Lokálkový zákon: Porovnání verzí

Soubor předpisů umožňoval například těsnější přimknutí železnice k [[terén]]u, což usnadňovalo trasování tratí možnostívyužitím prudšíchoblouků kolejovýchs obloukůmenším poloměrem, bylo povoleno též vyšší [[stoupání]] tratí. Garantovány byly též různé formy [[sleva|slev]] a [[daňová úleva|daňových úlev]]. Stejně tak v dokumentu stát přislíbil finanční podporu při výstavbě. Jeho zavedení umožnilo zejména v 80. a 90. letech 19. století prudký rozvoj vzniku podobných projektů, který se často nesl v duchu tržního soupeření velkých železničních společností a lokálních společností představovaných místními podnikateli, [[firma]]mi, [[Zastupitel|zástupci měst a obcí]] či [[šlechta|šlechtou]] o státní stavební podporu.

Celá řada vzniklých železničních tratí se po jisté době ukázala jako [[Rentabilita|nerentabilní]], což rakouská vláda řešila od 80. let 19. století postupným procesem [[zestátnění|zestátněním]] pod státní společnost [[Císařsko-královské státní dráhy]] (''kkStB''). Většina společností v Rakousku-Uhersku byla zestátněna do roku 1908.