Kléméns Alexandrijský: Porovnání verzí

Kléméns měl ve svém mládí nejprve blízko k [[Platonismus|platónismuplatonismu]], ale poté, co přijal [[křesťanství]], odešel z Athén a vzdělával se u různých křesťanských učitelů v [[Řecko|Řecku]], [[Itálie|Itálii]] a [[Egypt]]ě. Nakonec se usadil v Alexandrii, kde se stal žákem [[Pantainos|Pantaina Alexandrijského]]. Kolem roku [[175]] se stal učitelem [[Alexandrijská škola|alexandrijské školy]] a po smrti PantaenaPantaina před rokem [[200]] jejím vedoucím představitelem. Jeho celoživotním úsilím bylo sblížit řeckou [[Filosofie|filozofiifilosofii]] a křesťanství. Jeho nástupcem ve vedení katechetické školy a dědicem mnoha jeho myšlenek se stal jeden z největších křesťanských [[teolog]]ů starověku, [[Órigenés]]. Za pronásledování křesťanů za [[Septimius Severus|Septimia Severa]] byl nucen opustit Egypt a uchýlil se do maloasijské Kappadokie, kde krátce před rokem [[215]] zemřel.

Kléméns patřil mezi velmi citované a používané autory jak v [[Starověk#Pozdn.C3.AD c.C3.ADsa.C5.99stv.C3.AD|pozdní antice]], tak během [[středověk]]u, kdy bylbyla jeho díla též přeloženpřeložena do [[latina|latiny]]. Zřejmě kvůli tomu, že jej pro obhajobu svých názorů často používali stoupenci [[Protestantismus|protestantské]] [[reformace]], byl roku [[1584]] vyškrtnut z římského kalendáře svatých.

Jeho dochované dílo tvoří jakoby jednu velkou na sebe navazující trilogii.:

* V ''ProtreptikosProtreptiku'' (Προτρεπτικὸς πρὸς Ἕλληνας, ''Protreptikos pros Hellénas'', „Výzva Řekům“) se Kléméns obrací k Řekům, aby se obrátili na křesťanskou víru. Toto dílo je velmi podobné na jedné straně jiným křesťanským [[apologie|apologiím]], na druhé straně ale odpovídá dalším ''protreptikoi'', které napsali jiní řečtí filozofovéfilosofové (např. [[Aristotelés]], [[Epikúros]], [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]]…). Jedná se obecně o literární druh, jehož cílem je čtenáře přesvědčit – ať už ke studiu filozofiefilosofie, nebo k přijetí víry.

* Ve svém díle ''Učitel'' (Παιδαγωγός, ''Paidagógos'') se zaobírá [[křesťanská etika|křesťanskou etikou]]. Tento spis o třech knihách navazuje na předchozí ''Protreptikos'' a obrací se na ty, kdo se rozhodli přijmout křesťanskou víru. Hlavním tématem je [[Logos]], jehož úkolem a snahou však není uvést k intelektuálnímu poznání, ale k životu v ctnosti, pozvednout duši. Božský Logos spojuje spravedlnost s láskou, tedy přísnost a shovívavost, jak je patrné ze [[Starý zákon|Starého]] i [[Nový zákon|Nového zákona]], což jsou etapy, v nichž Logos vedl lidstvo k poznání Boha. Druhá a třetí kniha se již nezabývají teorií, ale přecházejí do praktického, každodenního života: pojednávají o jídle, pití, bydlení, hudbě, tanci, odpočinku či zábavě. Ideálem pro Klémenta není zřeknutí se „světského” života, ale čistota a nezávislost duše. Dokud si křesťan udržuje srdce nezávislé a svobodné od toho, co na tomto světě vlastní, není důvod, aby se z tohoto světa vzdaloval.

* V třetím dochovaném díle ''Strómata'' (Στρωματεῖς, ''Strómateis'', „Koberce”„Koberce“) se Kléméns zabývá [[dogma]]tickými otázkami a nábožensko-filozofickýmifilosofickými tématy. MáDílo má celkem 8 knih. Původním Klémentovým záměrem bylo napsat dílo s názvem ''Διδάσκαλος'' (učitel, mistr), avšak Klément neměl dar syntézy a systematického výkladu. Napsal proto spíše ''Strómata'', tedy použil tehdy obvyklý literární druh, který mu umožňoval zabývat se porůznu a nezávisle nejrůznějšími tématy (proplétajícími se jako „vlákna v koberci”koberci“), aniž by musel vytvářet jednotný systém. V první knize brání Kléméns řeckou filozofiifilosofii proti křesťanům, kteří ji odsuzují jako zcela zbytečnou nebo škodlivou. Dědictví řecké literatury a vědy podle něj naopak nachází skrze křesťanství nový smysl a může velmi prospět při pochopení víry. Přesto filozofiefilosofie nikdy nemůže poskytnout úplné poznání, neboť to je možné získat jen skrze víru. Toto dílo obsahuje slavné pasáže o „pravé gnozi”gnózi“ (tj. pravém poznání), čímžv nichž Kléméns bojuje proti [[gnóze|gnostickým]] učením. Podle Klémenta také mnoho pohanských filozofůfilosofů čerpalo od Židů (např. [[Platón]] napodoboval [[Mojžíš]]e).

* Který boháč bude spasen? (Τίς ὁ σωζόμενος πλούσιος, ''Quis dives salvetur'' Τίς ὁ σωζόμενος πλούσιος) – jedná se o alegorickou homilii na [[Evangelium podle Marka|Mk]] 10,17-3117–31. Kléméns, který se nacházel patrně v komunitě relativně bohatých křesťanů, interpretoval Kristova slova, že bohatý jen těžko vejde do Božího království, obrazně. Není třeba se zbavovat fyzického, hmotného majetku. Kdyby se všichni zřekli majetku, kdo a jak by bojoval proti chudobě? Naopak se jedná o postoj srdce – křesťan musí být od svého majetku svobodný, nesmí na něm lpět. Nikoli bohatství, ale hřích, ke kterému může vést, vylučují z účasti na Božím království.

* KLÉMÉNS ALEXANDRIJSKÝ, ''Pobídka Řekům'', úvod, překlad a poznámky Matyáš Havrda. Praha: [[Herrmann & synové|Herrmann a synové]], 2001. ISBN 80-238-7953-7 (neuv.).