Wikipedie

Pierre-Jean de Béranger: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
doplnění životopisu, zdroj
Řádek 1:
{{Infobox - spisovatel}}
[[Soubor:Pierre Jean de Béranger.JPG|thumb|322x322px|Pierre Jean de Béranger]]
'''Pierre Jean de Béranger''' ([[19. srpen|19. srpna]] [[1780]] – [[16. červenec|16. července]] [[1857]]) byl [[Francie|francouzský]] [[básník]] a autor velmi známých [[píseň|písní]]. Jeho písně reagující na aktuální politickou i společenskou situaci byly populární nejen ve Francii, ale získaly si obdiv významných osobností tehdejší Evropy.
 
== Život ==
Pocházel z chudé rodiny. Otec se o něj nestaral a Pierre-Jean strávil dětství u dědečka v Paříži či u tety ve městě [[Péronne (Somme)|Péronne]].<ref name=":0">{{Citace monografie
Pocházel z chudé rodiny, vyučil se [[knihtisk]]ařem, ale byl rozhodnout se věnovat [[literatura|literatuře]]. Plánoval rozsáhlé [[epika|epické]] a [[drama]]tické básně, nikdy je ale nepublikoval. Písně, které ho později proslavily, pro něj zprvu neznamenaly příliš podstatnou část jeho tvorby. V roce [[1812]] se ocitl ve finanční krizi, byl finančně podpořen [[Lucien Bonaparte|Lucienem Bonapartem]], který byl jeho příznivcem, později díky němu získal místo na [[univerzita|univerzitě]], kde setrval až do roku [[1821]]. Byl uveden do literárních kruhů.▼
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
| příjmení2 = Fischer
| jméno2 = Jan O.
| titul = Přemožitelé času sv. 7
| vydání =
| vydavatel = Mezinárodní organizace novinářů
| místo = Praha
| rok vydání = 1988
| počet stran =
| kapitola = Pierre-Jean de Béranger
| strany = 86-91
| isbn =
▲Pocházel}}</ref> z chudé rodiny, vyučilVyučil se [[knihtisk]]ařem, ale byl rozhodnout se věnovat [[literatura|literatuře]]. Plánoval rozsáhlé [[epika|epické]] a [[drama]]tické básně, nikdy je ale nepublikoval. Písně, které ho později proslavily, pro něj zprvu neznamenaly příliš podstatnou část jeho tvorby. Psal je pro své přátele a popisoval v nich své drobné životní zážitky, vytvářel konkrétní postavičky veselých lidí. Po rozchodu s otcem žil v malém [[Mansarda|mansardním]] bytě na předměstí Paříže. V roce [[1812]] se ocitl ve finanční krizi, byl finančně podpořen [[Lucien Bonaparte|Lucienem Bonapartem]], který byl jeho příznivcem, později díky němu získal místo na [[univerzita|univerzitě]], kde setrval až do roku [[1821]]. Byl uveden do literárních kruhů.
 
První píseň, která ho proslavila, byla [[satira|satirická]] báseň ''Král yvetotský'' (Le roi d'Yvetot) z roku 1813. <ref name=":0" />Také jeho další satirické písně z posledního období napoleonského císařství zaznamenaly velký ohlas. Boji proti režimu [[restaurace Bourbonů]] zasvětil Béranger dalších patnáct let svého života a tvorby. Pro ostrý politický tón svých písní byl mnohdy pronásledován, [[pokuta|pokutován]] a zakazován, později dokonce [[Věznice|uvězněn]]. Jeho písně se zpočátku šířily pouze ústním podáním a nelegálním opisováním. V roce [[1848]],1821 byly vydány knižně a Béranger byl postaven před posoud nastoleníza druhéurážku republikykrále, kterouveřejné vemorálky a dobrých mravů. Proces vyvolal velké pobouření a Béranger dostal mírný trest (tři měsíce vězení a pokutu). Pro vydání svých písníchprotirežimních vždypísní podporoval,byl odmítlznovu všechnyodsouzen nabízené poctyroce 1829 a poklidnějeho strávilpřípad zbytekměl života,velký finančněohlas zajištěnv celé Francii i Evropě.<ref name=":0" />
 
Na počátku třicátých let se téma jeho písní obrátilo k sociálním problémům. V roce 1833 vydal sbírku písní, v jejímž úvodu formuloval svůj program lidovosti literatury: ''Lid je mou múzou''. <ref name=":0" /> V následujících letech se stáhl do ústraní a své písně předkládal veřejnosti jen výjimečně. Teprve v roce 1847 se rozhodl publikovat deset nových písní, mezi nimi revoluční vizi ''Potopa''. V roce [[1848]], po nastolení [[Druhá Francouzská republika|druhé republiky]], kterou ve svých písních vždy podporoval, odmítl všechny nabízené pocty i kandidaturu na poslance. <ref name=":0" /> Bérangerova smrt v roce 1857 vyvolala u císařské vlády obavy z protivládních demonstrací. Oficiálního pohřbu, který se konal za vojenské asistence, se nemohli zúčastnit ani jeho nejbližší přátelé. <ref name=":0" /> Je pohřben na [[Hřbitov Père-Lachaise|hřbitově Père-Lachaise]] společně se svým přítelem, politikem Jacquesem-Antoinem Manuelem.
 
{{Citát|Mé srdce je loutna zavěšená, sotva se ho dotkneš, zní.|Pierre Jean de Béranger}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Pierre-Jean_de_Béranger“