Teoretická fyzika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}} |
m fixlink |
||
Řádek 3:
Teoretickou fyziku nelze oddělit od [[experimentální fyzika|experimentální fyziky]], neboť úplné porozumění přírody je možné pouze z jejich vzájemného souladu. [[Teorie]], jejíž předpovědi nesouhlasí s výsledky pečlivě provedených experimentů, nemůže být správným popisem přírody a musí být buď upravena, nebo nahrazena jinou, obecnější teorií. Na druhou stranu interpretace a mnohdy i návrhy nových experimentů by nebyly možné bez dobré znalosti stávajících fyzikálních teorií.
Jak se teoretická a experimentální fyzika navzájem ovlivňují a doplňují, dokládá např. historie vzniku dvou moderních fyzikálních teorií na začátku [[20. století]]. Zrod [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]] byl zcela jistě podnícen novými objevy v [[atomová fyzika|atomové fyzice]] a [[optika|optice]], které [[klasická fyzika]] nebyla schopna vysvětlit. Oproti tomu [[teorie relativity]] byla především výsledkem [[Albert Einstein|Einsteinových]] teoretických úvah a jeho [[myšlenkový experiment|myšlenkových experimentů]] a teprve později byly mnohé překvapivé předpovědi této teorie experimentálně potvrzeny.
Rozvoj teoretické fyziky též úzce souvisí s rozvojem [[matematika|matematiky]]. Mnohé nové fyzikální teorie potřebují nové matematické nástroje, které se zpočátku zdály být čistou matematickou abstrakcí (příkladem může být [[Riemannova geometrie]], která našla uplatnění v [[obecná teorie relativity|obecné teorii relativity]] či [[teorie grup]] používaná v celé řadě fyzikálních oborů). Na druhou stranu rozvoj mnohých matematických oborů byl často dán jejich potřebou v teoretické fyzice (např. [[diferenciální počet|diferenciální]] a [[integrální počet]] či teorie [[Operátor|lineárních operátorů]] na [[Hilbertův prostor|Hilbertových prostorech]]).
| |||