Mstiš: Porovnání verzí

'''Mstiš''' nebo '''Mstislav''' byl český velmož, v roce [[1055]] doložen jako správce [[Lštění]] a v roceroku [[1061]] doložen jako [[Seznam bílinských kastelánů|bílinský kastelán]].

Mstišovo datum narození je neznámé. Vůbec první zmínka o Mstišovějeho působení je zpochází rozmezí let 1055–1056, kdy byl správcem na hradu Lštění.{{#tag:ref|Podle Kosmy se první zmínka o Mstišovi váže k roku 1055,<ref name=":7">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = Kosmas | titul = Kosmova kronika česká | vydání = | vydavatel = Československý spisovatel| místo = Praha| rok vydání = 2012| počet stran = 282| strany = 106| isbn = 978-80-7459-110-5.| poznámka = dále jen Kosmas| překladatelé = Karel Hrdina, Marie Bláhová, Zdeněk Fiala| odkaz na titul = Kosmova kronika česká}}</ref> podle [[Václav Hájek z Libočan|Václav Hájka z Libočan]] se první zmínka váže k roku [[1056]].<ref name=":0">{{Citace monografie | příjmení = Hájek z Libočan | jméno = Václav | titul = Kronika česká | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok vydání = 2013 | počet stran = 1447 | strany = 314 | isbn = 978-80-200-2255-4}}</ref>|group=pozn.}} Ani v případě lokalizace Lštení se kronikáři nemůžou dohodnout. Podle Kosmy byl Mstiš kastelánem ve Lštění v Posázaví,<ref name=":7" /> tento názor zastávala také [[Marie Bláhová]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bláhová | jméno = Marie | odkaz na autora = Marie Bláhová | příjmení2 = Frolík | jméno2 = Jan | odkaz na autora2 = Jan Frolík (archeolog) | příjmení3 = Profantová | jméno3 = Naďa | odkaz na autora3 = Naďa Profantová | titul = Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197 | vydavatel = [[Nakladatelství Paseka|Paseka]] | místo = Praha ; Litomyšl | počet stran = 800 | strany = 411 | isbn = 80-7185-265-1 | rok = 1999 | poznámka = dále jen Velké dějiny}}</ref> Naopak Václav Hájek z Libočan se domníval, že Mstiš byl kastelánem v Lešteni, tedy v [[Osek (hrad)|Oseku]].<ref name=":0" /> Poté co na český knížecí stolec nástoupil [[Spytihněv II.]], jehož byl Mstiš podporoval, ze země byl vyhnán Spytihněvův bratr a budoucí český král [[Vratislav II.]] Jeho manželku Spytihněv unesl a uvrhl do vězení na hrad Lštění, kde byl kastelánem právě Mstiš. Když ji kníže na přímluvu biskupa [[Šebíř|Šebíře]] propustil, cestou za chotěm Vratislavem jeho manželka, v důsledku Mstišova krutého zacházení ve vězení, však zemřela.<ref>''Velké dějiny'' s. 410–411.</ref><ref>{{Citace monografie

Další zmínka o Mstišovi pochází z roku 1061, kdy se Mstiš nacházel vevykonával funkci bílinského kastelána. Toho saméhoTéhož roku se novým knížetem stal Vratislav II., jehož ženu Mstiš na Lštění dříve týral. Vratislav však nezapoměl na dávné křivdy nezapomněl a právě Mstiš se měl státstal první obětí Vratislavovijeho odplaty. Mstiš však před odplatou neutekl ze země však nejprve neutekl, ale pozval Vratislava pozval na vysvěcení svého nového kostela v Bílině.<ref>{{Citace monografie | příjmení1příjmení = Reitinger | jméno1jméno = Lukáš | titul = Vratislav. První král Čechů | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2017 | počet_stranpočet stran = 536 | isbn = 978-80-257-2070-7|strany = 30}}</ref> Vratislav využil situace a před vysvěcením kostela odňal Mstišovi správu hradu. Připravoval i další tresty, ale Mstiš, varován biskupem Šebířem, ze země včas utekl.<ref>''Velké dějiny'' s. 417.</ref>

Další informace o Mstišovi nejsou známy. Jeho život se stal příkladem pro život předáka, který se po smrti knížete, jehož byl oblíbencem, mohl stát obětí msty.<ref>''Čechy v době'' s. 144</ref> Mstišův dvorec se stal jedním z prvních dvorců, jehož součástí byl kostel,<ref>''Čechy v době'' s. 201.</ref> což značí odokládá významnostivýznamnost tohoto muže.