Vévodství bylo vytvořeno z bývalé říše [[Lotharingie]] králem [[Lothar II. Lotrinský|Lotharem II.]], který byl králem od roku 855. Lotharingie byla koncem 9. století rozdělena a následně znovu spojena francouzským králem [[Ludvík III. Francouzský|Ludvíkem III]]. podpisem [[Ribemontská smlouva|Ribemontské smlouvy]] v roce 880. Po smrti [[Ludvík IV. Francouzský|Ludvíka IV]]. v roce 911 připojil k hrabství francouzský král [[Karel III. Francouzský|Karel III.]], část západní Francie. Tím bylo vytvořeno vévodství. Kolem roku 995 pak vévoda [[Giselbert Lotrinský|Giselbert]], syn Reginara, vévody z Lorrainlotrinského prohlásil hrabství vévodstvím a dostal k tomu souhlas nejen německého císaře [[Jindřich I. Ptáčník|Jindřicha I. Ptáčníka]], ale i francouzského krále [[Rudolf Burgundský|Rudolfa Burgundského]]. V roce 959 svatý Bruno Veliký (924–965 v Remeši), arcibiskup kolínský, syn Jindřicha I. Ptáčníka a [[Matylda z Ringelheimu|sv. Matyldy]], bratr německého císaře [[Ota I. Veliký|Otty I.]] rozdělil Lotharingii na dvě vévodství: Dolní a Horní LorraineLotrinsko či Dolní a Horní Lotharingii a udělil [[Seznam brabantských vévodů|hraběti]] Godfreyovi I. z Mons titul vévodavévody Dolní LorraineLotrinska. Toto území sahalo od severu dolů po řece [[Rýn]], zatímco Horní LorraineLotrinsko leželo dále na jihu po řece Rýn. Obě vévodství tvořila západní část [[Svatá říše římská|Svaté římské říše]] založené Brunovým starším bratrem císařem Ottou I. v roce 962. Další vývoj obou zemí byl odlišný. Po smrti Godfreyho syna vévody Richara bylabylo Dolní LorraineLotrinsko podřízena přímo císaři, dokud v roce 977 [[Ota II.|Otto II]]. neohrožoval vévodu Dolního LorrainLotrinska Karla (953–993). Dolní a Horní LorraineLotrinsko se opět spojily pod vládou Gothela (či Gozela) I. (kolem 967 – 19. dubna 1044). Dolní vévodství pak postupně zanikalo, zatímco Horní LorraineLotrinsko se stalo známým jako [[Lotrinské vévodství]].
