Dirck Hartog: Porovnání verzí

Narodil se do námořnické rodiny. V roce [[1610]] poprvé dostal možnost velet lodi. Krátce na to získal zaměstnání u holandské [[Nizozemská Východoindická společnost|Východoindické společnosti]], která ho jmenovala velitelem lodi ''Eendracht''. V roce [[1616]] se plavil z [[Nizozemsko|Nizozemska]] do [[Nizozemská východní Indie|Nizozemské východní Indie]]. Proplul kolem [[Mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]]. Odtud vyplul přes [[Indický oceán]] do [[Batavia|Batavie]]. Silný vítr ho zahnal mimo kurz a dne [[25. říjen|25. října]] [[1616]] přistál přibližně na 26° jižní šířky u [[ostrov]]ů [[západní Austrálie]], které nebyly obydlené. Ostrovy nazval [[Shark Bay]], a jeho jméno nese [[ostrov Dirka Hartoga|největší ostrov]]. Poté doplul až na pobřeží kontinentu, které nazval ''Zemí Eendracht'' po jejich lodi. Protože pobřeží bylo pusté, zdržel se zde pouze tři dny, které věnoval zkoumání okolí. Před odplutím na pobřeží zanechal [[cín]]ovou desku, která se dnes nazývá ''Hartogův talíř'' s popisem jeho návštěvy u pobřeží.<ref>[http://adbonline.anu.edu.au/biogs/AS10210b.htm Text na cínové desce zanechané na pobřeží (anglicky)]</ref> Po vyplutí zamířil podél neznámého pobřeží [[západní Austrálie]] k severu přibližně k 22° jižní šířky, pak opustil pobřeží a pokračoval na sever do Batávie, kam doplul v prosinci [[1616]] s pětiměsíčním zpožděním. Po jeho návratu do [[Amsterdam|Amsterodamu]] v roce [[1617]], pokračoval vve jehosvých soukromých obchodech v [[Baltské moře|Baltském moři]].

O osmdesát let později v roce [[1696]] holandský průzkumník [[Willem de Vlamingh]] přistál na ostrovech Dirk Hartog Island a náhodou našel desku, kterou zde zanechal Hartoog. Ležela z poloviny v [[písek (materiál)|písku]]. Willem de Vlamingh ji nahradil novou deskou, která reprodukovala původní nápis a Vlamingh přidal vlastní poznámky. Originál vzal s sebou zpět do [[Amsterdam|Amsterodamu]], kde je dnes umístěna v [[Rijksmuseum]] Amsterdam.