Výstaviště Praha: Porovnání verzí

Přidáno 604 bajtů ,  před 3 měsíci
(→‎Jubilejní výstava Obchodní a živnostentské komory 1908: pravopis "živnostentské" G=0, ani v dobových dokumentech)
 
=== Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory 1908 ===
Výstava se pořádala ve dnech 14. 5. – 18. 10. 1908 na oslavu 60 let panování císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] a měla ukázat hospodářský pokrok v obvodu pražské Obchodní a živnostenské komory (OŽK), podíleli se na ní jak čeští, tak němečtí vystavovatelé. Hlavním architektem byl [[Rudolf Kříženecký]]. K významným stavbám patřil pavilon obchodu od [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]], zdobený plastikami od [[Jan Štursa|Jana Štursy]]. Kotěra navrhl i pavilon průmyslového školství. Bývalý pavilon retrospektivní výstavy z roku 1891 byl novobarokně přestavěn pro pavilon města Prahy (dnešní Lapidárium), nově byla vystavena Strojovna. V časopise Zlatá Praha si toho roku si lze přečíst: „''Nehlučná, avšak horlivá a neúnavná, asi od půldruha roku datující práce dospívá zdárných výsledků: stojíme již před brzkým otevřením bran nové velkolepé výstavy, která svým zevnějškem a hávem, svým bohatým obsahem, svou velkolepostí a daleko za hranice naší vlasti sahajícím významem předčiti má všecky dosavadní výstavy pražské a která – jak dnes již jest zjištěno – bude větší než všechny dosud v Rakousku vůbec pořádané výstavy mimo jedinou světovou vídeňskou z r. 1873“.''
 
Kuriózní byl velký dřevěný slon zdobící Navrátilovu restauraci U Slona, která byla po skončení výstavy přestěhována do [[Sedlec (Praha)|Sedlce]];<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jungmann
| jméno = Jan
| odkaz na autora =
| titul = Holešovice-Bubny – V objetí Vltavy
| vydavatel = Muzeum hlavního města Prahy
| místo = Praha
| rok = 2014
| počet stran = 214
| kapitola =
| strany = 127
| isbn = 978-80-87828-11-3
| jazyk = cs
}}</ref> její oblibu dokládá text dobového šlágru „Bai-kai-lai“ s&nbsp;melodií [[Karel Pospíšil|Karla Pospíšila]].
 
V časopise Zlatá Praha si toho roku si lze přečíst: „''Nehlučná, avšak horlivá a neúnavná, asi od půldruha roku datující práce dospívá zdárných výsledků: stojíme již před brzkým otevřením bran nové velkolepé výstavy, která svým zevnějškem a hávem, svým bohatým obsahem, svou velkolepostí a daleko za hranice naší vlasti sahajícím významem předčiti má všecky dosavadní výstavy pražské a která – jak dnes již jest zjištěno – bude větší než všechny dosud v Rakousku vůbec pořádané výstavy mimo jedinou světovou vídeňskou z r. 1873“.''
 
=== Pražské vzorkové veletrhy ===