Wikipedie

Německá univerzita v Praze: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Vznik univerzity: ozdrojováno
Řádek 9:
== Historie univerzity ==
=== Vznik univerzity ===
S&nbsp;koncem [[Neoabsolutismus|neoabsolutistického režimu]] přišly v&nbsp;roce 1861 nové volby, po nichž začalyzačali i v [[Praha|pražské]] městské správě převažovat [[Češi]],<ref>{{Citace monografie | příjmení = COHEN | jméno = Gary B | titul = Němci v Praze 1861-1914 | překladatelé = Jana Mandlerová | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 315 | kapitola = Od zemských vlastenců Království českého k&nbsp;Čechům a Němcům | strany = 43 | isbn = 80-246-0019-6 }}</ref> univerzity v&nbsp;[[Korvínova univerzita v Budapešti|Budapešti]] a [[Jagellonská univerzita|Krakově]] začaly vyučovat v&nbsp;národních jazycích. Z&nbsp;podnětu [[Jan Evangelista Purkyně|J.&nbsp;E.&nbsp;Purkyně]] z&nbsp;roku 1864 začali čeští vzdělanci i politici naléhat na zavedení češtiny i na C.&nbsp;k. univerzitě Karlo-Ferdinandově, kde se od roku 1774 vyučovalo v&nbsp;němčině. Přitom odmítali založení nové univerzity, protože se cítili být dědici středověké univerzity. Nakonec byl sjednán kompromis, totiž rozdělení univerzity na českou a německou [[Karlo-Ferdinandova univerzita|univerzitu Karlo-Ferdinandovu]]. Zákonem z&nbsp;roku [[1882]]<ref>Zákon č. 24/1882 ř. z., jenž se týče c. k. university Karlo-Ferdinandské v&nbsp;Praze. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1882&page=57 Dostupné online.]</ref> byla univerzita rozdělena včetně budov, pro univerzitní ústavy však platilo, že o&nbsp;jejich příslušnosti rozhodne vedoucí profesor, takže většina přešla k&nbsp;německé části, kdežto česká si je musela teprve budovat. Jen knihovna a botanická zahrada zůstaly společné. Německá univerzita měla, podobně jako univerzita česká, [[fakulta|fakultu]] teologickou, právnickou, lékařskou a filozofickou (později i přírodovědeckou<ref name="392/1920">Nařízení vlády č. 392/1920 Sb., o&nbsp;rozdělení filosofických fakult obou pražských universit. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1920/079-1920.pdf Dostupné online.]</ref>). Ovšem zatímco česká působila v&nbsp;metropoli českého národa, kterému navíc vzrůstalo sebevědomí, německá se v&nbsp;Praze ocitla v&nbsp;pozici „ostrova“. Byla relativně izolovaná, čeští a němečtí profesoři se navzájem téměř nestýkali. Na druhou stranu na ni směřovali učitelé z&nbsp;dalších německých univerzit v&nbsp;monarchii ([[Černovická univerzita|Černovice]], [[Univerzita Innsbruck|Innsbruck]], [[Univerzita Štýrský Hradec|Štýrský Hradec]]) i z&nbsp;univerzit [[Německé císařství|říšskoněmeckých]], i když třeba jen dočasně, protože vrcholem akademické kariéry tehdy byla pozice řádného profesora na [[Vídeňská univerzita|Vídeňské univerzitě]]. Stala se tak reprezentantem německé vědy a kultury v&nbsp;[[Čechy|Čechách]], byť s&nbsp;proměnlivým profesorským sborem.<ref name="1882–1918">{{Citace sborníku | příjmení = Pešek | jméno = Jiří | příjmení2 = Míšková | jméno2 = Alena | příjmení3 = Hlaváčková | jméno3 = Ludmila | titul = Německá univerzita v&nbsp;Praze 1882–1918 | příjmení sestavitele = Havránek | jméno sestavitele = Jan | sborník = Dějiny Univerzity Karlovy III. 1802–1918 | vydavatel = Univerzita Karlova | místo = Praha | rok vydání = 1997 | isbn = 80-7184-320-2 | strany = 305–330}}</ref>
 
Německá Karlo-Ferdinandova univerzita byla standardní středoevropskou [[Univerzita|univerzitou]]. Ve srovnání s&nbsp;českou měla podobný počet profesorů, nicméně již v&nbsp;roce 1883 měla česká univerzita více studentů a jejich převaha se pak výrazně stupňovala, roku 1910 už jich bylo víc než dvojnásobek, přičemž tento poměr mezi oběma univerzitami zůstal i v&nbsp;budoucnu zhruba zachován. Počet studentů německé univerzity ovšem také stoupal (např. v&nbsp;akademickém roce 1920/1921 jich bylo 3274, v&nbsp;roce 1929/1930 šlo o&nbsp;4714 studentů a v&nbsp;roce 1937/1938 jich zde bylo zapsáno už dokonce 5005<ref name="Kárník">{{Citace monografie | příjmení = Kárník | jméno = Zdeněk | titul = České země v&nbsp;éře První republiky (1918–1938): Díl třetí. O&nbsp;přežití a o&nbsp;život (1936–1938) | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2003 | strany = 266, 268, 269 | isbn = 80-7277-119-1}}</ref>), ve 30.&nbsp;letech 20.&nbsp;století byla dokonce čtvrtou největší univerzitou ze všech německých vůbec.<ref name="Klimek">{{Citace monografie | příjmení = Klimek | jméno = Antonín | titul = Velké dějiny Zemí Koruny české | svazek = XIV. 1929–1938 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2002 | strany = 108 | isbn = 80-7185-425-5}}</ref> Za Rakouska však na ní studovali především [[Čeští Němci|Němci z&nbsp;Čech]], pro moravské a slezské byla mnohem více přitažlivější univerzita ve Vídni. Jiné národy tvořily zanedbatelnou menšinu, stejně tak nebylo příliš mnoho Němců odjinud.<ref name="1882–1918" /> Zajímavostí byl vysoký poměr studujících [[Židé|Židů]], který ale postupně, i z důvodu zde sílícímu [[Antisemitismus|antisemitismu]], klesal (na počátku 20.&nbsp;let šlo téměř o&nbsp;40 % studentů, na konci 30.&nbsp;let už jen o&nbsp;12 %<ref name="Kárník" />). Nejvíce jich působilo na lékařské fakultě, silné zastoupení měli i v&nbsp;profesorském sboru.
Řádek 23:
Na základě politických změn v&nbsp;sousedním Německu se po roce 1933 začali někteří profesoři otevřeně přiklánět k&nbsp;ideologii [[Nacismus|nacismu]], ačkoli na univerzitě tehdy také našli útočiště ti, kteří museli [[Nacistické Německo|Třetí říši]] opustit (např. [[Hans Kelsen]] nebo [[Emil Utitz]]). Během krize, která nakonec vyústila v&nbsp;přijetí [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]], odešli raději nejvíce kompromitovaní profesoři na univerzity ve Vídni či Mnichově, nebo se účastnili sudetoněmeckých aktivit v&nbsp;zabraném pohraničí. Až koncem roku 1938, kdy sám [[Adolf Hitler]] rozhodl, že německá univerzita musí zůstat v&nbsp;Praze, se začali vracet zpět. Zároveň ale začal proces „odžidovštění“ univerzity. Někteří učitelé a studenti židovského původu stačili emigrovat, jiní byli nejdříve jen posláni na dovolenou, propuštěni či vyloučeni, ovšem později transportováni do [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]], kde řada z&nbsp;nich zahynula. Po [[německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německé okupaci zbytku Československa]] v&nbsp;březnu 1939 byla německá univerzita přeměněna na říšskou. Došlo k&nbsp;tomu na základě nařízení vůdce a říšského kancléře z&nbsp;2.&nbsp;srpna 1939, kdy byla spolu s&nbsp;[[Německá vysoká škola technická v Praze|pražskou]] a [[Německá vysoká škola technická v Brně|brněnskou německou technikou]] vyňata z&nbsp;[[Protektorát Čechy a Morava|protektorátní]] správy a zároveň získala název „Německá Karlova univerzita“ (''Deutsche Karls-Universität''). 4.&nbsp;listopadu téhož roku pak byl celý akt dokončen slavnostním začleněním do svazku říšských univerzit. O&nbsp;několik dní později převzala po zavření českých vysokých škol 17.&nbsp;listopadu jejich budovy a zařízení, navíc včetně původních [[Insignie|insignií]] Univerzity Karlovy jako zadostiučinění za dřívější insigniádu.<ref name="za druhé světové války">{{Citace sborníku | příjmení = Míšková | jméno = Alena | titul = Německá univerzita za druhé světové války | příjmení sestavitele = Havránek | jméno sestavitele = Jan | příjmení sestavitele2 = Pousta | jméno sestavitele2 = Zdeněk | sborník = Dějiny Univerzity Karlovy IV. 1918–1990 | vydavatel = Univerzita Karlova | místo = Praha | rok vydání = 1998 | isbn = 80-7184-539-6 | strany = 213–231}}</ref>
 
Nacistický stát odstranil dosavadní univerzitní samosprávu. Všichni učitelé, včetně profesorů, přešli do nacionálněsocialistického Svazu docentů (''NS-Dozentenbund'') a studenti do Německého studentstva (''Deutsche Studentenschaft''). Vedoucí Svazu docentů ve věci řízení univerzity značně konkuroval rektorovi, kromě toho na její správu začal mít vliv kurátor německých vysokých škol, který představoval jakýsi protektorátní mezičlánek mezi školou a berlínským ministerstvem vědy. Poslední zvolený rektor byl nahrazen jmenovaným [[Wilhelm Saure|Wilhelmem Saure]], členem [[Schutzstaffel|SS]], který na škole začal podporovat rasový výzkum. Dalším významným nacistou působícím na univerzitě byl [[Hans Joachim Beyer]], který založil [[Reinhard-Heydrich-Stiftung]], zastřešující organizaci pro řadu ústavů a vědeckých institucí v&nbsp;Praze. Na fungování univerzity se ovšem odrazil i průběh [[Druhá světová válka|války]], nejen studenti, ale i někteří vyučující museli narukovat, výuka se proto omezovala a studenti byli také pravidelně nasazováni na zemědělské brigády a do zbrojní výroby. Na podzim roku 1944 byly zastaveny [[imatrikulace]] a vše bylo podřízeno totálnímu válečnému nasazení. V tu dobu se také zastřelil rektor [[Friedrich Klausing]], poté co se jeho syn podílel na neúspěšném atentátu na Hitlera. Univerzita fakticky zanikla po osvobození Prahy od německé okupace v&nbsp;roce 1945, většina tehdejšího profesorského sboru město opustila spolu s&nbsp;německou armádou, pouze [[Josef Pfitzner]] stanul před soudem.<ref name="za druhé světové války" /> Přitom se ztratily také insignie, originál zakládací listiny a univerzitního pečetidla. Při evakuaci v&nbsp;dubnu 1945 je totiž spolu s&nbsp;řadou dalšího spisového materiálu naložili Němci do beden na vlak směrem na západ, a od té doby jsou i přes pátrání po nich nezvěstné.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Univerzita Karlova pátrá po ukradených insigniích už 67 let. Zatím marně | periodikum = Český rozhlas | datum vydání = 2012-09-29 | datum přístupu = 2016-03-23 | url = http://www.rozhlas.cz/zpravy/historie/_zprava/univerzita-karlova-patra-po-ukradenych-insigniich-uz-67-let-zatim-marne--1116650}}</ref> Oficiálně byla německá univerzita jako „ústav nepřátelský českému národu“ zrušena [[Benešovy dekrety|dekretem presidenta republiky]] z&nbsp;18.&nbsp;října 1945 (s [[Retroaktivita|retroaktivní]] účinností k&nbsp;17.&nbsp;listopadu 1939) a její majetek byl převeden na českou Univerzitu Karlovu.<ref>Dekret presidenta republiky č. 122/1945 Sb., o&nbsp;zrušení německé university v&nbsp;Praze. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=53 Dostupné online.]</ref>
 
== Fakulty ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Německá_univerzita_v_Praze“