Václav Klofáč: Porovnání verzí

{{Infobox - politik

}}

[[Soubor: Matrika Narozených Havlíčkův Brod - naroz. Václav Klofáč 1868.jpg| thumb|280 px| matrika narozených města Německý (Havlíčkův Brod) – záznam o narození Václava Klofáče]]

 

== Život ==

=== Mládí, studium a novinářská dráha ===

[[Soubor:Václav Klofáč - barva.jpg|thumb|left|Kolorovaná fotografie Václava Klofáče z 30. let.]]

 

Politickou kariéru začínal v&nbsp;radikálním proudu [[Národní strana svobodomyslná|mladočeské strany]], v níž působil zhruba od roku 1893.<ref name="Biographien">{{Citace monografie

}}</ref> Jako redaktor ''[[Národní listy|Národních listů]]'' ([[1890]]–[[1899]]) se vydal na [[Balkán]] a v&nbsp;řadě reportáží pak ostře kritizoval balkánské poměry, především v&nbsp;[[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. Byl zastáncem [[panslavismus|panslavistické]] koncepce. Své politické postoje ještě za Rakouska publikoval v&nbsp;''Národní politice''. Účastnil se pokrokového hnutí.

 

=== Zakladatelem národně sociální strany ===

S tím, jak se mladočeská politika v závěru 19. století umírňovala (předák mladočechů [[Josef Kaizl]] se stal dokonce ministrem financí) a jak se zároveň vyhrocovala česko-německá konfrontace v českých zemích, se otevřel prostor pro nový politický subjekt. [[Česká strana národně sociální]] vznikla na sjezdu v dubnu [[1898]]. Klofáč patřil mezi její zakladatele. Oficiálními předsedy byli sice nejprve [[Alois Simonides]] a [[Josef Klečák]], ale faktickým (a od konce roku 1899 i formálně zvoleným) vůdcem strany byl od počátku Klofáč. Strana se profilovala radikálně nacionalisticky a antisemitsky, ostře odmítala marxismus a sociální demokracii, kterou označovala za nenárodní a tzv. požidovštělou (výrazným popudem k ustavení národně sociálního hnutí bylo takzvané takzvané [[protistátoprávní prohlášení]], v němž čeští sociálně demokratičtí poslanci odmítli české státní právo jako „''vyhrabávání ztrouchnivělých historických privilegií a dokumentů''“<ref name="Biographien"/>). Vůči ostatním stranám si ponechávala volnost politické taktiky. Národní sociálové se neobraceli jen na dělnictvo, protože mezi jejich oporami byli i drobní živnostníci, podnikatele a obchodníci.<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Od roku [[1907]] pracoval Klofáč i&nbsp;ve stranickém tiskovém orgánu ''[[České slovo]]''.

 

Ve [[Volby do Říšské rady 1901|volbách roku 1901]] byl za národní sociály zvolen poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátní parlament) za všeobecnou [[Kurie (volby)|kurii]], obvod Smíchov. Na tento mandát ale zakrátko rezignoval, protože byl zvolen za všeobecnou kurii v obvodě Litomyšl, Polička, Hlinsko atd. (v původním okrsku za něj do Říšské rady nastoupil [[Václav Choc]]). Poslanecký mandát obhájil ve [[Volby do Říšské rady 1907|volbách roku 1907]], konaných již podle rovného volebního práva, tedy bez kurií. Zvolen byl za okrsek Čechy 026 a usedl do poslaneckého klubu Sjednocení českých národně sociálních, radikálně pokrokových a státoprávních poslanců. Kandidoval také na Smíchově, ale byl zde poražen staročeským politikem Josefem Neumannem.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Opětovně byl zvolen i ve [[Volby do Říšské rady 1911|volbách roku 1911]], nyní za obvod Čechy 04. Zasedal v poslaneckém Českém národně sociálním klubu. V Říšské radě setrval do zániku monarchie.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref><ref>http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&size=45&page=1770, Jmenný rejstřík poslanců 1901-1907.</ref>

 

 

V&nbsp;červenci [[1918]] byl Klofáč rovněž zvolen místopředsedou [[Národní výbor československý|Národního výboru československého]].<ref>''Česká společnost 1848-1918''. 631</ref> Koncem října [[1918]] mu císař [[Karel I. Habsburský|Karel I.]] navrhl schůzku, při které ho požádal, aby blížící se rozpad mocnářství proběhl bez krveprolití. Klofáč mu to pro česká území příslíbil.<ref name="pacner82">{{Citace monografie

}}</ref> Poté se zúčastnil jednání zástupců domácího i&nbsp;zahraničního odboje v&nbsp;[[Ženeva|Ženevě]] s [[Edvard Beneš|dr.&nbsp;Benešem]] o&nbsp;budoucí podobě státu.<ref name="pacner106">{{Citace monografie

}}</ref> V den vyhlášení samostatného československého státu tak nebyl přítomen v Praze a jeho roli zastoupil spolustraník [[Jiří Stříbrný]]. V Ženevě se mezitím dojednávalo složení první československé vlády, jejímž členem se Klofáč měl stát.<ref>''Česká společnost 1848-1918''. 639-641</ref>

 

[[Soubor:Josef.Churavy.Cs.Valecny.Kriz.1914-1918.gif|right|thumb|Podpis ministra národní obrany Václava Klofáče na dokumentu o udělení válečného kříže [[Josef Churavý|Josefu Churavému]] (24. březen 1920)]]

[[14. listopad]]u [[1918]] se stal prvním [[Seznam ministrů národní obrany Československa|československým ministrem národní obrany]] a na tomto postu setrval až do [[25. květen|25. května]] [[1920]], tedy ve [[vláda Karla Kramáře|vládě Karla Kramáře]] i [[První vláda Vlastimila Tusara|první vládě Vlastimila Tusara]].<ref>{{Citace monografie

}}</ref>

 

Svojí stranou byl Klofáč vyslán i do [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního národního shromáždění]]. V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1920|parlamentních volbách v roce 1920]] potom získal senátorské křeslo v [[Národní shromáždění republiky Československé|Národním shromáždění ČSR]].<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Mandát obhájil v [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|parlamentních volbách v roce 1925]],<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> [[Volby do parlamentu Československé republiky 1929|parlamentních volbách v roce 1929]]<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> a [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]]. Jedenkrát byl zvolen předsedou, jinak vykonával funkci místopředsedy [[Senát Národního shromáždění ČSR|Senátu]]. V senátu setrval až do jeho zrušení v souvislosti se zánikem státu roku [[1939]], přičemž ještě krátce předtím v prosinci [[1938]] přestoupil do nově zřízené [[Strana národní jednoty|Strany národní jednoty]].<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>

 

Předsedou národních socialistů zůstal až do roku 1938.<ref name="Biographien"/> Ve 30. letech 20. století již jeho vliv na stranu byl spíše symbolický. Během [[Druhá republika|druhé republiky]] odmítl převést svou stranu do levicové [[Národní strana práce (1938)|Národní strany práce]] a místo toho upřednostnil pravicovou, konzervativní [[Strana národní jednoty|Stranu národní jednoty]]. V jeho politickém myšlení té doby se objevuje směs socialismu a vypjatého autoritářského nacionalismu.<ref>{{Citace monografie

}}</ref>

 

 

== Odkazy ==

=== Reference ===

<references />

 

{{DEFAULTSORT:Klofáč, Václav}}

[[Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy]]

[[Kategorie:Čeští novináři]]