Jan Klecanda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
formát referencí podle Železniční nehoda u Vraňan, rozšíření (zejména Dílo), odstranění nadbytečných a nefunkčních externích odkazů
ještě pár doplňků a oprav
Řádek 12:
| choť = Matylda Mašková
}}
'''Jan Klecanda''' ([[5. březen|5. března]] [[1855]] [[Praha]] – [[15. květen|15. května]] [[1920]], [[Praha]]<ref name="MatrZ" />) byl český učitel, spisovatel a novinář. V letech 1883-1887 působil jako ředitel české [[Ústřední matice školská|matiční]] školy v [[Teplice|Teplicích]]. Po návratu do Prahy založil časopis ''Vyšehrad'' s přílohou ''Svatvečer'' (1887-95 a 1897-1900), zaměřený na poučení a zábavu venkovských čtenářů, a otiskoval v něm své literární práce. Pořádal poučné a agitační přednášky, angažoval se v [[Národní strana svobodomyslná|mladočeské]] straně, pomáhal organizovat spolky na podporu české menšiny v pohraničí. Jeho tvorba, převážně zachycující mezilidské vztahy na vesnici, sociální a národnostní boje dělníků a život vojáků v kasárnách se vyznačuje silnou výchovnou a vlasteneckou tendencí a má charakter lidové četby bez vyšších uměleckých ambicí. Literárně zpracoval dělnickou, maloměstskou, vojenskou a historickou tematiku; oceňovaná byla ale také např. jeho kronika [[rusko-japonská válka|rusko-japonské války]] z r. 1905. SoučasníkySoučasníci si bylho oceňovánvážili pro obětavou drobnou práci ve prospěch národa; za zásluhy byl pohřben na vyšehradském [[Slavín (hrobka)|Slavíně]].
 
== Biografie ==
Řádek 45:
Některá jeho vystoupení měla nepříjemnou dohru. Například roku 1894 byly úředně zrušeny studentské organizace Spolek studujících z Jindřichova Hradce a okolí, Štítný a Budivoj poté, co na nich pronesl politický projev O poměrech studující mládeže.<ref name="PT18940714" /> Předseda Budivoje byl navíc odsouzen za přestupek, protože pořádání této přednášky schválil, ačkoliv podle stanov byl jeho spolek nepolitický.<ref name="PT18940825" /> Počátkem roku 1895 byla po jeho radikální agitaci rozpuštěna schůze v [[Jičín]]ě.<ref name="GZ18950104" />
 
Opakovaně také kandidoval ve volbách jako nezávislý kandidát, zpravidla i proti oficiálnímu mladočechovi, nikdy ale neuspěl. Například:
* [[Zemské volby v Čechách 1895|Do českého zemského sněmu 1895]] v [[Semily|Semilech]] jako nezávislý — získal 21 hlasů, vítězný [[Karel Černohorský (politik)|Černohorský]] 63<ref name="PA18951121" />
* [[Volby do Říšské rady 1897|Do Říšké rady 1897]] v [[Písek (město)|Písku]] v 5. [[kurie (volby)|kurii]] jako nezávislý — vypadl v prvním kole, kde získal 137 hlasů z 599 a umístil se na třetím místětřetí. Vítězem se ve druhém kole stal mladočech [[František Dostál (poslanec Říšské rady)|František Dostál]].<ref name="PA18970313" />
* V týchž volbách v [[Jičín]]ě za venkovské obce — 13 hlasů oproti 365 pro [[Karel Kramář|Karla Kramáře]]<ref name="PA18970318" />
* V doplňovacích volbách do českého zemského sněmu r. 1898 v Písku za venkovské obce — 175 hlasů oproti 228 pro [[Jan Rataj|Jana Rataje]]<ref name="MT18981021" />
Řádek 62:
 
== Dílo ==
Klecanda byl lidový spisovatel. Svým dílemSnažil se snažil vychovávat čtenáře a tím konat drobnou práci pro národ. Díla jsou tendenční a náročnější uměleckou kritikou byla již v době svého vzniku většinou přehlížená, nicméně z druhé strany oceňovaná pro svou národně osvětový charakter.<ref name="NarPol19200530" />
 
Při psaní knih vycházel z novinářské zkušenosti.<ref name="MorOr19140409" /> V jeho díle se spojuje detailní znalost denního života obyčejných lidí se snahou poučovat, nabádat a vychovávat. Jeho dílapovídky a romány z vesnického prostředí se téměř výhradně týkají běžných rodinných, sousedských nebo milostných vztahů venkovských obyvatel. Jeho postavyPostavy se nezapojují do širších politických, náboženských či kulturních debat a vnější svět do jeho tradiční vesnice proniká jen okrajově, např. občasnou zmínkou o odbíraných novinách nebo z vyprávění vojenského vysloužilce. Vše žije starým, navenek klidným životem. Oblíbeným tématem jsou např. dlouholeté sousedské spory, milostné vztahy proti vůli rodičů, rozpory v rodině či mravní selhání jednotlivců.<ref name="MorOr19140410" /> Některé jeho [[beletrie|beletristické]] práce jsou ale také z dělnického a, vojenského či výjimečně maloměstského prostředí nebo jsou umístěna do minulosti (viz Díloníže).
 
Dnes je jeho tvorba pro mravoučnou schematičnost pozapomenutépozapomenutá. Výjimečným novinářským počinem zůstává ''Obrazový zpravodaj z bojiště'', který slovem i obrazem přinášel zprvu dvakrát týdně zpravodajství z [[rusko-japonská válka|rusko-japonské války]], prvního konfliktu 20. století. V březnu 1905 se autorovi zdálo, že válka a s ní celý projekt bude rychle ukončena; nakonec trvala jeden a půl roku. Přestože české sympatie k [[Rusové|Rusům]] po [[incident u Dogger Banku|incidentu u Dogger Banku]] poněkud ochladly, pozornost čtenářů vytrvala až do konce.
 
Knižně vyšly například tyto práce:<ref name="SKC" />
* ''Páter Vojtěch'' (1902 s reedicemi). Mlynář, otec dvou synů, dá jednoho z nich (Vojtěcha) studovat na kněze, aby mohl celé hospodářství věnovat nerozdělené druhému (Karlovi). Zatímco Vojtěch studuje, Karel se dopustil násilného činu, uprchl z vesnice a dal se na vojnu. Po návratu ze semináře Vojtěch potkává doma Frantinu, svou tajnou nenaplněnou lásku z mládí, která se mezitím stala druhou manželkou jeho otce. V jeho duši bouří rozpor mezi milostným citem a povinností vůči svému stavu i nevlastní matce. Zakrátko se vrátí Karel, zhýralý a bezcitný, a během potyčky s otcem zabíjí Frantinu. Nakonec Karel umírá, Vojtěch se uchyluje do kláštera, aby odčinil své pochybnosti i hříchy jeho nejbližších,<ref name="MorOr19140410" /><ref name="MorOr19140414" /> a otec zpytuje svědomí.<ref name="MorOr19140415" /> Román byl roku 1928 zfilmován <ref name="NarLis19280811" /> (režisér [[Martin Frič]], v hlavních rolích [[Karel Lamač]] a [[Marta Fričová]]-Marwille).<ref name="NarLis19281027" />
* ''Starý hřích'' (1904 s reedicemi). Přátelský vztah dvou sousedů a milostný poměr jejich dětí naruší navrátivší se vysloužilý voják, který obviní jednoho z nich z dávné vraždy manželky a vydíráním se z něj snaží získat peníze i ruku jeho dcery. Děj končí všeobecným smířením – vysloužilec se na smrtelném loži přizná ke lži a mladí lidé uzavřou sňatek.<ref name="MorOr19140410" /><ref name="MorOr19140414" /> I tento román byl zfilmován (režisér [[Miroslav Josef Krňanský]], v hlavních rolích [[Josef Rovenský]] a [[Karel Jičínský]], premiéra v listopadu 1929).<ref name="NarLis19291129" /><ref name="NarLis19291130" /><ref name="Narod19300214" />
* ''Cizí krev'' (1907 s reedicemi). Vysloužilý voják se odstěhuje na bohatý statek k mladé vdově, statkářově dceři, a jejímu osiřelému dítěti. Získá si důvěru celé rodiny, ale poté ji rozvrací svou nemorálností. Autor zde varuje před mravním úpadkem mladých mužů na vojně (ovšem není antimilitaristou, uznává i přínos vojenské služby pro tělesnou a duševní zdatnost) a před přijímáním lidí cizorodého, neselského původu na venkov.<ref name="MorOr19140417" />
* ''Tvrdé hlavy'' (1901 s reedicemi), soubor tří kratších povídek z vesnického prostředí (Za půdu otců, České palice, Sousedé)<ref name="MorOr19140417" /><ref name="MorOr19140420" />
Řádek 92:
 
== Hodnocení ==
Současníci si Klecandy vážili pro jeho mimořádnou pracovitost, kdy souběžně přednášel, agitoval, redigoval časopis a psal povídky.<ref name="MorOr19140409" /> Šel vlastní cestou za svým cílem, kterým bylo povznesení národa. Byl vášnivým zastáncem [[České státní právo|českého státního práva]]. Jeho povídky byly velmi populární<ref name="NarLis19200517" /> a jeho 50.<ref name="Stit19050304" /><ref name="NarPol19050305" /><ref name="ZemL19050310" /><ref name="ZlPha19050303" /> a 60.<ref name="ZlPha19050303" /><ref name="HumL19150305" /> narozeniny byly připomínány v tisku. Z literárních kritiků ho hodnotili např. [[Jan Václav Novák (literární historik)|Jan Václav Novák]] a [[Arne Novák]] (1910), kteří ho zařadili mezi tři nejproduktivnější konvenční novelisty (vedle [[František Sokol-Tůma|Františka Sokola-Tůmy]] a [[Josef Leopold Hrdina|J. L. Hrdiny]]),<ref name="Novaci" /> a [[František Sekanina]] (posmrtně 1920), který ocenil lidově výchovnou tendenci jeho prací, jež bohatě nahrazuje veškeré umělecko-estetické nedostatky.<ref name="NarPol19200530" />
 
Za své celoživotní zásluhy byl pohřben na vyšehradském Slavíně.<ref name="NarLis19200520" />
Řádek 188:
<ref name="NarLis19280811">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Ze světa filmů | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 68 | číslo = 184 | datum = 1928-08-11 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/4549768 | datum přístupu = 2020-01-25}}</ref>
<ref name="NarLis19281027">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Ze světa filmů | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 68 | číslo = 248 | datum = 1928-10-27 | strany = 8 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/4558603 | datum přístupu = 2020-01-25}}</ref>
<ref name="NarLis19291129">{{Citace periodika | příjmení = Svobodová | jméno = F. H. | autor = | odkaz na autora = |titul = Film. Starý hřích | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 69 | číslo = 327 | datum = 1929-11-29 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9029400 | datum přístupu = 2020-01-28}}</ref>
<ref name="NarLis19291130">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Film. Starý hřích | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 69 | číslo = 328 | datum = 1929-11-30 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9029508 | datum přístupu = 2020-01-28}}</ref>
<ref name="Narod19300214">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Ohromný úspěch českého filmu v sokolském kinu „Národ“ v Praze | periodikum = Národ | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 70 | číslo = 37 | datum = 1930-02-14 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6657750 | datum přístupu = 2020-01-28}}</ref>
<ref name="NarPol19300606">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Zprávy osobní a rodinné. Úmrtí | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = Národní politika | ročník = 48 | číslo = 155 | datum = 1930-06-06 | strany = 5 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17954986 | datum přístupu = 2020-01-28}}</ref>
 
<!-- Jiné -->
<ref name="Almanach">{{Citace sborníku | příjmení = Klecanda | jméno = Jan | autor = | titul = Pan professor na odpočinku | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | odkaz na sestavitele = | sborník = Almanach bývalých žáků české reálky pražské | vydavatel = Vlastním nákladem | místo = Praha | rok vydání = 1893 | svazek = | url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:09424c50-92e7-11e7-83f8-001018b5eb5c | strany = 128-146 }}</ref>
<ref name="Novaci">{{citace monografie | jméno = Jan Václav | příjmení = Novák | odkaz na autora = Jan Václav Novák (literární historik) | titul = Stručné dějiny literatury české | odkaz na titul = | url = https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:5d96cc00-1f1a-11e1-894e-000bdb925259?page=uuid:0cd4b470-e428-11e6-b333-5ef3fc9ae867 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = R. Promberger | místo = Olomouc | rok = 1910 | počet stran = 692 | kapitola = 3. Doba přítomná. Novellistika a román doby přítomné | strany = 466 }}</ref>
<ref name="KuncJindrich">[http://www.badatelna.cz/fond/4354/reprodukce/?zaznamId=764667&reproId=613186 Jindřich Klecanda] v kartotéce Jaroslava Kunce</ref>
<ref name="KuncMatilda">[http://www.badatelna.cz/fond/4354/reprodukce/?zaznamId=764667&reproId=613190 Matilda Klecandová] v kartotéce Jaroslava Kunce</ref>