Lavina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: DČ dle diskuse WP:Q |
→Laviny a člověk: zkratky nejsou pro nevidomé vhodné, drobnosti značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 133:
[[Soubor:2007-02-15-CLB-Couloir2-1c.JPG|náhled|vlevo|Lavina ze suchého sněhu. Pod oblakem prachového sněhu je zpravidla ještě vnějšímu pozorovateli neviditelné jádro laviny, kde je sníh transportován tečením.<ref>McClung a Schaerer, str. 123–129</ref>|alt=Na fotografii je vidět mohutný oblak prachového sněhu.]]
Dle obsahu vody ve sněhu se laviny dělí na '''laviny suchého sněhu''', kdy se v odlučné zóně laviny nachází pouze sníh bez obsahu tekuté vody, a '''laviny mokrého sněhu''', kdy sníh v odlučné zóně tekutou vodu obsahuje.<ref name="intclass" /> Suché i mokré mohou být jak laviny volného sněhu, tak laviny deskové. Obsah tekuté vody v odlučné zóně jednak vypovídá o procesu formování laviny, a jednak ovlivňuje velikost laviny, způsob jejího pohybu i její nebezpečnost.<ref>McClung a Schaefer, str. 73–107</ref> <br>
Specifickými typy lavin, danými obsahem tekuté vody ve sněhu, ale nezahrnutými do mezinárodní klasifikace, mohou být '''břečkotoky''' a '''břečkové laviny''', kdy dochází k uvolnění promoklého sněhu (obsah tekuté vody 15 % a více) i na svazích s velmi mírným sklonem (typicky 5–20 °). Takové laviny vznikají zejména v pozdních jarních měsících v [[Polární oblast|polárních oblastech]], kdy je celý sněhový profil přesycen vodou.<ref>McClung a Schaerer, str. 104–105</ref> Vznikat ale mohou i v [[Krkonoše|Krkonoších]].<ref> Kociánová et al., str. 16–17</ref> Dalším specifickým typem souvisejícím s vodou v odlučné zóně mohou být '''ledové laviny''' vzniklé uvolněním [[Ledovec|ledovcového]] [[serak]]u.<ref>McClung a Schaerer, str. 103–104</ref>
=== Genetická klasifikace lavin ===
Řádek 172:
[[Soubor:North Ridge of Mount Rohr.jpg|náhled|Ploché hřebeny tvoří v lavinovém terénu bezpečnější cestu, než strmé svahy|alt=Na fotografii je v popředí plochý hřeben, na kterém stojí člověk s hůlkami. V pozadí jsou zasněžené hory.]]
Základní předpoklad pro uvolnění laviny je sklon svahu. Ostatní terénní charakteristiky mají pouze doplňující charakter. Obecně neexistuje žádná přesná hranice minimálního sklonu, pod kterým se již laviny nevyskytují, minimální sklon pro uvolnění laviny závisí na konkrétních sněhových podmínkách. Různé typy lavin však vznikají na svazích různých charakteristických sklonů. Laviny suchého sněhu vzácně vznikají na svazích již od 25° sklonu<ref>McClung a Schaerer, str. 111–112</ref> a se vzrůstajícím sklonem jejich četnost narůstá, zejména ve svazích nad 30° sklonu. Kolem poloviny všech lavin s lidskou účastí je uvolněno ze svahů o sklonu mezi 35 a 40 °, přičemž [[medián]]em je sklon 39 °.<ref name="cetnostlavin">{{Citace periodika
| příjmení1 = Schweizer
| jméno1 = J.
Řádek 186:
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1016/S0165-232X(01)00039-8
}}</ref> Nad 45 ° sklonu se četnost lavin snižuje a nad 60 ° bývají laviny vzácné – sníh se po svahu průběžně sesypává v malých objemech zpravidla již v průběhu sněžení. Laviny mokrého sněhu a břečkotoky se nečetně vyskytují i na svazích strmých pouze 10–25°.<ref>McClung a Schaerer, str. 111–112</ref>
[[Soubor:Mount Windsor Cornice2.jpg|náhled|Převěj ukládaná na závětrné straně hřebene. 1) zachycené praskliny ve sněhu, 2) nová hrana poté, co část převěj sjela, 3) část převěje, která sjela bezprostředně po pořízení fotografie|alt=Na fotografii je mohutná převěj na horském hřebenu. Vlevo od ní jsou dvě osoby. Červenými čtverci místa popsaná v popisku fotografie]]
Řádek 304:
| jazyk = anglicky
| url = http://arc.lib.montana.edu/snow-science/objects/issw-2012-234-239.pdf
}}</ref>
| příjmení1 = Page
| jméno1 = Charles E.
Řádek 322:
| url = https://www.wemjournal.org/article/S1080-6032(99)70861-6/pdf
| jazyk = anglicky
}}</ref> Nejvíce
| příjmení1 = Riegler
| jméno1 = Andreas
Řádek 376:
Pro potřeby ochrany obyvatelstva před lavinami bývá nebezpečí předpovídáno. K vypracování [[lavinová předpověď|lavinové předpovědi]] se užívá široké škály informačních zdrojů, jako jsou údaje ze sněhoměrných a meteorologických stanic, výsledky terénních testů sněhové stability, přímá pozorování lavinové činnosti, aj. Datové zdroje pro lavinovou předpověď jsou obecně trojího druhu: 1) přímá pozorování sněhové instability, jako je pozorování lavin, praskání ve sněhu a vznik sněhových trhlin, nebo výsledky testů sněhové stability, 2) data o charakteru sněhové pokrývky, jako je její výška, předchozí lavinová aktivita v lokalitě, případné změny sněhu v lokalitě způsobené lidskou činností (např. lyžování), a zejména vnitřní struktura sněhové pokrývky zahrnující vrstvení sněhu, hustotu, druh sněhových krystalů, teplotu či obsah vody v jednotlivých vrstvách a 3) meteorologické faktory, jako je množství nového sněhu a intenzita sněžení, rychlost a směr větru, teplota, vzdušná vlhkost, sluneční záření a podmínky na povrchu sněhu. Nejpříměji vypovídají o lavinovém nebezpečí přímá pozorování sněhové instability a naopak vztah meteorologických faktorů je nejvolnější. V lokální, případně mezoměřítkové lavinové předpovědi (např. předpověď pro konkrétní svah nad ohroženou silnicí, příp. předpověď pro konkrétní lyžařské středisko) je tedy největší důraz kladen na informace první skupiny. Pro lavinovou předpověď na větších územích, jako jsou horské masivy, je však naopak největší využití u meteorologických dat, která nabízejí kontinuální měření a plošné pokrytí celé oblasti.<ref>McClung a Schaerer, str. 166–214</ref>
Kolébkou předpovídání lavinového nebezpečí jsou alpské země, USA a Kanada. Například ve Švýcarsku je míra ohrožení lavinami předpovídána již od roku 1945.<ref>Kociánová et al., str. 122</ref> Evropské předpovědní služby jsou sdruženy do
| titul = Memorandum of understanding for the European Avalanche Warning Services (EAWS)
| url = https://lawine.tirol.gv.at/data/eaws/MoU_EAWS.pdf
| |||