Scink šalomounský: Porovnání verzí

| druh popsal = [[John Edward Gray|Gray]], [[1855]]

}}

 

Scink šalomounský je teritoriální druh žijící v malých koloniích, někdy se může chovat agresivně. Vydrážděný jedinec zvedá tělo a vydává syčivé zvuky, v některých případech může narušitele i pokousat. Jedná se o býložravý druh, mezi nejoblíbenější potravu patří listy, ale konzumuje i jinou rostlinnou potravu včetně toxické [[šplhavnice skvrnitá|šplhavnice skvrnité]] (''Epipremnum pinnatum''), a k udržování zdravé střevní flóry [[Koprofágie|pojídá vlastní trus]], tato vlastnost je typická především pro mláďata. Druh je monogamní, doba [[březost]]i činí 6 až 9 měsíců. Poté se samici narodí 1 až 2 mláďata, o která se pečlivě stará.

Na rozdíl od velké části jiných plazů se rodiče o&nbsp;mládě mohou starat i&nbsp;několik měsíců, přičemž se navzájem opatrují a chrání teritorium.<ref name=":2" /> V&nbsp;rámci skupiny se o&nbsp;mládě starají i&nbsp;další její členové.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Wright|jméno=K. M.|titul=The Solomon Island Skink|periodikum=Reptile & Amphibian Magazine|datum=1996|ročník=|číslo=3|strany=10–19|url=}}</ref> Přibližně po jednom roce věku se mladý jedinec osamostatňuje a vytváří vlastní kolonii,<ref name=":11">{{Citace periodika|příjmení=Wright|jméno=K. M.|titul=Captivating Giants|periodikum=Reptiles Magazine|datum=2007|ročník=|číslo=15|strany=54–68|url=}}</ref> někdy však v rodné skupině zůstává i&nbsp;déle, až dva roky, aniž by byl vypuzován.<ref name=":3" />

 

[[Soubor:Serpentarium Blankenberge Corucia zebrata 30042015.jpg|náhled|Hlava|alt=Scink má opřenou hlavu na větvi|vlevo]]

Scink šalomounský je ohrožen především ztrátou přirozeného prostředí, mezi jejíž příčiny se řadí roztřišťování [[biotop]]ů, rozpínající se lidská populace, jež se od roku 1950 zvýšila až pětkrát a rovněž těžba dřeva, která představuje hlavní hrozby. Na Šalomounových ostrovech je chráněno pouze zhruba 0,28 % lesního porostu.{{#tag:ref|Klučení lesního porostu má na Šalomounových ostrovech i další dopady na přírodu. Těžba je spojena se znečištěním vody, [[eroze|erozí]] půdy a ničením korálových útesů.<ref name="hagen100" /> |group=p. }}<ref>Hagen 2011, s. 98.</ref> V&nbsp;některých částech Šalomounových ostrovů je také scink šalomounský loven a považován za lahůdku.<ref name=":7" />

Ochranná opatření ve volné přírodě jsou obtížně realizovatelná, protože Šalomounovy ostrovy patří mezi rozvojové země.<ref name="hagen100">Hagen 2011, s. 100.</ref> Několik oblastí v&nbsp;jeho areálu výskytu je chráněno. Druh je zapsán v&nbsp;[[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|Úmluvě o&nbsp;mezinárodním obchodu s&nbsp;ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]], příloze&nbsp;II od roku 2001, kdy tak bylo rozhodnuto na konferenci v&nbsp;[[Paříž]]i. [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] druh nehodnotí.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Prehensile-Tailed Skink > Point Defiance Zoo & Aquarium|periodikum=www.pdza.org|url=http://www.pdza.org/prehensile-tailed-skink/|datum přístupu=2016-08-24|url archivu=https://web.archive.org/web/20160823063932/http://www.pdza.org/prehensile-tailed-skink|datum archivace=2016-08-23|nedostupné=ano}}</ref> Po roce 1990 došlo k&nbsp;omezení vývozu scinků šalomounských do zahraničí. Pro zachování druhu jsou důležití zdraví jedinci chovaní v&nbsp;zajetí, společně s&nbsp;vedením plemenné knihy.<ref name=":1" />

 

Vzhledem k&nbsp;složitému rozmnožovacímu cyklu druhu a pomalému růstu je obtížné scinka šalomounského chovat v&nbsp;zajetí. Pro tyto účely je vhodné [[terárium]] s&nbsp;konstantní teplotou 27 až 29&nbsp;°C, nejlépe se sáláním tepla&nbsp;– jak shora, kde se může vyhřívat podobně jako za soumraku, tak i&nbsp;zespoda, což umožňuje rychlejší trávení. Nutný je stromový kryt.<ref name=":10" /><ref name=":11" /> Doporučováno je tyto scinky chovat také s&nbsp;malým bazénkem uvnitř terária, díky kterému je v&nbsp;prostoru udržována vlhkost.<ref name=":8" /> Na povrch terária se používá materiál zadržující vlhkost, například [[rašelina]], je možno použít i&nbsp;kočičí stelivo. Doporučuje se krmit [[Kapusta|kapustou]], [[fazol]]emi či [[Povijnice batátová|batáty]], vhodné je do jídelníčku zařadit také [[ovoce]] ([[Jablko|jablka]], [[kiwi]], [[fík]]y), či do terária nasadit [[Šplhavnice zlatá|šplhavnici zlatou]] (''Epipremnum aureum''), kterou lze také občasně zpestřit jídelníček.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Solomon Islands Skink|url=http://exoticpets.about.com/od/Solomon-Islands-Skinks/fl/Solomon-Islands-Skink.htm|vydavatel=exoticpets.about.com|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-08-24}}</ref> Může být obtížné umístit několik jedinců do společného terária, protože se mohou začít chovat vzájemně agresivně.<ref name=":1" />

 

| příjmení =

| jméno =

| datum vydání =

| datum přístupu = 2.6.2016

 

== Odkazy ==