Feminismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
trochu přepracováno značka: možné problémové formulace |
m typo značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 40:
| isbn = 978-1-40-518353-6
| jazyk = anglicky
}}</ref> Tato nerovnost dle [[Feministická teorie|feministické teorie]] vzniká v důsledku [[patriarchát|patriarchálního]] uspořádání společnosti založeného na [[genderové stereotypy|genderových stereotypech]], které muže na rozdíl od žen profilují jako přirozeně silné a dominantní a ženy tak ve výsledku znevýhodňují.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Gamble
| jméno = Sarah
Řádek 53:
}}</ref> Součástí feministických snah je tak i kritika a boj s genderovými stereotypy a [[sexismus|sexismem]].
Feministické hnutí
| příjmení = Echols
| jméno = Alice
Řádek 95:
| vydavatel = Encyclopædia Britannica
| jazyk = anglicky
}}</ref> Široká popularita, kterou si feminismus v této době získal, a s tím v ruku v ruce jdoucí prosazování se žen na vyšších pracovních postech, v [[armáda|armádě]], [[média|mediích]] a ve [[sport]]u, z velké části díky aktivismu druhé vlny, také
| příjmení = Davis
| jméno = Joshua Clark
Řádek 126:
| isbn = 0-231-11204-1
| jazyk = anglicky
}}</ref> [[Třetí vlna feminismu|Třetí vlna]] začala souběžně s
| příjmení = Evans
| jméno = Elizabeth
Řádek 136:
| isbn = 978-1-137-29527-9
| jazyk = anglicky
}}</ref> Zeširoka se také oproti předchozím vlnám soustředí na téma sexuálního obtěžování, [[gender]]u a boje s genderovými stereotypy, jako prostředku, který podle některých feministek přispívá i k mužské liberalizaci.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Brunell
| jméno = Laura
Řádek 156:
* '''první vlna feminismu''' (zhruba 19. století – počátek 20. století) je charakterizována kritikou nerovností ''de iure'', a tedy bojem za základní lidská práva i pro ženy a jejich zakotvení v legislativě,
* '''druhá vlna feminismu''' (zhruba 60. – raný počátek 80. let 20. století) se soustřeďovala především na boj s nerovnostmi, které i přes oficiální rovnost mužů a žen dále přetrvávaly ''de facto'',
* '''třetí vlna feminismu''' (od 90. let 20. století) kritizuje předchozí esencialistickou a monolitickou definici femininity a rozbíjí jednolitý feminismus na mnoho dalších směrů, které zohledňují různost žen (podle věku, barvy pleti, sexuální orientace, původu a tak dále). Do třetí vlny feminismu se také řadí hnutí [[Riot Grrrl]] vyjadřující své názory pomocí [[punk rock|punkové]] hudby (viz [[Bikini Kill]], [[Hole (hudební skupina)|Hole]], [[Pussy Riot]]).
=== První vlna feminismu ===
Řádek 265:
K označení tradičně vytvořených stereotypů chování, vztahů a přístupů ke světu, jež se spojovaly s obrazem muže a ženy, si feministky vypůjčily z [[Gramatika|gramatiky]] pojem [[Gender|rod/gender]]. Zdůraznily tak, že ustrojení lidského těla, tj. pohlaví, není samo o sobě určující pro postavení muže a ženy. V dosavadních dějinách lidstva měla většina společností jeden společný rys – ženě bylo vyčleněno podřízené místo „druhého pohlaví“ ve vztahu k muži bez ohledu na to, jaká míra moci, odpovědnosti a úcty jí byla přiznána. Feministické učení chce tedy zkoumat rozdílné způsoby sociální a [[kultura|kulturní]] konstrukce mužství a ženství, aby odhalilo mechanismy [[útlak]]u, [[Dominance (psychologie)|dominance]] a [[moc]]i. Bojovnější směry zdůrazňují, že žena je vystavena dvojímu útlaku – první vyplývá z hmotných omezeních v daném společenském systému. Druhý souvisí s nerovným postavením mužů a žen ve všech oblastech života.
Myšlenková povaha feminismu a jeho společenské zázemí se opět proměňuje v osmdesátých letech, zejména v jejich druhé polovině. Důležité je zakládání kateder „ženských studií“ na předních zejména amerických univerzitách, kde se zabydluje tzv. [[akademický feminismus]]. Současně se v právních systémech a organizaci společnosti uskutečňuje velká část požadavků raného feministického hnutí. Tudíž úspěch, který umožní další posun. Feministky už nenutí ženu, aby se prosazovala v mužském světě tím, že se přestane líčit, odhodí sukni, zesílí, stane se nekompromisní, racionální a bezohlednou. Právě tradičně opovrhované „ženské slabiny“ se mají stát váženou hodnotou, [[cit]]ový a citlivý přístup ke [[svět]]u nemá být podřízen
== Proudy feminismu ==
| |||