Měrćin Nowak-Njechorński: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
lf, port
m kor.
Řádek 14:
}}</ref> Do školy chodil ve [[Worcyn]]u, kde již začal projevovat svůj výtvarný talent. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků v jeho rodině studoval umění v dálkovém kurzu, později nastoupil na uměleckou grafickou školu do [[Lipsko|Lipska]]. V roce [[1920]] měl ve [[Görlitz|Zhořelci]] svou první výstavu. Od roku [[1921]] studoval na akademii v [[Drážďany|Drážďanech]]. Během svých studií absolvoval i studijní pobyt na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění]] v [[Praha|Praze]], kde byl žákem [[Max Švabinský|Maxe Švabinského]]. Posléze studoval ještě ve [[Varšava|Varšavě]].
 
Roku [[1923]] se začal hlásit k [[Lužičtí Srbové|lužickosrbské]] národnosti.<ref name="rfr1"/> Změnil své [[Němčina|německé]] jméno Martin NemumannNeumann na Měrćin Nowak (později k němu připojil přídomek Njechorński podle jména svého rodiště), aktivně se účastnil činnosti Lužickosrbského Sokola, naučil se dokonale obě varianty [[Lužická srbština|lužické srbštiny]] a v době mezi světovými válkami působil jako novinář píšící ve prospěch nejmenšího slovanského národa (například obhajoval možnost vystupování u soudu v srbštině). Byl vedoucím redaktorem časopisů ''Sokołske listy'' a ''Serbski student'', psal články pro ''Serbske Nowiny''<ref name="rfr1" /> a také pracoval v polském menšinovém časopise jako ilustrátor.
 
V době [[Druhá světová válka|2. světové války]] působil jako voják německého [[Wehrmacht]]u, na konci války skončil v americkém zajetí. Po válce působil ve vedení organizace [[Domowina]], vydával překlady ze slovanských literatur ([[Maxim Gorkij|Gorkij]], [[Nikolaj Vasiljevič Gogol|Gogol]], [[Karel Čapek]]) a začal v [[Německá demokratická republika|NDR]] tvořit ilustrace s takzvanou budovatelskou tematikou, které však zároveň vyjadřovaly i tematiku národnostní. Působil také jako předseda Kruhu lužickosrbských výtvarných umělců.