Kolektivismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: šablona přejmenována
m mažu informaci o totalitě a odmítání, která se nezakládá na pravdě – kolektivismus je obecnější termín a ne vždy je negativní
Řádek 1:
''' Kolektivismus''' (z lat. ''collectivus'', sebraný, shromážděný) je moderní označení pro postoje, postupy a [[ideologie]], které vidí jednotlivého člověka především jako součást nějakého celku (národního, třídního, rasového, náboženského a pod.) a jeho zájmy tedy zásadně podřizují zájmům tohoto celku. KolektivismusTen amůže důrazmít na masy jsou nezbytnou součástírozsah [[totalitarismusrodina|totalitníchrodiny]] ideologií, kterévelkých ve[[sociální 20.skupina|sociálních stoletískupin]] způsobilytypu velké[[národ]]u katastrofy;nebo proto je v současnosti většinou kritizován a odmítán[[etnikum|etnika]].<ref name="A"> Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 499.</ref>
 
Od '''kolektivismu ideologického''' je ovšem třeba odlišit '''metodologický kolektivismus''' společenských věd, který vychází z předpokladu, že lidské jednání a preference jsou natolik podmíněny společností, že je lze studovat jako hromadné jevy a na tomto základě dokonce i předvídat.<ref> Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 500.</ref>
 
== Antropologické pozadí ==
Z [[Antropologie|antropologického]] pohledu se člověk vždycky rodí do nějakého společenství, rodiny, skupiny, kmene, národa a nemůže dospět jinak, než v rámci společnosti, z níž přebírá svůj [[jazyk (lingvistika)|jazyk]] a [[Kultura|kulturu]]. Nicméně právě dospívání znamená také uvolňování ze samozřejmých vazeb příbuznosti a závislosti a přebírání individuální svobody a odpovědnosti, a to v té míře, jak to celkové životní poměry dovolují. V podmínkách životní nouze a ohrožení je na svoji skupinu a na její podporu odkázán daleko více než v podmínkách (relativního) bezpečí a blahobytu, jaké nabízejí moderní společnosti.
 
Zejména [[evolucionismus|evolucionistické]] teorie společnosti a kultury předpokládají, že podobný vývoj ke větší [[autonomie|autonomii]] a společenské svobodě probíhal i v celé minulosti lidstva. Lidé se tak postupně – přes všechny regresy – [[emancipace|emancipují]] od nepodmíněných vazeb a závislostí na dané tradici, společnosti nebo autoritách a navazují pak jednotlivě pevné, ale osobní vztahy spolupráce, přátelství a lásky podle vlastní volby.<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 254.</ref> [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethe]] pro to vytvořil pojem „spříznění volbou“, ''Wahlverwandschaft''.
Řádek 14:
 
== Kolektivní vina ==
Významným projevem skrytého, [[latentní]]ho kolektivismu je představa [[kolektivní vina|kolektivní viny]]. V běžné řeči se nelze vyhnout kolektivním označením lidských skupin (Němci, Rusové, Američané, Romové, černoši, katolíci a pod.), která snadno vedou k představě „kolektivních osob“, které mají nějakou povahu, nějak jednají a nesou pak také kolektivně odpovědnost a [[vina|vinu]].<ref>[http://plato.stanford.edu/entries/collective-responsibility/] </ref> Jak ukázal [[Karl Jaspers]], nesou sice příslušníci organizovaných skupin (např. států) skutečně jistou [[odpovědnost]] za kolektivní rozhodování a jednání svých skupin, není to však v žádném případě přímá vina ve smyslu mravním a právním, za niž by mohl například následovat kolektivní [[trest]].<ref>K. Jaspers, ''Otázka viny''. </ref> U skupin bez jakékoli organizace, jako jsou národy nebo rasyetnické skupiny, je ovšem představa kolektivní odpovědnosti zcela nesmyslná.
 
== Kolektivismus a lidská práva ==
Řádek 20:
 
== Výroky o kolektivismu ==
 
{{Citát v rámečku|„Nelze dost často opakovat – nebo se aspoň dost často neopakuje – že v kolektivismu není nic demokratického, nýbrž že naopak dává tyranské menšině takovou moc, o jaké se ani španělským inkvizitorům nesnilo.“|[[George Orwell]]|recenze na ''Cestu do otroctví'', 1944}}
 
Řádek 38 ⟶ 37:
* [[Anarchokolektivismus]]
* [[Individualismus]]
* [[Komunitarismus]]
* [[Kolektivizace]]
* [[Komunismus]]
* [[Nacionalismus]]
* [[Národní socialismus]]
* [[Fašismus]]
 
=== Externí odkazy ===