Roxolana: Porovnání verzí

V roce [[1521]] porodila Hürrem sultánovisultánu Sulejmanovi syna Mehmeda; celkem porodila Sulejmanovi šest dětí – dceru a pět synů, z nichž jeden (Abdullah) zemřel v útlém věku.

Bajezid zahynul v bojích o trůn se svým bratrem Selimem: s 12 000 svých lidí uprchl do [[Írán|Persie]] na dvůr [[Šáhanšáh|šáha]] [[Tahmásp I.|Tahmáspa I.]] a proto byl v Osmanské říši, jež v té době byla s Persií ve válečném stavu, považován za zrádce. Později Sulejman uzavřel s Persií mír a dohodl se s perským šáhem, že Peršané za 4000 zlatých mincí zabijí Bajezidovy spolubojovníky a jeho samotného i s jeho čtyřmi syny předají sultánovým vyslancům. Rozsudek smrti, který Sulejman nad synem vynesl, byl vykonán [[28. listopadulistopad|28. rokulistopadu]] [[1562]].

Prvním, kdo ji uvedl v širší evropskou známost, byl císařský vyslanec u Porty, [[Augier Ghislain de Busbecq]], jenž ji ve svých sebraných relacích ''Turcicae epistolae'' („Turecké listy“, 1595) vylíčil jako intrikánku a dobrodružku, jež de facto vládla Osmanské říši sama, ovládajíc svého manžela. Rakouský historik [[Joseph von Hammer-Purgstall]] ji ve svých monumentálních ''Geschichte des osmanischen Reiches'' („Dějiny Osmanské říše“, 1827–33) zhodnotil podobně nelichotivě, ovšem s uznáním jejích politických schopností. Sultánka je též popsána ve veršovaném cestovním deníku ''Przeważna legacyja … Książęcia Krzysztofa Zbaraskiego … do … Cesarza tureckiego Mustafy w roku 1621'' („Důležité poselství knížete K. Zbaraského k tureckému sultánovisultán Mustafovi“, 1633) polského básníka a diplomata [[Samuel Twardowski|Samuela Twardowského]], jenž z nepochopení dvorních titulů osmanských panovníků rozšířil do světa historku, že Roxolana byla nevlastní sestrou polského krále Zikmunda II. Augusta, což po něm opakovalo více raněnovověkých autorů.