Spojené státy americké: Porovnání verzí

}}</ref> Termín tak odkazuje k tradici [[Sociální mobilita|vertikální sociální mobility]] ("ze dna až na vrchol") a [[rovnostářství]], které jsou podmíněné odbouráním tradičních privilegií (např. šlechtických), jež Spojené státy odvrhly při své emancipaci od [[Spojené království|britského]] [[Kolonialismus|koloniálního]] centra. Zprvu [[Komunismus|komunistický]], později [[Konzervatismus|konzervativní]] myslitel [[William Herberg]] definoval americký způsob života [[Individualismus|individualismem]], pohybem a [[Pragmatismus|pragmatismem]].<ref>Herberg, William (1955). ''Protestant, Catholic, Jew: an Essay in American religious sociology.'' University of Chicago Press.</ref> Individualismus stojí na víře, že každý jedinec je důležitý a boj za svobodu musí být vždy bojem za svobodu jedince, a že každý sociální rozvoj musí umožňovat rozvoj jedince a zmnožování jeho možností. Individualismus také přináší závazek práce na sobě samém a sebezdokonalování. Pohybem je míněna jak výše uvedená sociální mobilita (pohyb po sociálním žebříku), tak ochota nesetrvávat na starých tradicích a otevřenost vůči novinkám, které přináší pokrok, s čímž je spojen i "americký optimismus", nadějeplné hledění k horizontu a budoucnu. Pragmatismem je míněna jak konkrétní pragmatická škola, první ryze americká filozofická škola vůbec ([[John Dewey]], [[Charles Sanders Peirce]], [[William James]]), tak obecnější ochota k hledání reálných, [[Kompromis|kompromisníchkompromis]]ních řešení problémů v rámci [[Demokracie|demokratické]] diskuse. Často je pojem "americký způsob života" spojován též s aktivitou a vírou v práci a její duchovní hodnotou (viz též [[Max Weber|Weberova]] "[[Protestantská etika a duch kapitalismu|protestantská etika kapitalismu]]"). V USA je také často dáván do souvislosti s velmi obecným termínem "svoboda" (''freedom''), jež se pak projevuje v různorodých fenoménech jako americká ochota se stěhovat a nedržet se jednoho místa, odpor k přílišné [[Byrokracie|byrokratizaci]] společnosti (např. k [[Občanský průkaz|občanským průkazům]] evropského typu), s fenomény jako je moderní [[nomádství]] za pomoci karavanů, život [[Subkultura|subkultur]] typu uživatelů motorek [[Harley Davidson]] apod. Velkou roli ve vnímání pojmu svoboda hraje v ústavě USA zakotvené právo na vlastnění ručních [[palná zbraň|palných zbraní]]. V&nbsp;některých státech, například v&nbsp;[[Texas]]u, je dovoleno nosit ruční zbraně viditelně u&nbsp;sebe, v&nbsp;městě [[New York]]u je to naopak zakázáno. [[Kontrakultura]] 60. let 20. století často spojovala s americkým pojetím svobody a tedy i americkým způsobem života [[Psychoaktivní droga|drogy]], nicméně v 80. letech se společenské vědomí změnilo a toto spojení bylo rozbito. S tím souvisela i kampaň proti jiným závislostem, zejména proti [[kouření]] cigaret. "Americká svoboda" je často dávána do souvislosti s absolutní [[Svoboda projevu|svobodou slova]] (americké zákonodárství nezná kategorii verbálního trestného činu), a tedy například i s dostupností [[pornografie]], ovšem v tomto případě je společenská shoda mnohem menší, což souvisí s tím, že široké vrstvy obyvatelstva v USA jsou nábožensky založené a většina mravních zásad je odvozena z [[Puritáni|puritánství]].<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref>

| titul = Nejcennější firmy světa: Trhu vládnou američtí technologičtí obři, Čína ztrácí dech {{!}} Aktuálně.cz