Česká přídavná jména: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 78.102.125.246 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Lamprus značka: rychlé vrácení zpět |
→Typy přídavných jmen: doplnění značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 1:
Článek '''česká přídavná jména''' pojednává o [[přídavné jméno|přídavných jménech]] v [[čeština|češtině]]. Podle skloňovacího typu se dělí na tvrdá, měkká a přivlastňovací; podle významu je lze rozdělit do několika skupin.
== Typy přídavných jmen dle významu ==
Podle významu se přídavná jména tradičně rozdělují na:
* '''jakostní''' (kvalifikační) – vyjadřují různé vlastnosti, jako např. barvu (červený, zelený), velikost (velký, malý), stáří (starý, mladý, nový), tvar (rovný, kulatý), teplotu (teplý, studený), tělesné vlastnosti (silný, zdravý) a podobně. Tato přídavná jména lze stupňovat;
* '''vztahová''' (relační) – označují nějaký vztah k určité skutečnosti, např. k látce (železný, pšeničný, plátěný), k osobě (lidský, dětský), k času (zimní, včerejší), k místu (městský, zahraniční, pražský), k abstraktní skutečnosti (vědecký, sportovní) atd. Tato přídavná jména se obvykle nestupňují;
* '''přivlastňovací''' (posesivní) – zvláštní druh vztahových adjektiv, vyjadřují vlastnictví (otcův, Petrův, sestřin, Mariin).
Existují však i podrobnější rozdělení:<ref name="cermak">{{Citace monografie|příjmení=Čermák|jméno=František|titul=Lexikon a sémantika|vydavatel=NLN|místo=Praha|rok=2010|strany=169}}</ref>
* '''deskriptivní''' (odpovídají na otázku ''jaký?''): ''červený, páchnoucí, stoletý'' – popisují nějakou (relativně) stabilní vlastnost rozvíjeného jména. Proto se obvykle nespojují s aktuálností (''*Zrovna teď je dřevěný.'') ani s imperativem (''*Buď černý!'');
* '''posesivní''' (''čí?''): ''otcův, babiččina, drakovo'' – uvádějí, komu dané jméno patří. Odvozují se pouze od „živých“ entit – v mužském rodě reprezentují jména životná, v ženském rodě se „živost“ řídí empiricky a od jmen středního rodu se posesiva nevytvářejí. V běžné mluvě se navíc posesiva odvozená od jmen zvířat obvykle nahrazují deskriptivy (''psí bouda, dračí doupě'') a posesiva se užívají pouze tehdy, pokud má mluvčí na mysli konkrétního jedince (''psova bouda, drakovo doupě'');
| |||