Kolektivismus: Porovnání verzí

''' Kolektivismus''' (z lat. ''collectivus'', sebraný, shromážděný) je moderní označení pro postoje, postupy a [[ideologie]], které vidí jednotlivého člověka především jako součást nějakého celku (národního, třídního, rasového, náboženského a pod.) a jeho zájmy tedy zásadně podřizují zájmům tohoto celku. KolektivismusTen amůže důrazmít na masy jsou nezbytnou součástírozsah [[totalitarismusrodina|totalitníchrodiny]] ideologií,až kterévelkých ve[[sociální 20.skupina|sociálních stoletískupin]] způsobilytypu velké[[národ]]u katastrofy;nebo proto je v současnosti většinou kritizován a odmítán[[etnikum|etnika]].<ref name="A"> Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 499.</ref>

Z [[Antropologie|antropologického]] pohledu se člověk vždycky rodí do nějakého společenství, rodiny, skupiny, kmene, národa a nemůže dospět jinak, než v rámci společnosti, z níž přebírá svůj [[jazyk (lingvistika)|jazyk]] a [[Kultura|kulturu]]. Nicméně právě dospívání znamená také uvolňování ze samozřejmých vazeb příbuznosti a závislosti a přebírání individuální svobody a odpovědnosti, a to v té míře, jak to celkové životní poměry dovolují. V podmínkách životní nouze a ohrožení je na svoji skupinu a na její podporu odkázán daleko více než v podmínkách (relativního) bezpečí a blahobytu, jaké nabízejí moderní společnosti.

Významným projevem skrytého, [[latentní]]ho kolektivismu je představa [[kolektivní vina|kolektivní viny]]. V běžné řeči se nelze vyhnout kolektivním označením lidských skupin (Němci, Rusové, Američané, Romové, černoši, katolíci a pod.), která snadno vedou k představě „kolektivních osob“, které mají nějakou povahu, nějak jednají a nesou pak také kolektivně odpovědnost a [[vina|vinu]].<ref>[http://plato.stanford.edu/entries/collective-responsibility/] </ref> Jak ukázal [[Karl Jaspers]], nesou sice příslušníci organizovaných skupin (např. států) skutečně jistou [[odpovědnost]] za kolektivní rozhodování a jednání svých skupin, není to však v žádném případě přímá vina ve smyslu mravním a právním, za niž by mohl například následovat kolektivní [[trest]].<ref>K. Jaspers, ''Otázka viny''. </ref> U skupin bez jakékoli organizace, jako jsou národy nebo rasyetnické skupiny, je ovšem představa kolektivní odpovědnosti zcela nesmyslná.