Černucha setá: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zavádějící obrázek v TB se dvěma druhy vyměněn za jednoznačnější značka: editace z Vizuálního editoru |
Rozšíření článku |
||
Řádek 1:
{{Taxobox
| jméno = Černucha setá
| obrázek =
| velikost obrázku = 250px
| popisek = Černucha setá (''Nigella sativa'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
| řád = [[pryskyřníkotvaré]] (''Ranunculales'')
| čeleď = [[pryskyřníkovité]] (''Ranunculaceae'')
| rod = [[černucha]] (''Nigella'')
| binomické jméno = Nigella sativa
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
}}
[[Soubor:Nigella sativa Mann.jpg|náhled|Ilustrace černuchy seté z roku 1828]]
'''Černucha setá''' (''Nigella sativa'') je druh rostliny z čeledi [[pryskyřníkovité]] (''Ranunculaceae''). Je to jednoletá, rychle rostoucí [[bylina]] s nitkovitě členěnými [[list]]y a pohlednými, bledě modrými [[květ]]y s množstvím [[tyčinka (botanika)|tyčinek]]. Rostlina má zajmavý způsob opylování. Plodem je [[tobolka (plod)|tobolka]]. Druh pochází z oblasti od [[Středomoří]] po [[Indie|Indii]], pravděpodobně z [[jihozápadní Asie]]. V České republice je pěstována jako okrasná [[letnička]] a vzácně zplaňuje.
Semena černuchy seté se tradičně používají jako [[koření]], známé pod názvem '''černý kmín'''. Pro mnohostranný účinek jsou již po tisíciletí využívána v domorodé medicíně. Řada účinků byla prokázána vědeckými studiemi, a to včetně protirakovinového působení.
== Popis a rozlišovací znaky ==
Černucha setá je jednoletá [[bylina]] s přímou, drsně chlupatou lodyhou, dorůstající výšky 10 až 30 cm. Kořeny jsou žlutě zbarvené. [[List]]y jsou střídavé, 2x až 3x zpeřeně členěné v nitkovité úkrojky.
[[Květ]]y jsou jednotlivé, vrcholové, oboupohlavné. Okvětí je složeno většinou z 5 světle modrých, zeleně žilkovaných, na bázi nehetnatých, na vrcholu zašpičatělých okvětních lístků. Mimo to je přítomen větší počet, většinou 8 (5 až 15) menších, prohnutých, na vrcholu dvoulaločných lístků, které vznikly přeměnou nektárií. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je větší počet. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je složeno z 5 po celé délce srostlých [[pestík]]ů.
Plodem je hnědá, 12 až 18 mm dlouhá [[tobolka (plod)|tobolka]] obsahující temně hnědá až černá, trojhranná, 2 až 3 mm velká semena.<ref name="kv1"/><ref name="dostal">{{Citace monografie
| příjmení = Dostál
| jméno = Josef
| titul = Nová květena ČSSR
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1989
| isbn = 21-059-89
}}</ref>
Na rozdíl od [[černucha damašská|černuchy damašské]] má černucha setá drsně chlupatou lodyhu bez přeslenu úzce členěných listenů pod květem, a tobolky s hvězdovitým průřezem. Oba druhy jsou často zaměňovány a na celé řadě vyobrazení a fotografií černuchy seté je ve skutečnosti černucha damašská. Od [[černucha rolní|černuchy rolní]] se liší drsně chlupatou lodyhou, krátce nehetnatými okvětními plátky a typem plodu (nafouklá tobolka oproti kruhu částečně srostlých měchýřků).<ref name="kv1"/><ref name="kaplan"/> Zřídka pěstovaná [[černucha východní]] má květy žluté.<ref name="zohary">{{Citace periodika
| příjmení = Zohary
| jméno = Michael
| titul = The genus Nigella (Ranunculaceae) -- a taxonomic revision
| periodikum = Plant Systematics and Evolution
| rok = 1983
| číslo = 142
}}</ref>
<gallery>
Nsativa001Wien.jpg|Květ černuchy seté
Kalonji by ashish2 closeup-mag-1.jpg|Detail semen
</gallery>
== Rozšíření ==
Jako oblast původu druhu je zpravidla uváděna [[jihozápadní Asie]], druh je však široce rozšířen v oblasti od [[severní Afrika|severní Afriky]] přes [[Blízký východ]] až po [[Indický subkontinent]] a vzhledem k tisícileté tradici pěstování nelze oblast skutečného původu jednoznačně určit. Druh roste zdomácněle v celém Středomoří a výjimečně i ve střední a východní Evropě. V České republice je pěstován jako okrasná letnička a vzácně zplaňuje.<ref name="kv1">{{Citace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno = Bohumil (editor)
| titul = Květena České republiky 1
| vydání = 2
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1997
| isbn = 80-200-0643-5
}}</ref><ref name="emed">{{Citace elektronické monografie
| titul = Euromed Plantbase. Flora Europaea
| url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp
| datum vydání = 2006
| vydavatel = Botanic Garden and Botanical Museum
| místo = Berlin-Dahlem
| jazyk = en
}}</ref>
==
Květy černuchy seté jsou navštěvovány rozličným [[hmyz]]em, hledajícím [[pyl]] a [[nektar]], obecně jsou ale v porovnání s květy jiných rostlin pro hmyz málo atraktivní. Hlavním opylovačem je [[včela medonosná]], naproti tomu divoké druhy [[včelovití|včel]] květy téměř nevyhledávají. Opylení je zajištěno specializovaným mechanismem, který nejprve umožňuje cizosprášení, v závěrečné fázi kvetení je pak úspěšnost opylení pojištěna samosprášením. Tento proces je někdy označován jako opožděné samosprášení.
Květy jsou po otevření bledě zelené, následně se spolu s tím, jak dozrávají prašníky a květ vstupuje do samčí fáze, mění barva okvětí na odstín holubí modři. Jednotlivé kruhy tyčinek se počínaje vnějším postupně, tak jak dozrávají, ohýbají směrem ven a z prašníků se uvolňuje pyl, který se hmyzu pohybujícímu se okolo středové části květu lepí na hruď. Asi 5 dní od začátku samčí fáze dozrávají blizny a stávají se receptivními. Samičí fáze, v níž může dojít k opylení, trvá poměrně krátce. V průběhu noci se pak čnělky stáčejí dolů a přicházejí do kontaktu s posledními otevírajícími se prašníky. Následně se samovolně opět napřimují. V říši rostlin se jedná o ojedinělý mechanismus – pokud v souvislosti se zajištěním samosprášení dochází k pohybu květních částí, v převážné většině případů se pohybují prašníky směrem ke čnělce (např. [[dřišťál]], [[opuncie]], [[lomikámen]], [[routa (rod)|routa]], [[svědivka]]), nikoliv naopak. Opylování včelami je u černuchy málo efektivní a většina semen vzniká prostřednictvím samosprášení.<ref name="abu">{{Citace periodika
| příjmení = Abu-Hammour
| jméno = K.A.
| příjmení2 = Al-Ghzawi
| jméno2 = A.A.
| příjmení3 = Zaitoun
| jméno3 = S.T.
| titul = The effect of bee visitors and style movement on seed set of Nigella sativa L. (Ranunculaceae) grown under semiarid conditions.
| periodikum = Advances in Horticultural Science
| rok = 2010
| číslo = 24(2)
| url = https://www.jstor.org/stable/42882768
}}</ref><ref name="mukherjee">{{Citace periodika
| příjmení = Mukherjee
| jméno = Suchetana et al.
| titul = Pollination events in Nigella sativa L. (black cumin).
| periodikum = International Journal of Research in Ayurveda and Pharmacy
| rok = 2013
| měsíc = May
| číslo = 4(3)
| url = https://www.researchgate.net/publication/268207423_Pollination_events_in_nigella_sativa_lBLACK_CUMIN
}}</ref><ref name="abu2">{{Citace monografie
| příjmení = Abu-Hammour
| jméno = K.A.
| titul = Pollination of medicinal plants (Nigella sativa and Coriandrum sativum) and cucurbita pepo in Jordan
| vydavatel = Rheinischen Friedrich- Wilhelms-Universitat Zu Bonn
| rok = 2008
| jazyk = en
}}</ref>
Rostlina potlačuje růst některých rostlin, především z čeledi [[bobovité]], nacházejících se v jejím okolí.<ref name="fern"/>
== Historie ==
Jako léčivá rostlina a koření má černucha setá bohatou kulturní historii, sahající tisíce let do minulosti, a je opředena mnoha mýty.
Většinou je známa jako černé semeno. Po dlouhé věky je využívána zejména ve [[Středomoří]], [[Arabský poloostrov|Arábii]], [[Indie|Indii]] a [[Dálný východ|Dálném východě]].<ref name="yimer"/><ref name="hosseinzadeh">{{Citace periodika
| příjmení = Hosseinzadeh
| jméno = Hossein et al.
| titul = Review on clinical trials of black seed (Nigella sativa) and its active constituent, thymoquinone
| periodikum = Journal of Pharmacopuncture
| rok = 2017
| číslo = 20(3)
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5633670/
}}</ref> Zbytky oleje ze semen byly nalezeny v [[Tutanchamon]]ově hrobce.<ref name="ermumcu">{{Citace periodika
| příjmení = Ermumcu
| jméno = Merve Şeyda Karaçil
| příjmení2 = Şanlıer
| jméno2 = Nevin
| titul = Black cumin (Nigella sativa) and its active compenent of thymoquinone: Effects on health
| periodikum = Journal of Food and Health Science
| rok = 2017
| číslo = 3(4)
| url = https://www.researchgate.net/publication/320172860_BLACK_CUMIN_Nigella_sativa_AND_ITS_ACTIVE_COMPONENT_OF_THYMOQUINONE_EFFECTS_ON_HEALTH
}}</ref> Použití semen černuchy jako léčiva je zmiňováno v Bibli. Uvádí jej pod názvem ''Melanthion'' [[Hippokratés]] a [[Pedanius Dioscorides|Dioscorides]] a pod názvem ''Gith'' [[Plinius starší]]. <ref name="gali">{{Citace periodika
| příjmení = Gali-Muhtasib
| jméno = Hala
| příjmení2 = El-Najjar
| jméno2 = Nahed
| příjmení3 = Schneider-Stock
| jméno3 = Regine
| titul = The medicinal potential of black seed (Nigella sativa) and its components
| periodikum = Advances in Phytomedicine
| rok = 2005
| měsíc = Nov.
| číslo = 2
| url = https://www.researchgate.net/publication/223809080_The_medicinal_potential_of_black_seed_Nigella_sativa_and_its_components
}}</ref><ref name="yimer"/><ref name="tariq">{{Citace periodika
| příjmení = Tariq
| jméno = Mohammad
| titul = Nigella Sativa Seeds: Folklore Treatment in Modern Day Medicine
| periodikum = The Saudi Journal of Gastroenterology
| rok = 2008
| měsíc = Jul.
| číslo = 14(3)
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2702918/
}}</ref> Raní bylináři nezřídka uváděli černuchu jako nebeskou bylinu.<ref name="yimer"/> Prorok [[Mohamed]] popsal léčivé účinky takto: „Užívejte černé semeno, je to léčivý prostředek na všechny druhy nemocí kromě smrti”,<ref name="yimer"/> což osvětluje jeho rozsáhlou oblibu v [[Arabský svět|arabském světě]]. [[Avicenna]] jej ve svém díle [[Kánon medicíny]] doporučuje k posílení tělesné síly a při vyčerpání a skleslosti.
== Obsahové látky, vedlejší účinky a jedovatost ==
Semena černuchy seté obsahují asi 27 % [[bílkovina|bílkovin]], 29 % [[tuky|tuků]], 25 % [[sacharidy|sacharidů]], 8 % [[vláknina|vlákniny]], 0,5 až 1,6 % [[silice|éterického oleje]] a asi 7 % [[celulóza|celulózy]]. Jsou poměrně bohatá na vitamíny (jmenovitě [[vitamín A|A]], [[vitamín B1|B1]], [[vitamín B2|B2]], [[niacin|B3]] a [[vitamín C|C]]) a minerální látky (zejména
[[vápník|Ca]], [[draslík|K]], [[selen|Se]], [[měď|Cu]], [[fosfor|P]], [[zinek|Zn]] a [[železo|Fe]]). Mezi nenasycenými [[mastná kyselina|mastnými kyselinami]] převládá [[kyselina linolová]] a [[kyselina olejová]]. V semenech, kořenech a výhonech byl zjištěn také [[karoteny|karoten]] a [[kyselina vanilová]].<ref name="islm">{{Citace periodika
| příjmení = Islam
| jméno = Muhammad Torequl et al.
| titul = Nigellalogy: A review on Nigella sativa
| periodikum =
| rok = 2017
| číslo = 3(6)
| url = https://www.researchgate.net/publication/320044949_Nigellalogy_A_Review_on_Nigella_Sativa
}}</ref> Jsou přítomny také [[alkaloidy]] (z isochinolonových alkaloidů nigelicimin a nigelicimin N-oxid, z pyrazolových nigellidin a nigellicin), [[triterpeny]] (α-hederin), steroidní [[saponiny]] a [[kumariny]].<ref name="radhawa2002">{{Citace periodika
| příjmení = Radhawa
| jméno = Mohammad A.
| příjmení2 = Al-Ghamdi
| jméno2 = Mastoor
| titul = A review of pharmaco-therapeutics effects of Nigella sativa
| periodikum = Pakistan journal of medical research
| rok = 2002
| měsíc = Jan.
| číslo = 41(2)
| url =
}}</ref><ref name="islm"/>
Užívání semene černuchy je v přiměřených dávkách bezpečné a nebyla prokázána významnější toxicita. Na základě výsledků některých toxikologických studií se občas nedoporučuje dlouhodobé užívání. Semeno může mít dráždivý účinek na pokožku a způsobovat dermatitidy.<ref name="gali"/> Při nadměrném užívání se mohou objevit zažívací potíže,<ref name="janca1"/> jako vedlejší účinek se také mohou dostavit bolesti hlavy. Používání se obecně nedoporučuje těhotným a kojícím ženám.<ref name="andrt">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Andrt
| jméno = Tomáš
| titul = Černucha setá (Nigella sativa)
| url = https://www.celostnimedicina.cz/cernucha-seta.htm
| datum vydání = 2016
| vydavatel = Celostnimedicina.cz
}}</ref> Při testování na laboratorních myších byla [[smrtelná dávka]] (LD<sub>50</sub>) semen stanovena na 2,4 g/kg živé váhy, což v přepočtu na člověka o hmotnosti 70 kg činí 168 g semen. Podávání toxických dávek vedlo k dýchacím potížím a snížení aktivity a projevovalo se také poklesem hmotnosti některých orgánů.
Při denním podávání 90 mg/kg po dobu 90 dní se žádné příznaky toxicity neprojevily, jediným prokázaným fyziologickým účinkem bylo snížení hladiny [[glukóza|glukózy]] v krvi.<ref name="yimer"/> V některých vesměs botanických zdrojích se však uvádí, že semena černuch jsou jedovatá.<ref name="kv1"/><ref name="kaplan">{{Citace monografie
| příjmení = Kaplan
| jméno = Zdeněk et al.
| titul = Klíč ke květeně České republiky. Druhé vydání
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2019
| isbn = 978-80-200-2660-6
}}</ref>
<gallery>
Thymoquinone.png|Thymochinon
Dithymoquinone.svg|Dithymochinon
</gallery>
== Význam ==
Hlavní využití semen černuchy seté je v domorodé [[lékařství|medicíně]] a [[Fytoterapie|bylinném léčení]], používají se také jako [[koření]]. Rostlina je pěstována i jako okrasná letnička.
=== Gastronomie ===
Semena černuchy seté se používají zejména v [[arabský svět|arabském světě]] a [[Indie|Indii]] jako koření k aromatizaci chleba, pečiva, jogurtů, omáček, salátů a sterilované zeleniny. Mají příjemnou vůni připomínající [[muškátový oříšek]] a lehce pálivou, kořenitou chuť. Využití je obdobné jako u [[pepř černý|černého pepře]].<ref name="Naše koření">{{Citace monografie | příjmení = Kybal | příjmení2 = Kaplická | jméno = Jan | jméno2 = Jiřina | titul = Naše a cizí koření | vydání = 1 | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství | místo = Praha | rok = 1988 | počet stran = 225 | edice = Rostlinná výroba | kapitola = Černucha setá | strany = 152 | jazyk = cs}}</ref><ref name="pfaf"/> Mleté semeno poměrně rychle ztrácí aroma.<ref name="janca1"/> Silný antioxidační účinek spolu s mírnými vedlejšími účinky předurčují semena černuchy k použití jakožto vhodného doplňku stravy s celkově ozdravným účinkem.<ref name="yimer"/>
=== Zahradnictví ===
Rostlina je občas pěstována jako okrasná letnička, celkově se ale vysévá řidčeji než vzrůstnější a nápadnější [[černucha damašská]]. Byly vyšlechtěny i plnokvěté formy. Vyhovuje jí slunné, výhřevné, spíše sušší stanoviště s dobře propustnou půdou. Snáší lehce kyselé, neutrální i lehce zásadité půdy (pH 6 až 8). Nevyhovují jí zastíněná a přemokřená stanoviště. Množí se výsevem semen na jaře. Doporučuje se výsev přímo na stanoviště, protože mladé semenáčky jsou velmi křehké. Jejich opatrné přesazení je ale možné. Je to rychle rostoucí bylina, která vykvétá již asi po 100 dnech od výsevu a po dalších 50 dnech jsou zralá semena.<ref name="pfaf">{{Citace elektronické monografie
| titul = Nigella sativa L.
| url = https://pfaf.org/user/Plant.aspx?LatinName=Nigella+sativa
| datum vydání =
| vydavatel = Plants for a future
| jazyk = en
}}</ref><ref name="fern">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Fern
| jméno = Ken
| titul = Nigella sativa
| url = http://tropical.theferns.info/viewtropical.php?id=Nigella+sativa
| datum vydání =
| vydavatel = Useful tropical plants
| jazyk = en
}}</ref>
=== Tradiční a domorodá medicína ===
Semena černuchy seté a olej z nich je hojně využíván v asijské medicíně (zejména v Indii a arabském světě) k udržení dobrého zdraví a léčení široké palety různých neduhů dýchací, trávicí a oběhové soustavy, poruch funkce jater a ledvin a k podpoře imunitního systému. Podávají se jmenovitě zejména při nachlazení, horečce, bolestech hlavy či zad, astmatu, diabetes, revmatismu, hypertenzi, různých mikrobiálních infekcích a k vypuzení parazitických červů z trávicí soustavy. Také se aplikuje na ekzémy, abscesy a napuchlé klouby, při bodnutí štírem, kousnutí hadem nebo psím pokousání. V arabských zemích je olej ze semen ceněn jako nejlepší prostředek na bolesti a ztuhlost kloubů.<ref name="radhawa2002"/><ref name="hosseinzadeh"/><ref name="yimer"/><ref name="quattrocchi">{{Citace monografie
| příjmení = Quattrocchi
| jméno = Umberto
| titul = World dictionary of medicinal and poisonous plants
| vydavatel = CRC Press
| rok = 2012
| isbn = 978-1-4822-5064-0
| jazyk = en
}}</ref><ref name="islm"/>
=== Bylinná terapie, alternativní medicína a homeopatie ===
Lékovou formou černuchy seté ve fytoterapii je semeno, které je známo pod názvem ''Semen cumini nigri''. Sbírá se po dozrání, zpravidla koncem léta. Užívá se nejčastěji mleté, 2x až 3x denně v množství na špičku kulatého nože, je možno také připravit nálev nebo odvar v červeném víně. Droga se podává při [[větry|nadýmání]] a [[dispepsie|dispepsii]], podporuje činnost [[slinivka břišní|slinivky]], likviduje střevní parazity a má močopudný a žlučopudný účinek. Lze ji podávat samostatně nebo v kombinaci s jinými [[karminativum|karminativy]], jako je [[Kmín kořenný|kmín]], [[Bedrník anýz|anýz]], [[Fenykl obecný|fenykl]] nebo [[Šabrej kmínovitý|římský kmín]].<ref name="janca1">{{Citace monografie
| příjmení = Janča
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Zentrich
| jméno2 = Josef A.
| titul = Herbář léčivých rostlin 1. díl
| vydavatel = Eminent
| místo = Praha
| rok = 2008
| isbn = 978-80-7281-365-0
}}</ref>
Černucha je poměrně často používána v [[homeopatie|homeopatii]], a to zejména při kataru jater a střev.<ref name="khare">{{Citace monografie
| příjmení = Khare
| jméno = C.P.
| titul = Indian Medicinal Plants
| vydavatel = Springer
| místo = New Delhi
| rok = 2007
| isbn = 978-0-387-70637-5
| jazyk = en
}}</ref> Podává se obecně v [[homeopatické ředění]] potenci D5, a to v dávkování 9 kapek 3 x denně po dobu 6 až 7 týdnů.<ref name="janca1"/>
=== Konvenční medicína ===
V posledních dvou desetiletích se černucha setá dostala i do hledáčku oficiální lékařské vědy, a to zejména v [[Arabský svět|arabském světě]]. Výsledky dlouhé řady studií potvrdily řadu účinků, pro něž je rostlina využívána v tradiční a domorodé medicíně již po tisíciletí: stimulující účinek na imunitní systém, antioxidační působení, protirakovinné, protizánětlivé, analgetické, antibakteriální, antivirotické, antimykotické a antiparazitické účinky, působení proti vysokému tlaku a další. Naopak nejednoznačné byly výsledky ohledně působení na dýchací soustavu, srážlivost krve a pohyblivost dělohy.<ref name="radhawa2002"/><ref name="yimer"/>
Pozoruhodný je protirakovinný účinek semen černuchy seté a v nich obsažených látek, který byl prokázán v in vitro i in vivo studiích a týká se široké palety různých typů nádorových onemocnění. K prevenci onkologických onemocnění a zmírnění průvodních komplikací přispívají rovněž antioxidační a protizánětlivé účinky rostliny. Semena černuchy seté, olej ze semen nebo jednotlivé izolované účinné složky (thymochinon, α-hederin) jsou vhodným doplňkem regulérní chemoterapie, díky působení [[synergie|synergického efektu]] je možno v některých případech i snížit dávky chemoterapeutik.<ref name="radhawa2011">{{Citace periodika
| příjmení = Radhawa
| jméno = Mohammad Akram
| příjmení2 = Alghamdi
| jméno2 = Mastour Safar
| titul = Anticancer activity of Nigella sativa (Black seed) — A Review
| periodikum = The American Journal of Chinese Medicine
| rok = 2011
| číslo = 39
| url = https://www.researchgate.net/publication/51798838_Anticancer_Activity_of_Nigella_sativa_Black_Seed_-_A_Review
}}</ref><ref name="yimer">{{Citace periodika
| příjmení = Yimer
| jméno = Ebrahim M.
| titul = Nigella sativa L. (black cumin): A promising natural remedy for wide range of illnesses
| periodikum = Hindawi. Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine
| rok = 2019
| číslo =
| url = https://doi.org/10.1155/2019/1528635
}}</ref><ref name="gali"/>
<ref name="ahmad">{{Citace periodika
| příjmení = Ahmad
| jméno = Aftab et al.
| titul = A review on therapeutic potential of Nigella sativa: A miracle herb.
| periodikum = Asian Pacific Journal of Tropical Biomedicine
| rok = 2013
| měsíc = May
| číslo = 3(5)
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3642442/?_escaped_fragment_=po=4.67626
}}</ref>
<gallery>
Catal Corek (4051638203).jpg|Pečivo se semeny černuchy
Nigella sativa oil - Greek (left) & Egypt (right).jpg|Esenciální olej ze semen černuchy seté
</gallery>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Nigella sativa}}
{{Portály|Gastronomie|Rostliny}}
| |||