Šumava: Porovnání verzí

V minulosti rýžování a těžba [[zlato|zlata]] v povodí Otavy a jejích přítoků, v okolí [[Kašperské Hory|Kašperských Hor]] a [[Rejštejn]]a, těžba [[stříbro|stříbra]], těžba [[železná ruda|železné rudy]] u Dešenic, Nýrska a na Železnorudsku, těžba [[Grafit|tuhy]] v [[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]], těžba a zpracování dřeva a naleziště křemitého písku. Dobývání zlata dolováním a rýžováním probíhalo především v Kašperských Horách a u Zlatého potoka. Nejmladší báňské práce v zdejším zlatonosném revíru pochází z počátku 19. a 20. století. Dnes jsou některé štoly z období [[středověk]]u částečně volně přístupné turistům. Rýžoviště v okolí Kašperských Hor byla pravděpodobně k povrchovému dobývání zlata využívána již [[Keltové|Kelty]]. Díky nerostnému bohatství zde vznikaly [[sklárna|sklárny]] (Sklenářova Lhota na Vimpersku, Vimperk, Annín, Lenora), výroba brýlí, strojírny, koželužny, textilní výroba (Vimperk, Klatovy a Prachatice), výroba dřevotřískových desek a zápalek (Volary, [[SOLO Sušice]]). Většina podniků byla ovšem po roce 1989 zlikvidována.