vi. Že umělecké soupeření s Puccinim nezanechalo na jejich osobním vztahu žádné stopy svědčí i to, že jedno z nejkrásnějších operních libret, libreto k opeře [[Manon Lescaut (Puccini)|Manon Lescaut]], napsal Leoncavallo právě pro Giacoma Pucciniho.
Řádek 53 ⟶ 25:
Mimo opery a operety není Leoncavallova tvorba příliš rozsáhlá. Za zmínku stojí písně a písňové cykly, které jsou zejména italskými interprety dodnes prováděny a občas znějí v různých moderních úpravách.
== Opery ==
*[[Soubor:Vesti La Giubba.ogg|náhled|Vesti La Giubba - árie z opery Komedianti]]''Tommaso Chatterton'' ([[1876]]; neprovedeno)
* ''Songe d'une nuit d'été'' (neprovedeno)
* ''[[Komedianti]]'' ([[1892]] Teatro Dal Verme, [[Milán]]) - árie [[Vesti la giubba]]
Řádek 82 ⟶ 54:
* ''La maschera nuda ''([[1925]] Teatro Politeama, [[Neapol]])
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
| |||