Wikipedie

Žďárky: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Houstička (diskuse | příspěvky)
2 872 editací
m modrý odkaz
m Robot: standardizace infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 8:
| země = [[Čechy]]
| katastrální území = Žďárky
| výměrarozloha = 4,58
| psčPSČ = 549 37
| počet zsjZSJ = 1
| počet částí obce = 1
| počet katastrálních území = 1
| adresa = Žďárky&nbsp;35<br />54937 Žďárky
Řádek 22:
| znak = Žďárky znak.jpg
| vlajka = Žďárky vlajka.jpg
| LAU2 = 574694
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Žďárky |lat_deg=50 |lat_min=28 |lat_sec=5 |lon_deg=16 |lon_min=13 |lon_sec=38 |float=center}}
| nuts5LAU1 = 574694CZ0523
| nuts4NUTS3 = CZ0523CZ052
| nuts3 = CZ052
| nadmořská výška = 397
}}
Řádek 44 ⟶ 43:
| strany = 82
| isbn = 80-7106-674-5
}}</ref> Pří úpravě hranice hradecké diecéze po ztrátě [[Kladské hrabství|Kladska]] (1742) byly Žďárky roku 1780 vyčleněny z farnosti v [[Czermna (Kudowa-Zdrój)|Německé Čermné]] (od 1945 Czermna) a spolu s Malou Čermnou zařazeny pod správu náchodského děkanství. Když r. 1786 vznikla samostatná farnost v [[Hronov|Hronově]]ě, přešly obě vsi pod její přímou správu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 57 ⟶ 56:
| strany = 129
| isbn = 80-7106-674-5
}}</ref> Poté, co r. 1792 koupil náchodské panství [[Petr Biron]], vévoda Kuronský a Zaháňský (poprvé v Náchodě 1796), podnikl řadu osvícených kroků, mj. založil školy v řadě vesnic včetně Žďárek.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 81 ⟶ 80:
| místo = Liberec
| rok vydání = 2003
| počet stran = 206
| strany = 91–114
| kapitola = O dolování uhlí ve Žďárkách
Řádek 98 ⟶ 97:
}}</ref>
 
V Čechách zahrnovaly [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] metody [[rekatolizace]] povinnou návštěvu [[Římskokatolická církev|katolických bohoslužeb]], kontroly prováděné duchovními i světskými úředníky, odpírání souhlasu [[Vrchnost|vrchnostivrchnost]]i k uzavírání sňatků... Místodržitelský patent, vydaný dne 29. ledna 1726, zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku [[Nucená práce|nucených prací]] až po trest smrti. Rodičům [[Protestantismus|protestantům]] mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Ze Žďárek pocházeli prokazatelně tito exulanti (mohlo jich být více):
 
* Marie Kubečková (otec Jan, Žďárky). Vdávala se 17.1.1773 v Husinci za výše uvedeného Daniela Černého. Zemřela 26.1.1814 v Husinci ve stáří 78 let.
Řádek 104 ⟶ 103:
* Karel Holub (*1752 ve Žďárkách, syn Jiříkův) se 31.10.1777 v Husinci oženil s Dorotou Houšťkovou (otec Jakub, Stroužné). Karel Holub byl v r. 1799 konšelem, žil s početnou rodinou v Prostředních Poděbradech, zemřel 10.8.1806, jeho manželka zemřela dva dny poté.
 
Významným zdrojem informací jsou i [[biografie]] exulantů uložené v [[Archiv|archivuarchiv]]u [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] v [[Herrnhut]]<nowiki/>u (Ochranov) v [[Německo|Německ]]<nowiki/>u. Nejdostupnější informace jsou v knihách [[Edita Štěříková|Edity Štěříkové]] (včetně zdrojů a údajů z matrik). Osudy exulantů lze vysledovat přes [[Rodokmen|rodokmenyrodokmen]]y exulantů, které pro spolek [[Exulant (spolek)|Exulant]] zpracovává badatel [[Petr Hlaváček (historik)|Petr Hlaváček]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] potomci českých exulantů, pokud žili v Polsku, z této země odešli.
 
== Vývoj obyvatelstva ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Žďárky“