Kraslice (okres Sokolov): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění o vývoj obyvatel; formátování; reference - oprava nefunkčních, převod pod článek
menší doplnění vč. reference
Řádek 61:
[[Soubor:GRASLITZ-2.jpg|náhled|vlevo|Fara a [[Kostel Božího Těla (Kraslice)|kostel Božího Těla, 1910]]]]
Pro potřeby městského úřadu vznikla nová budova v roce 1890, následovala výstavba městských jatek a elektrárny (1893–1894), v letech 1893–1896 byl postaven nový kostel, nemocnice (1903), evangelický kostel (1911), gymnázium (1913) a okresní hejtmanství (nynější radnice, 1914). Kolorit města dotvářely také dva honosné hotely na náměstí a výstavné vily nejbohatších továrníků (Fuchsova, Breinlova). S rozvojem průmyslu rostl i počet obyvatel v přidružených obcích ([[Hraničná (Kraslice)|Hraničná]], [[Tisová (Kraslice)|Tisová]], [[Bublava]], [[Stříbrná]]) a v roce 1900 měl okres Kraslice přes 33 000 obyvatel.
 
Podle sčítání obyvatel z&nbsp;roku 1910 žilo v soudním okrese Kraslice ve 20&nbsp;samostatných obcích celkem 39&nbsp;215&nbsp;obyvatel. V&nbsp;tomto roce se k české národnosti při sčítání obyvatel nehlásil žádný obyvatel, k&nbsp;německé národnosti 38&nbsp;650.<ref name="Grégr"/>
 
V&nbsp;roce 1930 měly Kraslice 13 500 obyvatel, s&nbsp;připojenými okolními obcemi vystoupal počet až na 25&nbsp;000. Převažovala německá národnost, nevýznamnou českou menšinu (přibližně 250&nbsp;osob) tvořili státní zaměstnanci se svými rodinami. Židovská komunita se v&nbsp;Kraslicích usadila až v&nbsp;polovině 19.&nbsp;století, a i&nbsp;když Židům později patřily dvě továrny, národnostně tvořili zcela zanedbatelnou menšinu. V&nbsp;komunálních volbách v&nbsp;roce 1935 získali [[Sudetoněmecká strana|henleinovci]] dvoutřetinovou většinu a národnostní spory později vyústily v&nbsp;pouliční nepokoje, výjimečně docházelo i&nbsp;k&nbsp;násilnostem. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] byly Kraslice jedním z&nbsp;prvních [[Sudety|sudetských měst]], které navštívil [[Adolf Hitler]] (4. října 1938).
Řádek 246 ⟶ 248:
| počet stran = 12
| strany = 5
}}</ref>
<ref name="Grégr">{{Citace monografie
| titul = Grégrova příručka – politicko-národohospodářský kalendář na rok 2013
| příjmení = Grégr
| jméno = a syn
| autor =
| příjmení2 = Kafka
| jméno2 = Josef
| vydavatel = Dr. Grégr a syn
| místo = Praha
| rok vydání = 1912
| počet stran = 498
| kapitola = Statistický přehled soudních okresů v Čechách dle sčítání z r. 1910
| strany = 161
}}</ref>
</references>