Alexandr Vasiljevič Kolčak: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
m Editace uživatele 37.48.61.52 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je F.ponizil
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 38:
== Únorová a říjnová revoluce ==
[[Soubor:Kolchak-in-NY.jpg|náhled|Členové ruské námořní mise vedené Kolčakem s americkými námořními důstojníky v [[New York]]u v roce 1917]]
Po [[únorová revoluce|únorové revoluci]] v roce [[20171917]] zavládl v černomořské flotile chaos. Kolčak se vypravil ihned do Petrohradu, kde se setkal s ruskou [[Ruská prozatímní vláda|Prozatímní vládou]]. Podal zprávu o rozpadající se a demoralizované armádě předním politikům. Požadoval obnovu disciplíny, zákaz revoluční agitace, zrušení vojenských sovětů a zpřísnění trestů v armádě. Noviny začaly mluvit o Kolčakovi jako o budoucím vůdci či diktátorovi v Rusku. Několik extrémistických skupin dokonce chtělo Kolčaka za svého vůdce. Poté, co se stal ministrem námořnictva [[Alexandr Fjodorovič Kerenskij]], byl Kolčak požádán, aby odjel do [[Spojené státy americké|USA]]. Kolčak zde měl Američanům podat informace o tureckém průlivu [[Dardanely]]. Cesta však byla zcela zbytečná, protože americká armáda se mezitím myšlenky útoku na [[Dardanely]] vzdala. Kolčak aspoň navštívil americké námořní základny a rozhodl se přes [[Japonsko]] vrátit do vlasti.
 
[[Říjnová revoluce]] zastihla Kolčaka v Japonsku. Po obeznámení se situací v Rusku sám nabídl své zkušenosti [[Spojené království|Britům]], v boji proti [[Německo|Německu]]. Zpočátku byli Britové jeho nabídce kladně nakloněni a chtěli ho poslat bojovat do [[Mezopotámie]]. Avšak nakonec se rozhodli, že Kolčak bude prospěšnější v Rusku, když bude bojovat proti [[Bolševici|bolševikům]] a přivede Rusko zpátky do války na straně [[Trojdohoda|Dohody]], protože bolševici krátce po převzetí moci podepsali v březnu 1918 separátní [[brestlitevský mír]] s Německem. Kolčak neochotně souhlasil s rozhodnutím Britů a vrátil se do Ruska. V [[Omsk]]u se stal ministrem v Ruské vládě – Direktoriu, ve které měla většinu [[Strana socialistů-revolucionářů]] (eserů). V listopadu [[1918]] vládu svrhl pučem a prohlásil se vrchním vladařem Ruska. Nechal poté popravit na 500 eserů, kteří se pokusili o jeho svržení.