Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Život: ow |
→Život: doplněna informace a reference značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 31:
| podpis =
}}
'''Marie Kristina''', které se říkalo Mimi, ([[13. květen|13. května]] [[1742]], [[Vídeň]] – [[24. červen]] [[1798]], [[Vídeň]]), dcera královny [[Marie Terezie]] a císaře [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka I. Štěpána]], byla [[Rakouské císařství|rakouskou]] [[Arcivévodkyně|arcivévodkyní]] a provdanou sasko-[[Těšín|těšínskou]] vévodkyní.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kvasnička
| jméno = Jakub
| titul = PŘEHLEDNĚ: Děti Marie Terezie. Osvícenství, neštovice i lesbická láska
| periodikum = iDNES.cz
| vydavatel = MAFRA, a. s.
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/marie-terezie-deti-panovnice-matka-osvicenstvi-frantisek-stepan-lotrinsky-alzbeta-josef.A200106_165307_domaci_pmk
| datum vydání = 2020-01-06
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-01-09
}}</ref>
== Původ ==
Řádek 60 ⟶ 70:
}}
[[Soubor:Marie Christine of Austria1.jpg|thumb|left|upright|Sasko-těšínská vévodkyně 'Marie Kristina]]
V rodině jí říkali Mimi nebo jednoduše Marie. Většina sourozenců na ni velice žárlila, neboť byla velmi talentovaná a půvabná. Nesnášeli ji však spíše proto, že se chovala k ostatním svrchu a povýšeně.
Řádek 68 ⟶ 76:
První láskou Mimi se stal moudrý a laskavý princ [[Ludvík Evžen Württemberský]], ten se však jejím manželem stát nemohl, jelikož jako [[vévoda]] nebyl Marii Kristině společensky roven. Mimi tedy ztratila naději, která záhy vzplanula znovu, když přijeli na císařský dvůr ve Vídni synové polského krále a saského kurfiřta [[August III. Polský|Augusta III]], princové [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Albert Kazimír]] a jeho bratr [[Klement Václav Saský|Klement]]. Marie Kristina se zamilovala do prvního z nich a císařovna po nějaké době na jejich sňatek kývla. Její počáteční zdrženlivost měla jediný důvod - císař [[František I. Štěpán]] chtěl svou čtvrtou dceru provdat za jejího bratrance [[Benedikt von Chablais|Benedikta von Chablais]]. Arcivévodkyně se provdala za milovaného Alberta až po císařově smrti, ještě v době držení státního smutku.
[[8. duben|8. dubna]] [[1766]] se na zámku [[Hof (zámek)|Hof]] provdala za [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Alberta Sasko-Těšínského]] (1738-1822), kterého si mohla jako jediná dcera Marie Terezie vzít z lásky. Brzo po svatbě porodila jediné dítě, dcerku, která však krátce po narození zemřela. Albert byl velmi umělecky založen a společně se svou chotí shromáždil několik sbírek obrazů (snad nejznámější je [[galerie umění|galerii umění]], nazvaná později podle svého zakladatele [[Albertina|Albertinou]], kterou manželský pár založil v roce [[1768]] ve [[Vídeň|Vídni]]). Nějaký čas žili v [[Bratislava|Prešpurku]] a později v [[Brusel]]u. [[24. červen|24. června]] [[1798]] Marie Kristina ve věku padesáti šesti let zemřela na onemocnění [[žaludek|žaludku]]. Její manžel, který ji přežil skoro o 25 let, jí nechal postavit nádherný náhrobek. Práci zadal italskému sochaři [[Antonio Canova|Antoniu Canovovi]], který vytvořil hladkou monumentální pyramidu s medailonem Marie Kristiny a postavami z carrarského mramoru. Hrobka nesoucí nápis UXOR OPTIMAE ALBERTUS ("Nejlepší manželce Albert") se nachází v pravé postranní lodi [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|Augustiánského kostela]].
Do historie monarchie se zapsala [[Lesbičanství|erotickým vztahem]] se svojí švagrovou [[Isabella Parmská|Isabellou Parmskou]].<ref name=":0" />
== Potomci ==
| |||